Co říkají staleté stromy o české přírodě. Dendrochronolog na stopě

Sedmasedmdesátiletý odborník na dendrochronologii Josef Kyncl chystá materiály pro svoji případnou druhou knihu o analyzování letokruhů dřeva. Na Břeclavsku zkoumá pomocí této metody několik set let starý dub. Břeclavsko není jediná oblast, kam zamířil, prozkoumal staré stromy například i v Krkonoších či Jeseníkách.

Dendrochronologie je datovací metoda založená na počítání přírůstků na kmenech stromů a sledování jejich změn v závislosti na změnách klimatu. Poměrně přesně tak lze určit stáří stromu, což využívají například historikové, archeologové, klimatologové či pracovníci památkové péče. Metoda pomáhá například při datování dřeva ve stavbách.

Kyncl už dříve napsal knihu s názvem Letokruhy jako kalendář i záznamník: Zajímavosti z dendrochronologie, nyní chystá materiály na přednášky a případně i druhou knihu, která by byla ještě podrobnější. „V knize je například popsán strom, který zanikl před 100 lety. Zanechal totiž po sobě stopy v okolních stromech. Velmi zastiňoval okolí, a když zemřel, stromy kolem si oddechly a začaly rychle růst, což je v letokruzích dobře čitelné,“ uvedl.

Nejnověji zkoumá dub v oboře Soutok, což je unikátní přírodní lokalita, kde se stýkají řeky Dyje, Morava a Kyjovka. Nacházejí se tam lužní lesy či louky se solitérními starými duby. Dub, o který jde, je už mrtvý, leží na zemi. Jeho šířka je asi 150 centimetrů. Kyncl analyzuje vzorek dřeva získaný vrtáním. Podle něj je možné ze vzorku vedle stáří stromu určit například škodlivé události, které strom v průběhu jeho života zasáhly, například chroustí kalamitu. „Jakékoliv snížení počtu listů má totiž za následek zmenšení šířky letokruhu,“ vysvětlil Kyncl. Podle předběžných výsledků strom zahynul někdy v roce 1963 a je zhruba 300 let starý.

Vědecký koníček

Kyncl už je v důchodu, dendrochronologii se věnuje ze zájmu. A pokouší se vyřešit otázky, na které dosud nikdo nezná odpověď. „Například to, když strom uschne, jak dlouho vydrží stát, než spadne. Pro zajímavost, třeba modříny na Sibiři vydrží stát po uschnutí třeba i několik set let,“ uvedl odborník.

Kyncl dříve pracoval v Botanickém ústavu Akademie věd a jeho hlavní pracovní náplní byla tvorba standardních chronologií pro Českou republiku. Za svůj život odebral stovky vzorků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
před 17 hhodinami

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
před 18 hhodinami

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
před 20 hhodinami

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
před 21 hhodinami

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
před 23 hhodinami

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
včera v 07:00‌‌

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
29. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.