Člověk může délku života ovlivnit aktivitou. Významných je 10 hodin pohybu týdně, ukazuje výzkum

Zvýšené množství pohybu může lidem prodloužit život. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je potřeba do týdenního režimu zařadit 150 až 300 minut mírného cvičení nebo 75 až 150 minut energických aktivit – nová studie ale ukazuje, že lepší efekt má dvojnásobek tohoto času.

Studie, o níž informovala stanice CNN, byla zveřejněna tento týden v odborném časopise Circulation. Provedena byla na 116 tisících dospělých, kteří poskytovali zprávy o svých fyzických aktivitách po dobu 30 let.

Podle WHO má na dožití vliv jakékoli prodloužení fyzické činnosti. Nový výzkum to potvrzuje, současně ale ukazuje, že optimální výsledky přináší ještě více pohybu, než doporučuje WHO. Nejméně případů předčasného úmrtí v této studii totiž bylo ve skupinách, které se věnovaly 150 až 300 minut týdně intenzivnímu cvičení nebo 300 až 600 minut aktivitám mírnějším, řekl autor studie Dong Hon Lee z oddělení správné výživy na Harvardské škole veřejného zdraví T. H. Chana.

„Je důležité říci, že jsme nezaznamenali negativní vývoj u lidí, kteří uváděli více než čtyřnásobek doporučovaného minima aktivit,“ uvádí Lee.

K méně náročným aktivitám se řadí rychlá chůze, ale i sekání trávníku nebo hra tenisové čtyřhry. Za intenzivní se považuje horská turistika, běh nebo hraní fotbalu.

Podle CNN studie potvrzuje doporučení WHO, jak by se lidé měli hýbat, a zároveň povzbuzuje ke zvýšení fyzické aktivity v zájmu delšího života.

Jak na to?

„Můžete si říkat, že deset hodin mírného cvičení týdně je hodně a že to nejde zvládnout, když má člověk zastat všechny ostatní povinnosti,“ uvádí Lee. Podle vědců je ale třeba cvičení zakomponovat do denní rutiny tak, aby se stalo její součástí.

Podle jiného výzkumu z loňského prosince se nejvíce osvědčuje udělat si harmonogram cvičení a nepovolit si více než jedno vynechání.

Není třeba nasadit „dávky“ okamžitě a naráz. I 11 minut denního cvičení má vliv na délku života, uvádí loňská studie. Stačí rychle se projít venku nebo na chodicím pásu, dát si čtyři dávky cvičení s činkami, zacvičit si jógu nebo si zatančit na tři hudební skladby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 3 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 5 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 6 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...