Člověk může délku života ovlivnit aktivitou. Významných je 10 hodin pohybu týdně, ukazuje výzkum

Zvýšené množství pohybu může lidem prodloužit život. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je potřeba do týdenního režimu zařadit 150 až 300 minut mírného cvičení nebo 75 až 150 minut energických aktivit – nová studie ale ukazuje, že lepší efekt má dvojnásobek tohoto času.

Studie, o níž informovala stanice CNN, byla zveřejněna tento týden v odborném časopise Circulation. Provedena byla na 116 tisících dospělých, kteří poskytovali zprávy o svých fyzických aktivitách po dobu 30 let.

Podle WHO má na dožití vliv jakékoli prodloužení fyzické činnosti. Nový výzkum to potvrzuje, současně ale ukazuje, že optimální výsledky přináší ještě více pohybu, než doporučuje WHO. Nejméně případů předčasného úmrtí v této studii totiž bylo ve skupinách, které se věnovaly 150 až 300 minut týdně intenzivnímu cvičení nebo 300 až 600 minut aktivitám mírnějším, řekl autor studie Dong Hon Lee z oddělení správné výživy na Harvardské škole veřejného zdraví T. H. Chana.

„Je důležité říci, že jsme nezaznamenali negativní vývoj u lidí, kteří uváděli více než čtyřnásobek doporučovaného minima aktivit,“ uvádí Lee.

K méně náročným aktivitám se řadí rychlá chůze, ale i sekání trávníku nebo hra tenisové čtyřhry. Za intenzivní se považuje horská turistika, běh nebo hraní fotbalu.

Podle CNN studie potvrzuje doporučení WHO, jak by se lidé měli hýbat, a zároveň povzbuzuje ke zvýšení fyzické aktivity v zájmu delšího života.

Jak na to?

„Můžete si říkat, že deset hodin mírného cvičení týdně je hodně a že to nejde zvládnout, když má člověk zastat všechny ostatní povinnosti,“ uvádí Lee. Podle vědců je ale třeba cvičení zakomponovat do denní rutiny tak, aby se stalo její součástí.

Podle jiného výzkumu z loňského prosince se nejvíce osvědčuje udělat si harmonogram cvičení a nepovolit si více než jedno vynechání.

Není třeba nasadit „dávky“ okamžitě a naráz. I 11 minut denního cvičení má vliv na délku života, uvádí loňská studie. Stačí rychle se projít venku nebo na chodicím pásu, dát si čtyři dávky cvičení s činkami, zacvičit si jógu nebo si zatančit na tři hudební skladby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 19 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 20 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 23 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...