Čínští vědci plánují odrazit planetku Bennu dvacítkou raket, pokud by ohrozila Zemi

Čínští vědci plánují vypustit do vesmíru více než dvě desítky raket s cílem změnit dráhu letu planetky Bennu, jež by se koncem příštího století mohla přiblížit k Zemi, i když nebezpečí střetu je poměrně malé. Informoval o tom portál Live Science.

Podle expertů by se Bennu mohla někdy v letech 2175 až 2199 k naší planetě dostat až na 7,5 milionu kilometrů. V kosmických rozměrech je to sice poměrně blízko, nicméně riziko srážky je podle portálu malé, jedna ku 2700. Ovšem Bennu je velká přibližně jako newyorský mrakodrap Empire State Building, a případná kolize by proto měla katastrofální důsledky.

Odhadovaná kinetická energie dopadu tohoto asteroidu na Zemi by byla 1200 megatun, což je zhruba osmdesáttisíckrát více než energie jaderné bomby, která v roce 1945 zničila Hirošimu. Live Science pro srovnání uvedl, že vesmírné těleso, které zřejmě způsobilo vymření dinosaurů, při kolizi se Zemí uvolnilo přibližně sto milionů megatun energie.

Čínští vědci vypočítali, že ke změně „fatální“ dráhy Bennu o téměř devět tisíc kilometrů (průměr Země je přibližně 13 tisíc kilometrů), by bylo třeba, aby se do planetky opřelo 23 čínských raket Dlouhý pochod 5, každá o hmotnosti 992 tun. Tento plán by měl být méně riskantní než metoda, popularizovaná například filmem Armageddon, s použitím jaderné bomby. Její exploze by totiž mohla blížící se vesmírné těleso rozbít na více menších kusů, které by Zemi stejně zasáhly a měly velké ničivé důsledky.

Čína navazuje na americký výzkum

Záměr čínských vědců jde ve stopách dřívějšího, trochu nákladnějšího plánu americké vesmírné agentury NASA. Tento projekt HAMMER (Hypervelocity Asteroid Mitigation Mission for Emergency Response) by znamenal vypuštění flotily přibližně devítimetrových raket, které by svými dopady Bennu odklonily. Provedené simulace ukázaly, že ke splnění daného cíle by bylo potřeba 34 až 53 úderů střel vypuštěných deset let před kolizí planetky se Zemí.

Planetka Bennu
Zdroj: NASA

Od Bennu se po úspěšném odebrání vzorků z povrchu planetky nyní vrací k Zemi sonda OSIRIS-REx. NASA ji vypustila v roce 2016 a očekává, že v roce 2023 sonda materiál dopraví na Zemi ve speciální kapsli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 mminutami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 23 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.