Světoznámý fyzik Albert Einstein ve svých soukromých denících z cest po Blízkém východě a Asii neskrýval rasistické a xenofobní názory. Obzvlášť nevybíravě se přitom vyjadřoval o Číňanech. Zápisky nicméně pocházejí z doby před druhou světovou válkou, tedy než se Einstein stal humanistou, který rasismus a nespravedlnost odsuzoval, napsal zpravodajský server BBC.
„Čínské děti jsou bezduché a omezené.“ Einstein se projevoval jako rasista, ukázaly jeho deníky
V denících z října 1922 až března 1923, které byly nedávno poprvé zveřejněny, Einstein mnohdy vyjadřuje negativní a zobecňující názory na cizince; o Číňanech tak například píše, že jsou „pracovití, špinaví a omezení“.
Vědcovy rasistické názory jsou podle BBC překvapivé mimo jiné kvůli tomu, že se Einstein později stal obhájcem občanských práv v USA a označoval rasismus za „nemoc bělochů“. Deníky byly dosud poprvé publikovány v angličtině s názvem Deníky z cest Alberta Einsteina: Dálný východ, Palestina a Španělsko, 1922–1923. Knihu vydalo nakladatelství Princetonské univerzity.
Einsteinova cesta vedla ze Španělska na Blízký východ a poté přes Cejlon (dnes Srí Lanka) do Číny a Japonska.
Egypťany jako by chrlilo peklo
Po příjezdu do egyptského přístavu Port Said (Búr Saíd) fyzik napsal, že na loď přichází prodávat své zboží lidé „každého odstínu“, a dodal, že je to „jako kdyby je chrlilo peklo“.
Při své návštěvě Colomba na Cejlonu si Einstein zapsal „žijí v hrozné špíně a smradu… dělají málo a potřebují toho málo“.
Nejostřeji se nicméně vědec vyjadřoval o Číňanech. Napsal například, že by bylo „škoda, kdyby Číňané vytlačili všechny ostatní rasy“, a čínské děti označil za „bezduché a omezené“. Ani tam ale vědcovy negativní názory na Číňany neskončily; nazval je například „podivným stádním národem“ s tím, že jsou „více automaty než lidmi“. Na závěr Einstein napsal, že mezi čínskými muži a ženami „není velký rozdíl“ a že se muži neumějí bránit osudové přitažlivosti žen.
Einsteinova teorie relativity změnila chápání času a prostoru, ale jeho deníky jsou důkazem toho, jak moc se jeho názory v průběhu života měnily, uvádí v analýze Chris Buckler z BBC.
Poškodí jeho pověst?
Šlo o soukromé poznámky a jejich vydání dost možná pobouří mnohé v USA, kde je Einstein oslavován mimo jiné proto, že se postavil proti rasové segregaci.
Když se fyzik přestěhoval do Spojených států v roce 1933, velice ho zarmoutily oddělené školy a kina pro černochy a bělochy a stal se členem Národního sdružení pro povznesení barevného obyvatelstva (NAACP). Tehdejší přístup k černochům v USA Einstein přirovnával k perzekuci Židů v Německu a krátce po druhé světové válce v roce 1946, v projevu na tradičně černošské Lincolnově univerzitě v Pensylvánii, odsoudil rasismus v USA.
Einsteinovy deníky z počátku 20. let jsou plné předsudků a ve 21. století mohou poškodit pověst muže, který je oslavován nejen jako vědec, ale i humanista, píše BBC. Je nutné proto zdůraznit, že rasistické poznámky byly napsány předtím, než Einstein spatřil, k čemu vedl rasismus v USA a v Německu, ze kterého po nástupu Adolfa Hitlera také uprchl, uzavírá BBC.