Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.

Japonští biologové věděli, že při každém klonování dochází k mutacím, které každý další klon klonu poškozují. Vyvinuli ale už před dvaceti lety látku, která tento efekt umí potlačovat. Jmenuje se trichostatin A. První pokusy naznačovaly, že by tak mohlo klonování pokračovat v podstatě donekonečna.

58. generace

Všechno šlo zcela bez problémů, každá další generace klonů byla stejně zdravá a vitální jako ta předchozí. Experiment probíhal na laboratorních myškách, takže brzy byly klece v ústavu Teruhika Wakajamy, který výzkum vedl, plné členů bílé klonové armády.

„Z jediné původní dárcovské myši bylo vyprodukováno více než dvanáct set klonovaných myší,“ spočetl Wakajama, který pracuje v Centru pro pokročilé biotechnologie na Univerzitě v Jamanaši.

Jenže pak studie narazila do zdi.

Kdykoliv, když přišla na svět 58. generace klonů, nepřežila mláďata přes veškerou možnou péči ani jediný den. „Klony pozdějších generací, s výjimkou poslední generace, byly pozoruhodně zdravé,“ uvedl tým, „s normální délkou života, navzdory tomu, že nesly četné škodlivé mutace.“

Nepřekročená hranice

Právě hromadění mutací, které se zvětšovalo i přes použití trichostatinu A, vedlo k takové nestabilitě genetického kódu, že po 57. klonování organismus zkolaboval. Podle studie šlo jen o droboučké změny, ale jak se hromadily, převážila tato kvantita nad možností organismu a genomu adaptovat se.

Studie podle autorů ukazuje, jak skvělou zbraní proti hromadění škodlivých mutací je u savců pohlavní rozmnožování. Při něm se prakticky všechny tyto drobné chyby odstraní. A to dokonce i tehdy, když se pohlavně množí už poškozené myši z pozdních generací klonování. Podle Wakajamy je to další důkaz, proč vlastně pohlavní rozmnožování u savců evolučně vzniklo a prosadilo se.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 3 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
včera v 16:33

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
včera v 14:21

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
včera v 13:15

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
včera v 11:31

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
včera v 10:57

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
včera v 09:20

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
včera v 08:14
Načítání...