Čínští vědci plánují odrazit planetku Bennu dvacítkou raket, pokud by ohrozila Zemi

Čínští vědci plánují vypustit do vesmíru více než dvě desítky raket s cílem změnit dráhu letu planetky Bennu, jež by se koncem příštího století mohla přiblížit k Zemi, i když nebezpečí střetu je poměrně malé. Informoval o tom portál Live Science.

Podle expertů by se Bennu mohla někdy v letech 2175 až 2199 k naší planetě dostat až na 7,5 milionu kilometrů. V kosmických rozměrech je to sice poměrně blízko, nicméně riziko srážky je podle portálu malé, jedna ku 2700. Ovšem Bennu je velká přibližně jako newyorský mrakodrap Empire State Building, a případná kolize by proto měla katastrofální důsledky.

Odhadovaná kinetická energie dopadu tohoto asteroidu na Zemi by byla 1200 megatun, což je zhruba osmdesáttisíckrát více než energie jaderné bomby, která v roce 1945 zničila Hirošimu. Live Science pro srovnání uvedl, že vesmírné těleso, které zřejmě způsobilo vymření dinosaurů, při kolizi se Zemí uvolnilo přibližně sto milionů megatun energie.

Čínští vědci vypočítali, že ke změně „fatální“ dráhy Bennu o téměř devět tisíc kilometrů (průměr Země je přibližně 13 tisíc kilometrů), by bylo třeba, aby se do planetky opřelo 23 čínských raket Dlouhý pochod 5, každá o hmotnosti 992 tun. Tento plán by měl být méně riskantní než metoda, popularizovaná například filmem Armageddon, s použitím jaderné bomby. Její exploze by totiž mohla blížící se vesmírné těleso rozbít na více menších kusů, které by Zemi stejně zasáhly a měly velké ničivé důsledky.

Čína navazuje na americký výzkum

Záměr čínských vědců jde ve stopách dřívějšího, trochu nákladnějšího plánu americké vesmírné agentury NASA. Tento projekt HAMMER (Hypervelocity Asteroid Mitigation Mission for Emergency Response) by znamenal vypuštění flotily přibližně devítimetrových raket, které by svými dopady Bennu odklonily. Provedené simulace ukázaly, že ke splnění daného cíle by bylo potřeba 34 až 53 úderů střel vypuštěných deset let před kolizí planetky se Zemí.

Planetka Bennu
Zdroj: NASA

Od Bennu se po úspěšném odebrání vzorků z povrchu planetky nyní vrací k Zemi sonda OSIRIS-REx. NASA ji vypustila v roce 2016 a očekává, že v roce 2023 sonda materiál dopraví na Zemi ve speciální kapsli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 54 mminutami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 4 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 19 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 22 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.