Čínští vědci plánují odrazit planetku Bennu dvacítkou raket, pokud by ohrozila Zemi

Čínští vědci plánují vypustit do vesmíru více než dvě desítky raket s cílem změnit dráhu letu planetky Bennu, jež by se koncem příštího století mohla přiblížit k Zemi, i když nebezpečí střetu je poměrně malé. Informoval o tom portál Live Science.

Podle expertů by se Bennu mohla někdy v letech 2175 až 2199 k naší planetě dostat až na 7,5 milionu kilometrů. V kosmických rozměrech je to sice poměrně blízko, nicméně riziko srážky je podle portálu malé, jedna ku 2700. Ovšem Bennu je velká přibližně jako newyorský mrakodrap Empire State Building, a případná kolize by proto měla katastrofální důsledky.

Odhadovaná kinetická energie dopadu tohoto asteroidu na Zemi by byla 1200 megatun, což je zhruba osmdesáttisíckrát více než energie jaderné bomby, která v roce 1945 zničila Hirošimu. Live Science pro srovnání uvedl, že vesmírné těleso, které zřejmě způsobilo vymření dinosaurů, při kolizi se Zemí uvolnilo přibližně sto milionů megatun energie.

Čínští vědci vypočítali, že ke změně „fatální“ dráhy Bennu o téměř devět tisíc kilometrů (průměr Země je přibližně 13 tisíc kilometrů), by bylo třeba, aby se do planetky opřelo 23 čínských raket Dlouhý pochod 5, každá o hmotnosti 992 tun. Tento plán by měl být méně riskantní než metoda, popularizovaná například filmem Armageddon, s použitím jaderné bomby. Její exploze by totiž mohla blížící se vesmírné těleso rozbít na více menších kusů, které by Zemi stejně zasáhly a měly velké ničivé důsledky.

Čína navazuje na americký výzkum

Záměr čínských vědců jde ve stopách dřívějšího, trochu nákladnějšího plánu americké vesmírné agentury NASA. Tento projekt HAMMER (Hypervelocity Asteroid Mitigation Mission for Emergency Response) by znamenal vypuštění flotily přibližně devítimetrových raket, které by svými dopady Bennu odklonily. Provedené simulace ukázaly, že ke splnění daného cíle by bylo potřeba 34 až 53 úderů střel vypuštěných deset let před kolizí planetky se Zemí.

Planetka Bennu
Zdroj: NASA

Od Bennu se po úspěšném odebrání vzorků z povrchu planetky nyní vrací k Zemi sonda OSIRIS-REx. NASA ji vypustila v roce 2016 a očekává, že v roce 2023 sonda materiál dopraví na Zemi ve speciální kapsli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 18 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 18 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...