Co říkají staleté stromy o české přírodě. Dendrochronolog na stopě

Sedmasedmdesátiletý odborník na dendrochronologii Josef Kyncl chystá materiály pro svoji případnou druhou knihu o analyzování letokruhů dřeva. Na Břeclavsku zkoumá pomocí této metody několik set let starý dub. Břeclavsko není jediná oblast, kam zamířil, prozkoumal staré stromy například i v Krkonoších či Jeseníkách.

Dendrochronologie je datovací metoda založená na počítání přírůstků na kmenech stromů a sledování jejich změn v závislosti na změnách klimatu. Poměrně přesně tak lze určit stáří stromu, což využívají například historikové, archeologové, klimatologové či pracovníci památkové péče. Metoda pomáhá například při datování dřeva ve stavbách.

Kyncl už dříve napsal knihu s názvem Letokruhy jako kalendář i záznamník: Zajímavosti z dendrochronologie, nyní chystá materiály na přednášky a případně i druhou knihu, která by byla ještě podrobnější. „V knize je například popsán strom, který zanikl před 100 lety. Zanechal totiž po sobě stopy v okolních stromech. Velmi zastiňoval okolí, a když zemřel, stromy kolem si oddechly a začaly rychle růst, což je v letokruzích dobře čitelné,“ uvedl.

Nejnověji zkoumá dub v oboře Soutok, což je unikátní přírodní lokalita, kde se stýkají řeky Dyje, Morava a Kyjovka. Nacházejí se tam lužní lesy či louky se solitérními starými duby. Dub, o který jde, je už mrtvý, leží na zemi. Jeho šířka je asi 150 centimetrů. Kyncl analyzuje vzorek dřeva získaný vrtáním. Podle něj je možné ze vzorku vedle stáří stromu určit například škodlivé události, které strom v průběhu jeho života zasáhly, například chroustí kalamitu. „Jakékoliv snížení počtu listů má totiž za následek zmenšení šířky letokruhu,“ vysvětlil Kyncl. Podle předběžných výsledků strom zahynul někdy v roce 1963 a je zhruba 300 let starý.

Vědecký koníček

Kyncl už je v důchodu, dendrochronologii se věnuje ze zájmu. A pokouší se vyřešit otázky, na které dosud nikdo nezná odpověď. „Například to, když strom uschne, jak dlouho vydrží stát, než spadne. Pro zajímavost, třeba modříny na Sibiři vydrží stát po uschnutí třeba i několik set let,“ uvedl odborník.

Kyncl dříve pracoval v Botanickém ústavu Akademie věd a jeho hlavní pracovní náplní byla tvorba standardních chronologií pro Českou republiku. Za svůj život odebral stovky vzorků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 13 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 14 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 17 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 19 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 22 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...