Čínský vůdce Si Ťin-pching v úterý oznámil, že země půjde vlastní cestou snižování emisí uhlíku. Reagoval tak na amerického vyslanec pro klima Johna Kerryho, který ho při návštěvě Pekingu vyzval k rychlejšímu řešení klimatické krize. Pro zvládnutí globální klimatické změny je Čína vzhledem ke svému populačnímu rozměru klíčová. Je největším znečišťovatelem i výrobcem zelené energie.
Čína je největší znečišťovatel planety. Má vlastní cestu, jak ven z klimatické krize
„Bez úspěšného přechodu Číny na nízkouhlíkové hospodářství nebude možné dosáhnout globálních cílů v oblasti klimatu. Čína vypouští 27 procent celosvětových emisí oxidu uhličitého a třetinu světových emisí skleníkových plynů. Tento přechod bude vyžadovat masivní přesun zdrojů, inovace a nové technologie, které zvýší energetickou účinnost a produktivitu zdrojů,“ uvádí zpráva Mezivládního panelu pro klima (IPCC).
Druhá největší ekonomika světa Čína opravdu vypouští nejvíce skleníkových plynů na světě a je zodpovědná za polovinu světové spotřeby uhlí – v současné době provozuje 3092 uhelných elektráren. Podle výše uvedené zprávy má tato země ale zároveň dobré předpoklady k tomu, aby splnila své závazky v oblasti klimatu a přešla na ekologičtější ekonomiku a zároveň splnila cíle svého ekonomického rozvoje.
Zpráva uvádí řadu výhod, které by jí umožnily proměnit klimatickou výzvu v příležitost: rostoucí výnosy z výroby a vývoje nízkouhlíkových technologií, jako je větrná energie a skladování elektřiny, vysoká míra domácích úspor a vedoucí postavení v oblasti ekologického financování a schopnost vytvářet vysoce kvalifikovaná pracovní místa v odvětvích s vysokou produktivitou.
V Číně již existuje odhadem 54 milionů „zelených pracovních míst“, z toho více než čtyři miliony v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Země také oznámila, že už nebude stavět uhelné elektrárny v zahraničí a zvýší podporu ostatním zemím při rozvoji zelené a nízkouhlíkové energetiky.
Vyspělé technologické možnosti Pekingu podle Světové banky znamenají, že cesta k uhlíkové neutralitě otevře nové možnosti rozvoje. V posledních letech výrazně investovala do čisté energie. Její solární kapacita je v současné době větší než kapacita zbytku světa dohromady a země je také světovým lídrem v oblasti větrné energie a elektromobilů.
Na druhou stranu urychlila schvalování nových uhelných elektráren kvůli obnovenému důrazu na „energetickou bezpečnost“, což vyvolává obavy ekologů, že tyto nové projekty zpomalí a ztíží odklon od uhlí.
Obnovitelná energetika roste
Prezident Si Ťin-pching v roce 2020 slíbil, že země zdvojnásobí produkci energie získávané velkými větrnými a solárními elektrárnami na 1200 gigawattů do roku 2030, podle nezávislé energetické zprávy ale tohoto cíle dosáhne už v roce 2025. Autoři zprávy sice upozorňují na to, že v Číně roste zároveň počet uhelných elektráren, ale ty jsou už do značné míry jen zálohou pro nové větrné a solární systémy.
V prvním čtvrtletí letošního roku čínská solární kapacita dosáhla 228 gigawattů, což je více než ve zbytku světa dohromady, píše se ve zprávě. Tento typ zařízení je soustředěn především v severních a severozápadních provinciích země, jako jsou Šan-si, Che-pej a Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang.
Podle zprávy přidají rozestavěné solární elektrárny ke stávající kapacitě dalších 379 gigawattů, což je třikrát víc, než se chystají přidat Spojené státy, a téměř dvakrát víc, než chystá Evropa.
Čína učinila obrovský pokrok také v budování větrných elektráren, které nyní generují přes 310 gigawattů energie, což je dvojnásobek úrovně z roku 2017 a zhruba tolik, kolik vyrábí dalších sedm největších producentů větrné energie. V autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, Sin-ťiang, v provincii Kan-su a při pobřeží navíc rostou nové projekty, které by ještě před rokem 2025 měly přidat dalších 371 gigawattů.
Tahoun v elektromobilitě
Za světového lídra v elektromobilitě se považuje společnost Tesla, to se týká ale jen čistých elektromobilů. Tahounem v elektromobilitě je ale ve skutečnosti Peking, jehož automobilky neustále zvyšují prodej elektromobilů v zahraničí, zvláště v jihovýchodní Asii a v Evropě.
