Do pražského podzemí vyrazil robopes. Pořizoval při tom digitální mapu

S přípravou virtuální 3D mapy tunelů s inženýrskými sítěmi pod Prahou pomohl robot, s nímž pracují vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Výzkumníci v minulých týdnech poslali do podzemí autonomního robota SPOT od společnosti Boston Dynamics vybaveného robotickou rukou. Při průzkumu tým robotiků z Fakulty elektrotechnické (FEL) také otestoval pohyb tohoto „robopsa“ v podzemí a nasbíral informace pro modely šíření rádiového signálu.

Jan Faigl z FEL řekl, že podzemí nabízí pro roboty několik zajímavých výzev. Desítky metrů pod povrchem podle Faigla jednak není přístup k GPS, a stroj se tak musí orientovat jenom prostřednictvím dat a snímání prostředí. Také tam není možná komunikace. „Když se robot pohybuje daleko, tak musí být v podstatě zcela autonomní. A nebo si tu komunikační strukturu budovat,“ sdělil vědec.

Robot vybavený mnoha senzory si tak podle něj vytváří mapu, kterou pak lze využít i k přípravě virtuálních prohlídek. „Výhoda robota s robotickou rukou je, že v ní má kameru a je schopen dívat se na nějaké zajímavé věci. Třeba sledovat linie a inženýrskou síť,“ popsal Faigl s tím, že je ho tak možné využít i ke kontrolám.

Vědec také podotkl, že podoba tunelů s inženýrskými sítěmi, takzvaných kolektorů, týmu umožnila nasbírat pomocí robota data, na základě kterých vědci staví modely pro predikci šíření signálu. Faigl zdůraznil, že jsou případy, například záchranné mise v jeskyních, kdy je nutné vybudovat komunikační infrastrukturu přímo v problematickém místě, aby se robot z průzkumné mise vrátil a poskytl potřebné informace.

Ohledně současného průzkumu pak Faigl uvedl, že se konal na jaře ve třech dvoudenních cyklech. Roboti při něm podle něj ušli řádově kilometry, část dat tým z FEL stále vyhodnocuje. Podle předsedy představenstva společnosti Kolektory Praha Petra Švece je pod hlavním městem přes 93 kilometrů kolektorů, zhruba dvacet kilometrů se nachází pod centrem Prahy.

Veřejnost do kolektorů v současnosti nemůže. Připravovaná digitální 3D mapa tak má sloužit jak laikům k prohlídce nepřístupných tunelů, tak expertům pro dopracování GIS kolektorového systému a technických map Prahy.

Mapa díky robotům

Barbora Švecová za společnost Kolektory Praha řekla, že se připravuje interaktivní mapa tří různých míst. První zmapované místo bude z nejhlubšího kolektoru v Praze, který je zhruba třicet metrů pod povrchem, další budou z podpovrchového kolektoru a toho, který se nachází přímo pod pražskými chodníky. Švecová podotkla, že konkrétní místa nemůže prozradit, neboť jde o strategickou infrastrukturu.

Dva roboty s robotickou rukou získal tým z FEL teprve nedávno, do podzemí poslal jednoho z nich. První samostatně kráčející robopes ale posílil fakultní skupinu robotů už loni na jaře. Vědci se u zakoupených robotů mimo jiné snaží dále zlepšovat jejich senzorické schopnosti a účastní se i soutěží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 14 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 16 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 19 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...