Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.

Japonští biologové věděli, že při každém klonování dochází k mutacím, které každý další klon klonu poškozují. Vyvinuli ale už před dvaceti lety látku, která tento efekt umí potlačovat. Jmenuje se trichostatin A. První pokusy naznačovaly, že by tak mohlo klonování pokračovat v podstatě donekonečna.

58. generace

Všechno šlo zcela bez problémů, každá další generace klonů byla stejně zdravá a vitální jako ta předchozí. Experiment probíhal na laboratorních myškách, takže brzy byly klece v ústavu Teruhika Wakajamy, který výzkum vedl, plné členů bílé klonové armády.

„Z jediné původní dárcovské myši bylo vyprodukováno více než dvanáct set klonovaných myší,“ spočetl Wakajama, který pracuje v Centru pro pokročilé biotechnologie na Univerzitě v Jamanaši.

Jenže pak studie narazila do zdi.

Kdykoliv, když přišla na svět 58. generace klonů, nepřežila mláďata přes veškerou možnou péči ani jediný den. „Klony pozdějších generací, s výjimkou poslední generace, byly pozoruhodně zdravé,“ uvedl tým, „s normální délkou života, navzdory tomu, že nesly četné škodlivé mutace.“

Nepřekročená hranice

Právě hromadění mutací, které se zvětšovalo i přes použití trichostatinu A, vedlo k takové nestabilitě genetického kódu, že po 57. klonování organismus zkolaboval. Podle studie šlo jen o droboučké změny, ale jak se hromadily, převážila tato kvantita nad možností organismu a genomu adaptovat se.

Studie podle autorů ukazuje, jak skvělou zbraní proti hromadění škodlivých mutací je u savců pohlavní rozmnožování. Při něm se prakticky všechny tyto drobné chyby odstraní. A to dokonce i tehdy, když se pohlavně množí už poškozené myši z pozdních generací klonování. Podle Wakajamy je to další důkaz, proč vlastně pohlavní rozmnožování u savců evolučně vzniklo a prosadilo se.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 5 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 13 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
včera v 12:53‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
včera v 11:17‌‌

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
včera v 10:50‌‌

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.