Čínský ptakoještěr byl velký jako vrabec, připomínal tvora z Hvězdných válek

Vědci popsali bizarní druh ptakoještěra, který žil asi před 160 miliony lety v oblasti severní Číny. Byl velký asi jako vrabec a vizuálně připomínal nejvíc křížence žáby a netopýra – nebo tvory ze světa Hvězdných válek.

Druhohorními pralesy poletovali kromě létajícího hmyzu také ptakoještěři. Tito létající plazi byli příbuznými ještěrů a dinosaurů, šlo ale o originální evoluční cestu, která dokázala přijít s mnoha neobvyklými výsledky.

Rekonstrukce Sinomacrops bondei
Zdroj: Zhao Chuang/ PeerJ

Vědci teď rekonstruovali podobu jednoho z nejpodivnějších druhů ptakoještěrů, který dostal jména Sinomacrops bondei. Měl obrovské oči umožňující dobře vidět pod baldachýnem hustých stromů, sraženou tvář podobnou mopsovi a nepříliš robustní tělo o rozměrech většího vrabce.

Až nápadně také připomíná létající tvorečky porgy, kteří se objevili v nejnovějších dílech filmové série Hvězdné války:

Sinomacropovu kostru našel mezinárodní vědecký tým rozdrcenou mezi skalami v čínské provincii Chu-pej. Pomocí specializovaného rentgenového snímkování se týmu podařilo zjistit, jak dávno vyhynulý létající tvor vypadal, mezi jaká zvířata patřil, a dokonce i to, jakým způsobem žil. Výsledky vědci popsali v odborném časopise PeerJ.

Ptakoještěři neboli pterosauři bývají nejčastěji popisováni jako obří predátoři velikosti menšího letadla. Někteří tak opravdu vypadali, například azhdarchidi s rozpětím křídel až 12 metrů. Novější výzkumy ale ukazují, že některé druhy ptakoještěrů se vydaly jinými cestami – například takzvaní anurognathidi jako Sinomacrops byli spíše kuřaty než orly pravěku.

Pravěký unikát

Zajímavé je, že Sinomacrops byl pravděpodobně chlupatý. Tato pokrývka ale nebyla tvořená ani peřím, ani chlupy, ale originálním typem ochlupení připomínajícím štětiny – má ale vlastní původ.

U některých jiných druhů anurognathidů tyto vlasové struktury vytvořily jakési vousy kolem úst – díky nim mohla tato zvířata ještě lépe chytat létající hmyz.

Zkameněliny ptakoještěrů jsou mnohem vzácnější než fosílie dinosaurů ze stejné doby. Měli totiž tenké duté kosti, jež jim umožňovaly let, ale současně se z důvodu jejich křehkosti jen málokdy zachovaly. U drobných druhů, jako je právě Sinomacrops, je problém ještě větší, jejich maličké kůstky se dochovaly jen výjimečně a většinou ve špatném stavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
před 1 hhodinou

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
před 3 hhodinami

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 4 hhodinami

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 6 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 18 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 23 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
včera v 12:18

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.