Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.

Japonští biologové věděli, že při každém klonování dochází k mutacím, které každý další klon klonu poškozují. Vyvinuli ale už před dvaceti lety látku, která tento efekt umí potlačovat. Jmenuje se trichostatin A. První pokusy naznačovaly, že by tak mohlo klonování pokračovat v podstatě donekonečna.

58. generace

Všechno šlo zcela bez problémů, každá další generace klonů byla stejně zdravá a vitální jako ta předchozí. Experiment probíhal na laboratorních myškách, takže brzy byly klece v ústavu Teruhika Wakajamy, který výzkum vedl, plné členů bílé klonové armády.

„Z jediné původní dárcovské myši bylo vyprodukováno více než dvanáct set klonovaných myší,“ spočetl Wakajama, který pracuje v Centru pro pokročilé biotechnologie na Univerzitě v Jamanaši.

Jenže pak studie narazila do zdi.

Kdykoliv, když přišla na svět 58. generace klonů, nepřežila mláďata přes veškerou možnou péči ani jediný den. „Klony pozdějších generací, s výjimkou poslední generace, byly pozoruhodně zdravé,“ uvedl tým, „s normální délkou života, navzdory tomu, že nesly četné škodlivé mutace.“

Nepřekročená hranice

Právě hromadění mutací, které se zvětšovalo i přes použití trichostatinu A, vedlo k takové nestabilitě genetického kódu, že po 57. klonování organismus zkolaboval. Podle studie šlo jen o droboučké změny, ale jak se hromadily, převážila tato kvantita nad možností organismu a genomu adaptovat se.

Studie podle autorů ukazuje, jak skvělou zbraní proti hromadění škodlivých mutací je u savců pohlavní rozmnožování. Při něm se prakticky všechny tyto drobné chyby odstraní. A to dokonce i tehdy, když se pohlavně množí už poškozené myši z pozdních generací klonování. Podle Wakajamy je to další důkaz, proč vlastně pohlavní rozmnožování u savců evolučně vzniklo a prosadilo se.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 3 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 6 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 8 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 8 hhodinami
Načítání...