Čína předstihne Spojené státy ve výzkumu umělých inteligencí, varuje think-tank

Čína předběhne Spojené státy americké ve výzkumu umělých inteligencí. Hlavní příčinou je intenzivní podpora akademického výzkumu v Číně, která se zaměřuje právě na klíčové technologie. Tvrdí to analýza Allenova institutu pro umělou inteligenci. Přelomovým by se měl stát rok 2020.

Analýza vývoje umělých inteligencí v Číně a USA ukazuje, že asijská velmoc už dokonce Spojené státy v některých ohledech předehnala. Například její univerzity už publikují více vědeckých prací na téma umělá inteligence než ty americké – byť je zatím podle Allenova institutu jejich kvalita horší.

Přelomovým rokem by se měl stát ten příští. Podle prognózy budou roku 2020 čínské studie tvořit většinu z 50 nejcitovanějších prací na téma umělé inteligence. A do roku 2025 by měly tvořit i většinu z jednoho procenta těch nejlepších publikovaných výzkumů.

Tento průzkum zvyšuje obavy, které panují jak ve Washingtonu, tak i v Silicon Valley, že Čína v těchto klíčových oblastech získává nad západním světem náskok – ať už se jedná o autonomní vozidla, virtuální realitu nebo bezdrátové sítě páté generace.

Čína na svém úspěchu pracuje

Hlavní autoři studie Field Cady a Oren Etzioni tvrdí, že se jedná o úspěch, který vychází z deseti let intenzivních investic. Výsledky se začaly projevovat ale až před dvěma roky, kdy Peking prohlásil, že se chce stát světovou jedničkou v oboru umělých inteligencí do roku 2030. „Podle většiny měřítek Čína předbíhá USA nejen čistě množstvím publikovaných studií, ale také produkcí těch nejvlivnějších,“ uvedli vědci.

Spojené státy podle tohoto průzkumu ztrácejí konkurenceschopnost také zpřísněním imigračních pravidel, která brání přílivu kvalifikovaných expertů na technologická témata – Čína naopak tyto experty dokáže získávat. „Nedávná omezení Spojených států vystavěla překážky pro práci zahraničních studentů a vědců a zřejmě zvýrazní trend k čínské nadvládě v oblasti umělé inteligence,“ popsali experti.

Spojené státy na rozdíl od Číny zatím nemají národní strategii, která by snahy a cíle koordinovala. Nedávno přesně k tomu vyzvala Washington skupina amerických think-tanků a výzkumníků. Mělo by to podporovat spolupráci soukromého a státního sektoru ve vývoji a používání těchto technologií.

V únoru pak podepsal americký prezident Donald Trump exekutivní příkaz nazvaný American AI Initiative, jímž se administrativě přikazuje, aby nasadila všechny dostupné zdroje k inovaci umělých inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled