Do vesmíru odstartovala raketa se čtyřmi družicemi Galileo. Evropa bude díky nim nezávislá na americkém GPS

Nahrávám video
Události: Další čtyři družice navigačního systému Galileo odstartovaly na oběžnou dráhu
Zdroj: ČT24

Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala ve středu raketa Ariane 5, která má na oběžnou dráhu vynést čtyři další satelity evropského navigačního systému Galileo. Ten po vypuštění družic získá celosvětové pokrytí, bude přesnější a Evropa nebude nadále závislá na americkém systému GPS.

Evropský navigační systém Galileo má dosud na oběžné dráze síť 22 družic z celkově plánovaných 30. První služby začal uživatelům poskytovat na konci roku 2016. Umožňuje určit geografickou polohu cílového předmětu s přesností na metry.

Živý přenos s českým komentářem nabídl například server Kosmonautix: 

Francouzská Guyana je zámořský departement na severním pobřeží Jižní Ameriky. Kourou slouží francouzskému kosmickému programu a především Evropské kosmické agentuře (ESA). Ta základnu využívá i pro satelitní navigační systém Galileo, jehož administrativní centrum je v Praze.

Satelity nám dávají data i levné jídlo

Využití globálního navigačního satelitního systému (GNSS) se ve světě značně rozšiřuje. V roce 2014 bylo v provozu přibližně 3,6 miliardy přístrojů využívajících signály satelitní navigace a do roku 2019 by měl tento počet stoupnout na sedm miliard. To znamená, že na každého obyvatele Země bude připadat jeden přístroj využívající GNSS.

Přestože existuje celá škála přístrojů využívajících služby a aplikace GNSS, dominantní pozici zaujímají především chytré telefony (v roce 2014 jich bylo ve světě v provozu 3,08 miliardy), které jsou hlavním segmentem využívajícím služeb založených na určení vlastní polohy.

Následují je navigační přístroje do automobilů (260 milionů). Další přístroje už tak početné nejsou, ovšem miliony obyvatel celého světa jsou již dnes závislé na aplikacích GNSS, zejména v takových oborech, jakými jsou doprava, zemědělství, zaměřování a kritická infrastruktura.

V zemědělství je aplikace poměrně jednoduchá – a o to účinnější. Satelitní údaje mohou pomoci produkovat více potravin, efektivněji a laciněji. Největší výhody se projevují u úspory paliva, když se díky datům z družice mohou efektivněji navádět zemědělské stroje. Také se lépe zaměřují pole, efektivně se dá vyhodnocovat také to, jak se vyvíjí úroda, a na základě toho měnit plány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 9 hhodinami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 15 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 20 hhodinami
Načítání...