Americký důchodce nelegálně klonoval obří ovce. Dostal půlroční trest

Jednaosmdesátiletý americký důchodce z Montany dostal půlroční nepodmíněný trest ve federálním vězení. Nelegálně totiž využil tkáně a varlata obřích asijských ovcí, aby vytvořil jejich klony. Ty pak chtěl křížit s americkými ovcemi, které plánoval prodávat jako trofejní kusy bohatým zájemcům.

Senior se už na jaře letošního roku přiznal ke dvěma trestným činům, které se oba týkají takzvaného Laceyho zákona. Soud mu trest vyměřil poslední zářijový den.

Muž věnoval snaze o vytvoření nelegálního plemene obřích ovcí více než deset let. Arthur Schubarth z Vaughnu v Montaně provozoval ve své vsi téměř devadesátihektarový ranč, kde choval nejrůznější hospodářská zvířata využitelná pro lov. A od roku 2013 se zaměřil na ovce.

Ne všechny jsou přitom ta krotká huňatá dobrosrdečná zvířata, jaká se chovají v Česku. Největším známým zástupcem tohoto druhu je archar. Velký sudokopytník, který se oficiálně jmenuje argali altajský, může měřit v kohoutku až 135 centimetrů, na délku má někdy i dva metry. Třísetkilové samce navíc zdobí velké zakroucené rohy, které dosahují celkové délky až 190 centimetrů a váží přes dvacet kilo. A právě archary si Schubarth před jedenácti lety vyhlédl v jejich vlasti v Kyrgystánu.

Odtamtud si senior přivezl kusy jejich těl, včetně varlat, z nichž získal genetický materiál, který se rozhodl využít pro založení amerického chovu těchto přežvýkavců. Ale bez povolení. Překročil tak zákony rovnou dvou zemí – jak Kyrgystánu, tak Spojených států, kde je něco takového zakázané z důvodu ochrany původních ovcí před nemocemi a hybridizací.

Klonovači z Montany

Schubarth poslal nelegálně získaný genetický materiál do americké laboratoře, aby tak dostal klonovaná embrya. Od doby, kdy se před téměř třiceti lety povedlo poprvé naklonovat nějaké zvíře, (a shodou okolností to i tehdy byla ovce) se podařilo tuto technologii vylepšit natolik, že se běžně využívá.

Klonováním vzniklá embrya pak Schubarth implantoval do ovcí na svém ranči. Když se jehňata narodila, vznikl tak geneticky čistý archar. Chovatel si toto plemeno pojmenoval „Montana Mountain King“ neboli MMK – v překladu Král hor z Montany.

Ze soudních dokumentů vyplývá, že Schubarth spolupracoval s dalšími nejmenovanými spolupachateli na použití spermatu MMK k umělému oplodnění různých jiných druhů ovcí – všechny tyto druhy přitom byly v Montaně zakázány – a vytvoření dalších hybridních zvířat. Cílem bylo vytvořit větší a cennější druh ovcí, které by skupina prodávala na lov v jiných amerických státech, především v Texasu.

Ovce jako ovce

Aby mohli zakázané ovce převézt do Montany a z Montany, padělali Schubarth a jeho komplicové osvědčení o veterinární kontrole a lživě tvrdili, že se jedná o legálně povolené druhy. Příležitostně Schubarth prodával sperma MMK přímo chovatelům ovcí v jiných státech.

Soudní dokumenty také popisují, jak senior nezákonně získával genetický materiál z volně lovených divokých ovcí tlustorohých. Schubarth nakupoval části těchto zvířat v rozporu s montanskými zákony, které zapovídají prodej částí lovných zvířat na území státu a zakazují používání montanských lovných zvířat na farmách chovajících hospodářská zvířata.

Výše zmíněný Laceyho zákon zakazuje v USA mezistátní obchod s volně žijícími živočichy, kteří byli uloveni, drženi, přepravováni nebo prodáni v rozporu s federálními nebo státními zákony. Také zakazuje mezistátní prodej volně žijících živočichů, kteří byli falešně označeni. Tento zákon je jedním z nejsilnějších nástrojů, které mají Spojené státy k dispozici v boji proti obchodování s volně žijícími živočichy a proti invazi škodlivých volně žijících živočichů.

Původně Schubarthovi hrozil trest až deseti let vězení a pokuta ve výši půl milionu dolarů (asi 11,5 milionu korun). Ale soudce přihlédl k jeho vysokému věku, takže trest snížil na šest měsíců a pokutu srazil na 24 tisíc dolarů (asi 550 tisíc korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.