Když před devíti měsíci porazili Islanďané ve fotbale výrazně více favorizovanou Anglii, vyvolalo to na celém ostrově obrovskou vlnu nadšení. Podle informací serveru Visir se to nyní projevilo nebývalým baby boomem.
Tuto novinku přinesl islandský server Visir, odkud se rozšířila po celém světě. Magazín čerpá z tweetu lékaře anesteziologického oddělení v nemocnici v Reykjavíku:
Lékař v překladu uvedl: „Legrační den: Rekordní počet epidurálních anestezií tento víkend – devět měsíců po výhře 2:1 nad Anglií.“ Z této zprávy a krátké noticky v deníku Indepenedent, který uvádí, že podobně rekordní bylo podávání epidurálů i jinde na ostrově. Nikdo ale neupřesnil, kolik těchto zákroků bylo, ani o kolik více jich bylo.
Demografka Klára Hulíková z Katedry demografie a geodemografie upozorňuje, že tato čísla mohou být zcela zavádějící – na Islandu se totiž denně narodí průměrně pouhých deset dětí. Pokud by se narodilo o pět dětí víc, může to být vykládáno jako nárůst porodnosti o 50 procent, ale současně je to pořád tak nízké číslo, že může být klidně způsobeno náhodou.
„Oficiální statistiky nejsou, ty vznikají až v odstupu asi dvou let,“ dodává Hulíková. I kdyby byl počet narozených dětí třeba desetinásobný, stejně by se 100 dětí asi jen těžko dalo označit jako baby boom.
Fenomén bez důkazů
Velmi podobné jsou i další „důkazy“ o skokových nárůstech porodnosti často spojené se sportovními úspěchy, blackouty nebo podobnými událostmi. Jde však pouze o anekdotická svědectví, reálně se takové jevy podle Kláry Hulíkové na statistikách porodnosti nijak neprojevují.
Podobné to bylo například i v případě Nizozemska roku 2008. Tehdy několik místních vesnic zasáhl blackout, podle médií se to mělo projevit velkým růstem porodnosti. Ta ovšem také byla jen v řádu desítek, takže se každé dítě navíc jevilo jako výjimka.
Nejslavnější případ smyšleného baby boomu pochází z roku 1965. Tehdy zasáhl americkou metropoli výpadek proudu – New York Times v srpnu 1966 zveřejnily sérii článků, jež upozornily na výjimečný počet dětí narozených přesně devět měsíců poté. Pozdější analýza demografických údajů ale jasně prokázala, že počet narozených dětí je zcela stejný jako jindy.
Média mívají tendenci spekulovat o baby boomech po katastrofách velmi často. Upozornil na to profesor sociologie Dr. J. Richard Udry, který jako první rozbil mýtus o newyorském baby boomu. Uvedl: „Je evidentní, že je oblíbené fantazírovat o tom, že když jsou lidé uvěznění při situaci, která jim vezme možnost věnovat se jiným aktivitám, většina se jich začne věnovat kopulaci.“
Opravdové baby boomy, tedy statisticky významné nárůsty porodnosti, se objevují zejména po konci velkých válek nebo během dějinně důležitých momentů, změn režimů a podobných událostí.
