Do pražského podzemí vyrazil robopes. Pořizoval při tom digitální mapu

S přípravou virtuální 3D mapy tunelů s inženýrskými sítěmi pod Prahou pomohl robot, s nímž pracují vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Výzkumníci v minulých týdnech poslali do podzemí autonomního robota SPOT od společnosti Boston Dynamics vybaveného robotickou rukou. Při průzkumu tým robotiků z Fakulty elektrotechnické (FEL) také otestoval pohyb tohoto „robopsa“ v podzemí a nasbíral informace pro modely šíření rádiového signálu.

Jan Faigl z FEL řekl, že podzemí nabízí pro roboty několik zajímavých výzev. Desítky metrů pod povrchem podle Faigla jednak není přístup k GPS, a stroj se tak musí orientovat jenom prostřednictvím dat a snímání prostředí. Také tam není možná komunikace. „Když se robot pohybuje daleko, tak musí být v podstatě zcela autonomní. A nebo si tu komunikační strukturu budovat,“ sdělil vědec.

Robot vybavený mnoha senzory si tak podle něj vytváří mapu, kterou pak lze využít i k přípravě virtuálních prohlídek. „Výhoda robota s robotickou rukou je, že v ní má kameru a je schopen dívat se na nějaké zajímavé věci. Třeba sledovat linie a inženýrskou síť,“ popsal Faigl s tím, že je ho tak možné využít i ke kontrolám.

Vědec také podotkl, že podoba tunelů s inženýrskými sítěmi, takzvaných kolektorů, týmu umožnila nasbírat pomocí robota data, na základě kterých vědci staví modely pro predikci šíření signálu. Faigl zdůraznil, že jsou případy, například záchranné mise v jeskyních, kdy je nutné vybudovat komunikační infrastrukturu přímo v problematickém místě, aby se robot z průzkumné mise vrátil a poskytl potřebné informace.

Ohledně současného průzkumu pak Faigl uvedl, že se konal na jaře ve třech dvoudenních cyklech. Roboti při něm podle něj ušli řádově kilometry, část dat tým z FEL stále vyhodnocuje. Podle předsedy představenstva společnosti Kolektory Praha Petra Švece je pod hlavním městem přes 93 kilometrů kolektorů, zhruba dvacet kilometrů se nachází pod centrem Prahy.

Veřejnost do kolektorů v současnosti nemůže. Připravovaná digitální 3D mapa tak má sloužit jak laikům k prohlídce nepřístupných tunelů, tak expertům pro dopracování GIS kolektorového systému a technických map Prahy.

Mapa díky robotům

Barbora Švecová za společnost Kolektory Praha řekla, že se připravuje interaktivní mapa tří různých míst. První zmapované místo bude z nejhlubšího kolektoru v Praze, který je zhruba třicet metrů pod povrchem, další budou z podpovrchového kolektoru a toho, který se nachází přímo pod pražskými chodníky. Švecová podotkla, že konkrétní místa nemůže prozradit, neboť jde o strategickou infrastrukturu.

Dva roboty s robotickou rukou získal tým z FEL teprve nedávno, do podzemí poslal jednoho z nich. První samostatně kráčející robopes ale posílil fakultní skupinu robotů už loni na jaře. Vědci se u zakoupených robotů mimo jiné snaží dále zlepšovat jejich senzorické schopnosti a účastní se i soutěží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 1 hhodinou

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 17 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 18 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.