Devět měsíců po fotbalovém zápase s Anglií prý Island zažívá baby boom. Realita?

Když před devíti měsíci porazili Islanďané ve fotbale výrazně více favorizovanou Anglii, vyvolalo to na celém ostrově obrovskou vlnu nadšení. Podle informací serveru Visir se to nyní projevilo nebývalým baby boomem.

Tuto novinku přinesl islandský server Visir, odkud se rozšířila po celém světě. Magazín čerpá z tweetu lékaře anesteziologického oddělení v nemocnici v Reykjavíku:

Lékař v překladu uvedl: „Legrační den: Rekordní počet epidurálních anestezií tento víkend – devět měsíců po výhře 2:1 nad Anglií.“ Z této zprávy a krátké noticky v deníku Indepenedent, který uvádí, že podobně rekordní bylo podávání epidurálů i jinde na ostrově. Nikdo ale neupřesnil, kolik těchto zákroků bylo, ani o kolik více jich bylo.

Demografka Klára Hulíková z Katedry demografie a geodemografie upozorňuje, že tato čísla mohou být zcela zavádějící – na Islandu se totiž denně narodí průměrně pouhých deset dětí. Pokud by se narodilo o pět dětí víc, může to být vykládáno jako nárůst porodnosti o 50 procent, ale současně je to pořád tak nízké číslo, že může být klidně způsobeno náhodou.

„Oficiální statistiky nejsou, ty vznikají až v odstupu asi dvou let,“ dodává Hulíková. I kdyby byl počet narozených dětí třeba desetinásobný, stejně by se 100 dětí asi jen těžko dalo označit jako baby boom.

9 minut
Baby boom na Islandu
Zdroj: ČT24

Fenomén bez důkazů

Velmi podobné jsou i další „důkazy“ o skokových nárůstech porodnosti často spojené se sportovními úspěchy, blackouty nebo podobnými událostmi. Jde však pouze o anekdotická svědectví, reálně se takové jevy podle Kláry Hulíkové na statistikách porodnosti nijak neprojevují.

Podobné to bylo například i v případě Nizozemska roku 2008. Tehdy několik místních vesnic zasáhl blackout, podle médií se to mělo projevit velkým růstem porodnosti. Ta ovšem také byla jen v řádu desítek, takže se každé dítě navíc jevilo jako výjimka.

Nejslavnější případ smyšleného baby boomu pochází z roku 1965. Tehdy zasáhl americkou metropoli výpadek proudu – New York Times v srpnu 1966 zveřejnily sérii článků, jež upozornily na výjimečný počet dětí narozených přesně devět měsíců poté. Pozdější analýza demografických údajů ale jasně prokázala, že počet narozených dětí je zcela stejný jako jindy.

Média mívají tendenci spekulovat o baby boomech po katastrofách velmi často. Upozornil na to profesor sociologie Dr. J. Richard Udry, který jako první rozbil mýtus o newyorském baby boomu. Uvedl: „Je evidentní, že je oblíbené fantazírovat o tom, že když jsou lidé uvěznění při situaci, která jim vezme možnost věnovat se jiným aktivitám, většina se jich začne věnovat kopulaci.“

Opravdové baby boomy, tedy statisticky významné nárůsty porodnosti, se objevují zejména po konci velkých válek nebo během dějinně důležitých momentů, změn režimů a podobných událostí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 12 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 15 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 16 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 17 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
12. 3. 2025

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
12. 3. 2025

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...