Čínský ptakoještěr byl velký jako vrabec, připomínal tvora z Hvězdných válek

Vědci popsali bizarní druh ptakoještěra, který žil asi před 160 miliony lety v oblasti severní Číny. Byl velký asi jako vrabec a vizuálně připomínal nejvíc křížence žáby a netopýra – nebo tvory ze světa Hvězdných válek.

Druhohorními pralesy poletovali kromě létajícího hmyzu také ptakoještěři. Tito létající plazi byli příbuznými ještěrů a dinosaurů, šlo ale o originální evoluční cestu, která dokázala přijít s mnoha neobvyklými výsledky.

Rekonstrukce Sinomacrops bondei
Zdroj: Zhao Chuang/ PeerJ

Vědci teď rekonstruovali podobu jednoho z nejpodivnějších druhů ptakoještěrů, který dostal jména Sinomacrops bondei. Měl obrovské oči umožňující dobře vidět pod baldachýnem hustých stromů, sraženou tvář podobnou mopsovi a nepříliš robustní tělo o rozměrech většího vrabce.

Až nápadně také připomíná létající tvorečky porgy, kteří se objevili v nejnovějších dílech filmové série Hvězdné války:

Sinomacropovu kostru našel mezinárodní vědecký tým rozdrcenou mezi skalami v čínské provincii Chu-pej. Pomocí specializovaného rentgenového snímkování se týmu podařilo zjistit, jak dávno vyhynulý létající tvor vypadal, mezi jaká zvířata patřil, a dokonce i to, jakým způsobem žil. Výsledky vědci popsali v odborném časopise PeerJ.

Ptakoještěři neboli pterosauři bývají nejčastěji popisováni jako obří predátoři velikosti menšího letadla. Někteří tak opravdu vypadali, například azhdarchidi s rozpětím křídel až 12 metrů. Novější výzkumy ale ukazují, že některé druhy ptakoještěrů se vydaly jinými cestami – například takzvaní anurognathidi jako Sinomacrops byli spíše kuřaty než orly pravěku.

Pravěký unikát

Zajímavé je, že Sinomacrops byl pravděpodobně chlupatý. Tato pokrývka ale nebyla tvořená ani peřím, ani chlupy, ale originálním typem ochlupení připomínajícím štětiny – má ale vlastní původ.

U některých jiných druhů anurognathidů tyto vlasové struktury vytvořily jakési vousy kolem úst – díky nim mohla tato zvířata ještě lépe chytat létající hmyz.

Zkameněliny ptakoještěrů jsou mnohem vzácnější než fosílie dinosaurů ze stejné doby. Měli totiž tenké duté kosti, jež jim umožňovaly let, ale současně se z důvodu jejich křehkosti jen málokdy zachovaly. U drobných druhů, jako je právě Sinomacrops, je problém ještě větší, jejich maličké kůstky se dochovaly jen výjimečně a většinou ve špatném stavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
27. 2. 2026

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
27. 2. 2026

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
27. 2. 2026

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
27. 2. 2026
Načítání...