„Dlouhý covid“ nejvíc hrozí ženám mezi 50 a 60 lety, ukázal první výzkum na toto téma

Největší riziko vzniku „dlouhého covidu“ hrozí ženám ve věku 50 až 60 let. Tvrdí to analýza založená na sledování dat asi čtyř tisícovek pacientů. Dalšími rizikovými faktory jsou podle ní vyšší věk a více příznaků v prvním týdnu nemoci.

Studie vedená doktorkou Claire Stevesovou a profesorem Timem Spectorem z King's College v Londýně vycházela z analýzy údajů, které vložili uživatelé do aplikace COVID Symptom Study. V ní 4182 lidí pozitivních na koronavirus zaznamenávalo informace o svém zdravotním stavu.

13 minut
Imunolog Hořejší o koronaviru
Zdroj: ČT24

Ukázalo se, že ženy trpěly dlouhodobými (tedy trvajícími déle než jeden měsíc) příznaky
covidu až dvakrát častěji než muži; toto ale platilo jen u lidí ve věku do šedesáti let, potom se rizikovost obou skupin v podstatě srovnala.

Starší lidé mají problémy déle

Právě věk byl dalším z nejdůležitějších faktorů, které měly podstatný dopad na dlouhodobost problémů s touto nemocí. Přibližně 22 % lidí ve věku nad 70 let jimi trpělo po dobu čtyř týdnů nebo déle, přitom u lidí ve věku 18 až 49 let to bylo „jen“ asi 10 % osob.

Podle vědců se zdá, že u žen ve věkové kategorii 50 až 60 let se všechny rizikové faktory kombinují, proto je u této skupiny „dlouhý covid“ zdaleka nejčastější.

„Je to velmi podobný vzorec, jaký známe u jiných autoimunitních onemocnění,“ uvedl Spector. „Nemoci jako revmatoidní artritida, onemocnění štítné žlázy a lupus jsou u žen až do období těsně před menopauzou dvakrát až třikrát častější.“

Vědec tuto domněnku sice nemá potvrzenou detailnějším výzkumem, ale na základě zkušeností si myslí, že za „dlouhý covid“ může odlišný způsob, jakým mužský a ženský imunitní systém reaguje na koronavirus.

Mezi další faktory, které studie spojovala se zvýšeným rizikem rozvoje dlouhodobých příznaků covidu-19, patřila nadváha nebo astma.

Studie zatím neprošla recenzním řízením, její závěry tedy ještě nejsou jednoznačné. Jde ale o první detailnější výzkum tohoto stále častějšího fenoménu, který je s covidem spojený. Proto je důležitá již nyní, přestože se ještě o jejích výsledcích bude mezi vědci diskutovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 6 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 7 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 10 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 12 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 15 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...