Do pražského podzemí vyrazil robopes. Pořizoval při tom digitální mapu

S přípravou virtuální 3D mapy tunelů s inženýrskými sítěmi pod Prahou pomohl robot, s nímž pracují vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Výzkumníci v minulých týdnech poslali do podzemí autonomního robota SPOT od společnosti Boston Dynamics vybaveného robotickou rukou. Při průzkumu tým robotiků z Fakulty elektrotechnické (FEL) také otestoval pohyb tohoto „robopsa“ v podzemí a nasbíral informace pro modely šíření rádiového signálu.

Jan Faigl z FEL řekl, že podzemí nabízí pro roboty několik zajímavých výzev. Desítky metrů pod povrchem podle Faigla jednak není přístup k GPS, a stroj se tak musí orientovat jenom prostřednictvím dat a snímání prostředí. Také tam není možná komunikace. „Když se robot pohybuje daleko, tak musí být v podstatě zcela autonomní. A nebo si tu komunikační strukturu budovat,“ sdělil vědec.

Robot vybavený mnoha senzory si tak podle něj vytváří mapu, kterou pak lze využít i k přípravě virtuálních prohlídek. „Výhoda robota s robotickou rukou je, že v ní má kameru a je schopen dívat se na nějaké zajímavé věci. Třeba sledovat linie a inženýrskou síť,“ popsal Faigl s tím, že je ho tak možné využít i ke kontrolám.

Vědec také podotkl, že podoba tunelů s inženýrskými sítěmi, takzvaných kolektorů, týmu umožnila nasbírat pomocí robota data, na základě kterých vědci staví modely pro predikci šíření signálu. Faigl zdůraznil, že jsou případy, například záchranné mise v jeskyních, kdy je nutné vybudovat komunikační infrastrukturu přímo v problematickém místě, aby se robot z průzkumné mise vrátil a poskytl potřebné informace.

Ohledně současného průzkumu pak Faigl uvedl, že se konal na jaře ve třech dvoudenních cyklech. Roboti při něm podle něj ušli řádově kilometry, část dat tým z FEL stále vyhodnocuje. Podle předsedy představenstva společnosti Kolektory Praha Petra Švece je pod hlavním městem přes 93 kilometrů kolektorů, zhruba dvacet kilometrů se nachází pod centrem Prahy.

Veřejnost do kolektorů v současnosti nemůže. Připravovaná digitální 3D mapa tak má sloužit jak laikům k prohlídce nepřístupných tunelů, tak expertům pro dopracování GIS kolektorového systému a technických map Prahy.

Mapa díky robotům

Barbora Švecová za společnost Kolektory Praha řekla, že se připravuje interaktivní mapa tří různých míst. První zmapované místo bude z nejhlubšího kolektoru v Praze, který je zhruba třicet metrů pod povrchem, další budou z podpovrchového kolektoru a toho, který se nachází přímo pod pražskými chodníky. Švecová podotkla, že konkrétní místa nemůže prozradit, neboť jde o strategickou infrastrukturu.

Dva roboty s robotickou rukou získal tým z FEL teprve nedávno, do podzemí poslal jednoho z nich. První samostatně kráčející robopes ale posílil fakultní skupinu robotů už loni na jaře. Vědci se u zakoupených robotů mimo jiné snaží dále zlepšovat jejich senzorické schopnosti a účastní se i soutěží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 7 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...