Největším čínským výrobcem elektromobilů je společnost BYD. Ta loni Teslu v odbytu překonala, vezmou-li se v úvahu vedle čistě elektrických vozů i hybridy. BYD loni prodala také přes 911 tisíc čistě elektrických vozů, což představuje meziroční nárůst o 184 procent. Dohnat konkurenci v oblasti elektromobility se snaží německý automobilový koncern Volkswagen, který se loni umístil na třetím místě s 570 tisíc prodanými elektromobily.
Jedním z hlavních úkolů světových automobilek i výrobců baterií je uspokojit rostoucí poptávku po bateriích pro elektromobily a připravit se tak na očekávaný masivnější rozvoj těchto aut. Prim v produkci baterií také hraje Čína, kde budou podle odhadů do roku 2025 mít továrny na baterie maximální výrobní kapacitu zhruba 1,1 terawatthodiny za rok, což je téměř dvojnásobek kapacity zbytku světa.
Čína se na celkovém počtu doposud prodaných elektromobilů podílí 46 procenty. Na druhém místě je Evropa s 34 procenty, následuje Severní Amerika s 15 procenty. Na zbytek světa pak připadá pouze pět procent dosud prodaných elektromobilů.
Green deal po čínsku
Cíle i prostředky změn čínské ekonomiky jsou tedy velmi podobné tomu, k čemu se zavázaly státy Evropské unie v rámci Green Dealu. Největším rozdílem je právě načasování – zatímco EU se rozhodla snížit emise o polovinu do roku 2030, Čína má stejnou metu posunutou asi o deset let. Podobný odklad je také u úplně dekarbonizace.
Během dvou zasedání v roce 2022 prezident Si prohlásil, že „zelená transformace je proces, a ne něco, čeho může být dosaženo přes noc“, a dekarbonizace by měla být „ne příliš rychlá, ne příliš pomalá, ale stabilní a jistá“.
Čínské problémy
Čínu k těmto změnám tlačí reálné dopady klimatických změn, které se tam projevují už řadu let – a rok od roku jsou silnější a jejich důsledky jsou dražší. Naposledy tento červenec padl čínský teplotní rekord. Teplota ve vesnici Sanbao v Turpanské kotlině v Sin-ťiangu se v neděli 16. července 2023 vyšplhala na 52,2 °C.
Podle zprávy Světové banky z loňského roku představuje změna klimatu významnou hrozbu pro dlouhodobou prosperitu Číny. Dopady změny klimatu ohrožují hustě osídlená a hospodářsky kritická pobřežní města, která jsou domovem přibližně pětiny čínské populace a podílejí se na třetině čínského HDP. Země se již nyní potýká s častými pobřežními záplavami, bouřkovými přívaly, erozí pobřeží a pronikáním slané vody. Podle zprávy by nekontrolovaná změna klimatu mohla už v roce 2030 vést ke ztrátám HDP v odhadované výši 0,5 až 2,3 procenta.
Čína se už také potýká s nedostatkem vody a změna klimatu tento problém jenom prohloubí a ovlivní zemědělství a živobytí lidí. Globální oteplování ale kromě sucha zároveň přinese i více extrémních srážek.
Podle loňské zprávy IPCC se v minulém století v celé Asii zvýšila přízemní teplota vzduchu, což způsobilo silnější, častější a delší vlny veder hlavně v jižní a východní části kontinentu. V Číně zvyšující se teploty v budoucnu zesílí tepelný stres a také efekt městského tepelného ostrova, což poškodí lidi i zvířata. Studie citovaná ve zprávě ukazuje, že bez adaptace při scénáři oteplení o 1,5 stupně se roční úmrtnost v důsledku horka ve 27 velkých městech v Číně zvýší nejméně o 50 procent. Podle studií, které zkoumaly hospitalizace v Hongkongu a výskyt sebevražd ve všech čínských městech, souvisí horko také s nárůstem duševních poruch.
Pokud se emise skleníkových plynů nepodaří omezit, může být Severočínská nížina zasažena extrémními „teplotami vlhkého teploměru“. Tato hodnota v sobě kombinuje údaje o teplotě a vlhkosti vzduchu – spolupůsobení těchto faktorů brání lidskému tělu, aby se ochladilo pocením. V této oblasti by mohly být podmínky, které budou lidem a dalším savcům bránit přežít venku déle než šest hodin, uvádí další studie citovaná ve zprávě.
Globální oteplování zvýší také riziko nevratného úbytku suchozemských, pobřežních a mořských ekosystémů, což ovlivní přežití mnoha živočišných a rostlinných druhů, které jsou již nyní pod tlakem. Ekologové popsali, že za uplynulá tři století zasáhla vymírání v Číně zejména velké a středně velké savce – příčinami jsou jak změny klimatu, tak i lidská činnost přímo. V oceánu je podle zprávy nutné obnovit vážně poškozený ekosystém korálových útesů.