Člověk může délku života ovlivnit aktivitou. Významných je 10 hodin pohybu týdně, ukazuje výzkum

Zvýšené množství pohybu může lidem prodloužit život. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je potřeba do týdenního režimu zařadit 150 až 300 minut mírného cvičení nebo 75 až 150 minut energických aktivit – nová studie ale ukazuje, že lepší efekt má dvojnásobek tohoto času.

Studie, o níž informovala stanice CNN, byla zveřejněna tento týden v odborném časopise Circulation. Provedena byla na 116 tisících dospělých, kteří poskytovali zprávy o svých fyzických aktivitách po dobu 30 let.

Podle WHO má na dožití vliv jakékoli prodloužení fyzické činnosti. Nový výzkum to potvrzuje, současně ale ukazuje, že optimální výsledky přináší ještě více pohybu, než doporučuje WHO. Nejméně případů předčasného úmrtí v této studii totiž bylo ve skupinách, které se věnovaly 150 až 300 minut týdně intenzivnímu cvičení nebo 300 až 600 minut aktivitám mírnějším, řekl autor studie Dong Hon Lee z oddělení správné výživy na Harvardské škole veřejného zdraví T. H. Chana.

„Je důležité říci, že jsme nezaznamenali negativní vývoj u lidí, kteří uváděli více než čtyřnásobek doporučovaného minima aktivit,“ uvádí Lee.

K méně náročným aktivitám se řadí rychlá chůze, ale i sekání trávníku nebo hra tenisové čtyřhry. Za intenzivní se považuje horská turistika, běh nebo hraní fotbalu.

Podle CNN studie potvrzuje doporučení WHO, jak by se lidé měli hýbat, a zároveň povzbuzuje ke zvýšení fyzické aktivity v zájmu delšího života.

Jak na to?

„Můžete si říkat, že deset hodin mírného cvičení týdně je hodně a že to nejde zvládnout, když má člověk zastat všechny ostatní povinnosti,“ uvádí Lee. Podle vědců je ale třeba cvičení zakomponovat do denní rutiny tak, aby se stalo její součástí.

Podle jiného výzkumu z loňského prosince se nejvíce osvědčuje udělat si harmonogram cvičení a nepovolit si více než jedno vynechání.

Není třeba nasadit „dávky“ okamžitě a naráz. I 11 minut denního cvičení má vliv na délku života, uvádí loňská studie. Stačí rychle se projít venku nebo na chodicím pásu, dát si čtyři dávky cvičení s činkami, zacvičit si jógu nebo si zatančit na tři hudební skladby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 6 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 9 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 12 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
včera v 19:00

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
včera v 15:00

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
včera v 11:28

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
včera v 10:21

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...