Podle zprávy zveřejněné japonským institutem pro vědu a technologie Čína předstihla USA v množství zveřejněných vědeckých studií. Současně Spojené státy překonala také v množství těch nejkvalitnějších a nejlépe hodnocených výzkumů.
Zpráva, kterou zveřejnil japonský Národní institut pro vědeckou a technologickou politiku (NISTEP), uvádí, že Čína vydává nejvíc vědeckých prací ročně, na druhém místě se umístily Spojené státy americké a na třetím Německo.
Tyto údaje vycházejí z ročních průměrů v letech 2018 až 2020, dohromady je dala a prověřila analytická společnost Clarivate.
Že Čína produkuje obrovské množství výzkumu, se ví už delší dobu, ale dlouhodobě se uvádělo, že tato věda nepatří mezi světovou špičku. To se teď ale také změnilo – japonská zpráva NISTEP totiž současně zjistila, že z procenta nejčastěji citovaných prací na světě tvoří čínský výzkum 27,2 procenta. Počet citací, které výzkumná práce získá, je v akademickém prostředí běžně používaným měřítkem pro kvalitu a důležitost výzkumu. Čím vícekrát je studie citována v následných pracích jiných vědců, tím větší je její „citační impakt“ a tedy její vliv na další výzkum.
Na tomto jednom procentu nejcitovanějších studií se podílely Spojené státy 24,9 procenta, na třetím místě skončila Velká Británie s 5,5 procenta.
Podle zprávy Čína ročně publikovala v průměru 407 181 vědeckých článků v odborných časopisech, čímž výrazně překonala USA s 293 434 články, a tvořila tak 23,4 procenta světové výzkumné produkce.
Peking vede v moderních technologiích
Čína měla vysoký podíl na výzkumu v oblasti materiálových věd, chemie, inženýrství a matematiky, zatímco američtí výzkumníci byli plodnější ve výzkumu v oblasti klinické medicíny, základních věd o životě a fyziky.
Zpráva byla zveřejněna v den, kdy americký prezident Joe Biden podepsal zákon o čipech a vědě (Chips and Science Act), který na deset let schvaluje financování výzkumu ve výši 200 miliard dolarů, aby byl vědecký výzkum v USA konkurenceschopnější.
Čínské velvyslanectví ve Spojených státech minulý měsíc sdělilo, že Peking je „rozhodně proti“ návrhu zákona, který je podle něj „zakořeněn ve studené válce a mentalitě hry s nulovým součtem“.
Výsledek uvedeného výzkumu je v souladu s tím, který byl zveřejněn na začátku tohoto roku. Ten zjistil, že Čína v roce 2019 předstihla USA v počtu vědeckých studií asi o procento, Evropskou unii přitom překonala už v roce 2015.
Práce, které získávají více citací než 99 procent výzkumů, jsou „ty, které jsou považovány za práce potenciálních nositelů Nobelovy ceny, jedná se tedy o naprostý vrchol moderní vědy“, uvedla tehdy spoluautorka studie Caroline Wagnerová. „V USA mají tendenci hodnotit čínské práce jako méně kvalitní. Zdá se ale, že se to změnilo.“
Podle zprávy USA stále vynakládají na výzkum a vývoj v podnikovém a univerzitním sektoru více než kterákoli jiná země. „Čína má ale mezi velkými zeměmi největší počet výzkumných pracovníků v podnikovém a univerzitním sektoru. V podnikovém sektoru jsou Spojené státy a Čína na stejné úrovni a obě vykazují rychlý růst,“ dodává Wagnerová.
„Čína je jednou z nejlepších zemí na světě, pokud jde o množství i kvalitu vědeckých prací,“ uvedl Šiniči Kuroki z Japonské agentury pro vědu a technologie pro Nikkei Asia. „Aby se stala skutečným světovým lídrem, bude muset pokračovat v produkci mezinárodně uznávaného výzkumu,“ dodal.
