Čínští vědci plánují odrazit planetku Bennu dvacítkou raket, pokud by ohrozila Zemi

Čínští vědci plánují vypustit do vesmíru více než dvě desítky raket s cílem změnit dráhu letu planetky Bennu, jež by se koncem příštího století mohla přiblížit k Zemi, i když nebezpečí střetu je poměrně malé. Informoval o tom portál Live Science.

Podle expertů by se Bennu mohla někdy v letech 2175 až 2199 k naší planetě dostat až na 7,5 milionu kilometrů. V kosmických rozměrech je to sice poměrně blízko, nicméně riziko srážky je podle portálu malé, jedna ku 2700. Ovšem Bennu je velká přibližně jako newyorský mrakodrap Empire State Building, a případná kolize by proto měla katastrofální důsledky.

Odhadovaná kinetická energie dopadu tohoto asteroidu na Zemi by byla 1200 megatun, což je zhruba osmdesáttisíckrát více než energie jaderné bomby, která v roce 1945 zničila Hirošimu. Live Science pro srovnání uvedl, že vesmírné těleso, které zřejmě způsobilo vymření dinosaurů, při kolizi se Zemí uvolnilo přibližně sto milionů megatun energie.

Čínští vědci vypočítali, že ke změně „fatální“ dráhy Bennu o téměř devět tisíc kilometrů (průměr Země je přibližně 13 tisíc kilometrů), by bylo třeba, aby se do planetky opřelo 23 čínských raket Dlouhý pochod 5, každá o hmotnosti 992 tun. Tento plán by měl být méně riskantní než metoda, popularizovaná například filmem Armageddon, s použitím jaderné bomby. Její exploze by totiž mohla blížící se vesmírné těleso rozbít na více menších kusů, které by Zemi stejně zasáhly a měly velké ničivé důsledky.

Čína navazuje na americký výzkum

Záměr čínských vědců jde ve stopách dřívějšího, trochu nákladnějšího plánu americké vesmírné agentury NASA. Tento projekt HAMMER (Hypervelocity Asteroid Mitigation Mission for Emergency Response) by znamenal vypuštění flotily přibližně devítimetrových raket, které by svými dopady Bennu odklonily. Provedené simulace ukázaly, že ke splnění daného cíle by bylo potřeba 34 až 53 úderů střel vypuštěných deset let před kolizí planetky se Zemí.

Planetka Bennu
Zdroj: NASA

Od Bennu se po úspěšném odebrání vzorků z povrchu planetky nyní vrací k Zemi sonda OSIRIS-REx. NASA ji vypustila v roce 2016 a očekává, že v roce 2023 sonda materiál dopraví na Zemi ve speciální kapsli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rekordní vedra v Grónsku a na Islandu urychlila tání ledu

Led v Grónsku tál mezi letošním 15. a 21. květnem sedmnáctkrát rychleji, než by odpovídalo průměru. Data při tom byla porovnána s průměrným táním v období 1980 až 2010, uvedla vědecká organizace World Weather Attribution (WWA). Rekordní vlna veder podle ní zasáhla také Island.
12. 6. 2025

Sonda nabízí zcela nový pohled na Slunce

Díky nově nakloněné dráze kolem Slunce je sonda Solar Orbiter pod vedením Evropské kosmické agentury (ESA) první, která zobrazila sluneční pól mimo rovinu ekliptiky. Jedinečný úhel pohledu sondy Solar Orbiter změní naše chápání magnetického pole Slunce, slunečního cyklu a fungování kosmického počasí, uvádí agentura.
12. 6. 2025

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku podle dat ministerstva práce a sociálních věcí vycházejících z neověřených údajů zaměstnavatelů pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, koncentrují se hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
11. 6. 2025

Vědci nastínili možnou podobu svatého Václava

Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce. Odborníci k tomu použili forenzní vědecké metody a počítačový program, které využívají lékaři při operacích.
11. 6. 2025Aktualizováno11. 6. 2025
Načítání...