Čína oficiálně spustila největší dalekohled světa. Půlkilometrová anténa hledá mimozemský život

Čína v neděli otevřela slavnostně provoz největšího radioteleskopu na světě. Měl by pomoci lépe poznat hlubiny vesmíru a také pátrat po životě, uvedla agentura Nová Čína.

Základ teleskopu tvoří talířová anténa o průměru 500 metrů, kterou Číňané vybudovali v provincii Kuej-čou na jihozápadě země. Zaplatili za něj v přepočtu 4,3 miliardy korun a výzkum na něm budou provádět vědci z celého světa.

Agentura Nová Čína informovala, že teleskop FAST (zkratka anglického Five hundred meter Aperture Spherical Telescope) je dvakrát citlivější než teleskop Arecibo v Portoriku, který má průměr 305 metrů a z něhož bylo v roce 1974 odesláno první rádiové poselství lidstva do vesmíru.

Postavit celý aparát Číně trvalo pět let, dodatečné práce zabraly další tři roky. Zařízení tak sice částečně uvedla do provozu už v roce 2016, oficiální spuštění ale muselo počkat až na letošní leden.

Nyní má stroj pátrat po gravitačních vlnách, zjišťovat rádiové emise z hvězd a galaxií, ale také registrovat signály, jež by mohly pocházet od mimozemského inteligentního života. Očekává se, že zařízení objeví tisíce nových galaxií.

„Základním cílem teleskopu FAST je odhalovat zákonitosti vývoje vesmíru,“ uvedl v čínské veřejnoprávní televizi CCTV vědec Čchien Lej z Národní astronomické observatoře Čínské akademie věd.

Reflektor parabolické antény teleskopu se skládá ze 4450 panelů trojúhelníkového tvaru, kvůli němuž se jim přezdívá „boží oko“. Během nedávného testu prý teleskop zaznamenal rádiové signály z objektu vzdáleného 1351 světelných let od Země, tvrdí CCTV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 17 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 19 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 20 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026
Načítání...