Chlapcům uvězněným v thajské jeskyni se přetáčí biologické hodiny

10 minut
Záchrana chlapců z thajské jeskyně
Zdroj: ČT24

Co z hlediska fyzického i duševního zdraví chybí chlapcům uzavřeným v thajské jeskyni nejvíc? Problémem je nedostatek světla, jako riziko vypadá i možná infekce z vnějšího prostředí.

„Člověk bez jídla vydrží i týdny,“ uvedl Jaroslav Provázek, báňský záchranář a potápěč. Mnohem důležitější jsou podle něj další faktory spojené s výdejem energie – tedy to, jak chlapci v jeskyni energii ztrácejí.

V každém případě je důležité, aby potrava, kterou nyní děti uvězněné v jeskyni dostanou, byla pečlivě vybraná. „Musí to být potraviny, které neblokují látkovou výměnu v těle, rozhodně by tam neměly být třeba luštěniny a další plynující potraviny. Důležité je dodávat vitaminy, vitaminy, vitaminy,“ zdůrazňuje expert na záchranářské práce.

Temnota vše komplikuje

Z nedostatku světla vzniká nemoc, které se laicky říká mrkavost. „Bude určitě problém adaptovat chlapce na běžné světlo, ale s tím si určitě záchranáři poradí,“ věří Provázek. Jejich výhodou je, že jde o dobře trénované chlapce, takže by to měli zvládnout.

Typická je ztráta pojmu o čase a tom, jak se mění. Není náhodou, že právě jedna z prvních otázek, které chlapci svým zachráncům položili, byla „jaký je dnes den“. Tento fenomén je známý z mnoha jiných případů lidí, kteří podobně uvázli v temnotě. Klasický a velmi dobře popsaný je případ francouzského geologa Michela Siffreho, který byl roku 1962 dobrovolně zavřený dva měsíce v ledovcové jeskyni nedaleko Nice.

Neměl přístup ke kalendáři, hodinám ani světlu, takže nechal své tělo, aby se řídilo svými vnitřními hodinami. O všem vedl pečlivé až pedantské záznamy – vždy z jeskyně telefonoval těsně poté, co se probudil, a před tím, než usnul. Ukázalo se, že délka jeho dne se změnila z klasických 24 hodin na 24 hodin a 30 minut. Podobné údaje byly naměřené také u lidí, kteří jsou zcela slepí – také u nich se podle výzkumů mění délka dne k 25 hodinám. To vyvolává nepravidelnosti, jež vedou ke zmatení pojmu o čase.

Co se s tím dá dělat?

Záchranáři s nejvyšší pravděpodobností napodobí systém, který byl použitý roku 2010, když v chilském dole na měď uvízlo na 69 dní 33 horníků. Tehdy tam bylo zavedeno pravidelné osvětlení, jehož intenzita se měnila v takzvaném cirkadiánním rytmu – napodobovalo tedy střídání dne a noci venku.

To by mohlo i v případě chlapců pomoci, aby se dostali „do normálu“, aby si zvykli na pravidelný režim, což může jejich organismus lépe připravit na přicházející záchrannou operaci.

Hygiena funguje improvizovaně

V uzavřeném prostoru může nastat po delší době problém třeba i s vykonáváním potřeby – respektive s tím, kam s odpadem, který se může stát rizikovým. Podle Provázka je nutné vybudovat si perimetry, vymezená území, kam se tento odpad bude ukládat – dle dostupných informací se to již děje.

Režim, který by nyní záchranáři měli nastolit, by se měl zakládat na dvou zásadách: jednak nabrat dostatek síly na zpáteční cestu a současně chlapce nutit, aby začali pomalu cvičit a zaměstnávat svá těla – jejich svaly by si měly zvykat na zátěž.

Důležité bude, aby záchranáři nepřinesli do uzavřeného prostoru žádné bakterie zvenku; v tomto prostředí by jeden nemocný mohl způsobit obrovské problémy – ať už při šíření nemoci nebo kvůli zeslabení organismu při případném úniku z jeskynního systému.

Co s mozkem?

Mozek bez vnějších podnětů začíná mít problémy – má sklon vytvářet různé halucinace a iluze. Naštěstí už tento stav nehrozí, protože záchranáři do jeskyně zavádějí optický kabel. Díky němu se k nim dostane třeba i internet, nechybí jim ani dostatek interakce s lidmi z vnějšku. „Klidně si tam mohou zřídit i školu,“ dodal Jaroslav Provázek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
před 24 mminutami

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 18 hhodinami

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 20 hhodinami

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
před 21 hhodinami

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
včera v 10:07

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
13. 5. 2025

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
13. 5. 2025

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025
Načítání...