Čína vyslala úspěšně do vesmíru jednu z nejsilnějších raket světa

Čínský vesmírný program byl dlouhá léta podceňován. Včerejší start rakety Dlouhý pochod 5 ale dokázal, že je naopak na naprosté špičce: tento stroj je silnější než evropská i ruská konkurence.

Ve čtvrtek 3. listopadu v 13:40 středoevropského času odstartovala raketa Dlouhý pochod 5 z ostrova Hainan. Oficiální čínská místa neuvedla mnoho detailů o této misi, ale hlavním cílem je dopravit na oběžnou dráhu experimentální satelit Shijian-17. Ten by měl testovat iontový pohon.


Největším úspěchem je však pro Čínu samotný fakt, že raketa úspěšně odstartovala. Šlo o první start tohoto typu rakety, která patří mezi ty nejsilnější, jež nyní existují. Je sice poměrně nízká, měří na výšku „jen“ 57 metrů, ale o to silnější je její výkon. Může na nízkou oběžnou dráhu donést náklad až 25 tun, nebo 14 tun na vzdálenější oběžnou dráhu Země.

Kdo je nejsilnější? Velmoci si porovnávají rakety

Nosnost rakety je tedy zcela srovnatelná s nejlepší americkou raketou Delta IV Heavy, která unese 28 tun, a dokonce vyšší než evropské Ariane 5 ES (21 tun). Také ruský Proton s 23 tunami zůstává mezi poraženými.

Už brzy se ale objeví konkurence, jež nechá všechny ostatní daleko za sebou. Je případné, že půjde o soukromý projekt společnosti SpaceX. Ta plánuje, že její těžký nosič Falcon Heavy by měl být schopný na nízkou oběžnou dráhu dopravit až 60 tun nákladu při jednom letu.

Dlouhý pochod do vesmíru má pevné tempo

Nosná raketa Dlouhý pochod 5 je pro Čínu základem jejího dalšího vesmírného programu. Právě ona by měla nosit na oběžnou dráhu velké moduly, jež by měly tvořit základ šedesátitunové vesmírné stanice. Tu by chtěla Čína mít v plném provozu už roku 2022.
Dalším důležitým cílem, který má raketa Dlouhý pochod 5 zajistit, je mise Chang'e-5. V jejím rámci má na Měsíc dopravit robota, jenž tam bude sbírat vzorky povrchu. Tato mise by měla odstartovat už někdy v průběhu roku 2017.

Program Dlouhý pochod dopravuje čínskou techniku do vesmíru už čtyři desetiletí. Nejnovější rakety v tomto programu se od těch starších liší především používaným palivem – starší generace létaly na paliva velmi toxická, nové rakety už využívají podobné směsi jako ruské nebo americké rakety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...