Chemikálie z opalovacích krémů se dostávají do lidské krve, ukázala americká vládní studie

Nová data amerického vládního úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odhalila, že chemikálie obsažené v opalovacích krémech se dostávají do lidského těla v množství, které vyvolává obavy před možnými negativními dopady. Vědci však dodávají, že pozitiva opalovacích krémů výrazně převyšují možná rizika.

Výzkum FDA ukázal, že se v krvi pokusných subjektů dramaticky zvýšila koncentrace čtyř chemikálií obsažených v opalovacích krémech poté, co je použili způsobem uvedeným v návodu.

Jejich množství výrazně překročilo hranici, která je povolená pravidly FDA. „Nešlo o to, že by jich bylo o trochu víc – jednalo se o řádově větší množství,“ potvrdila dermatoložka Kanade Shinkaiová.

Experti nicméně zatím neříkají, že by lidé měli přestat opalovací krémy používat. Doposud stále platí, že hrozba vyplývající z jejich nepoužívání je výrazně vyšší než ta vyplývající z jejich aplikace. „Obávám se, že teď lidé nebudou opalovací krémy používat,“ říká Shinkaiová. „Víme, že ultrafialové sluneční záření má na kůži velmi nebezpečný dopad. Způsobuje stárnutí kůže, popáleniny, melanomy a jiné druhy rakoviny,“ dodává dermatoložka.

S jejím postojem souhlasí i další dermatoložka Michele Greenová, která se na studii nepodílela. „Je to matoucí. Ta čísla jsou sice vyšší, než FDA doporučuje, ale ve skutečnosti nevíme, co znamenají s ohledem na lidské zdraví. Já bych nechtěla, aby lidé pod vlivem této práce přestali opalovací krémy využívat.“

Možný dopad na hormony

Výzkum vedl David Strauss z FDA. Jeho výsledky vyšly 6. května v odborném časopise Journal of the American Medical Association.

Většina opalovacích krémů využívá chemikálie jako jsou oxybenzon, avonbenzon a oktokrylen. Tyto organické chemické látky jsou schopné pohlcovat ultrafialové záření, které přeměňují na teplo.

Nicméně studie na zvířatech vedly k podezření, že některé tyto sloučeniny (nejvíc zřejmě oxybenzon) mohou narušovat normální hormonální cesty v těle, uvedla FDA ve výzkumu. Oxybenzon byl nalezen v lidském mateřském mléku, moči, krvi i plodové vodě, uvádí FDA ve výzkumu.

Pro nový výzkum našla FDA 24 dospělých dobrovolníků, kteří čtyřikrát denně použili opalovací krém, sprej nebo jiný opalovací přípravek; vždy na 75 procentech těla. 

Vědci během týdne pokusů odebrali těmto lidem po 30 vzorcích krve, aby zjistili, jestli se chemikálie dostaly do jejich těl. Ukázalo se, že po použití se úroveň všech čtyř výše uvedených chemikálií v krvi výrazně zvýšila. „Rozhodně je tu důvod ke znepokojení. Protože každý přípravek, který si kupujete, by měl být otestovaný a vy věříte, že je bezpečný a efektivní,“ uvedla Shinkaiová, která psala úvod ke zmíněné studii. „U opalovacích přípravků to nikdy nebylo prokázáno.“

Je potřeba více dat

Vědci ale uklidňují veřejnost, že šlo jen o relativně malou studii v laboratorním prostředí. Je potřeba výrazně většího výzkumu, který by podrobněji prozkoumal celý fenomén. „Je možné, že to bude mít opravdové důsledky v reálném světě, ale také se může ukázat, že to nic neznamená,“ komentoval práci profesor Raman Madan.

Podle Shinkaiové existuje bezpečná varianta pro ty, kdo se chemických opalovacích krémů obávají – jsou jí minerální opalovací krémy, jež jsou založené na poněkud odlišném principu: sluneční záření nepohlcují, ale odrážejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 8 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 11 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...