Chemický odpad by mohly odstranit řasy. Pracují na tom brněnští vědci

Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně zkoumá možnosti využití mikrořas k odstranění azobarviv a dalších toxických látek z životního prostředí. Vědci se jako jediní z Česka zapojili do mezinárodního projektu nazvaného Greener, který se orientuje právě na vývoj a praktické využití nástrojů k odstranění toxických látek z vody a půdy.

Azobarviva jsou karcinogenní látky, které způsobují kopřivku nebo alergie. Používají se k barvení textilu, plastů, potravin či papíru. Při výrobě nebo samotném barvení část uniká do životního prostředí.

Čističky odpadních vod je nedokážou odstranit. Toxické látky tak kontaminují půdy a povrchové i spodní vody.

Brněnští vědci zjišťují, která z mikrořas umí azobarviva nejlépe pohlcovat. „Existují desetitisíce druhů, které se nejčastěji vyskytují ve vodě. Jsou schopny přežít i při nízkých či vysokých teplotách nebo v kontaminovaném prostředí. Právě těchto vlastností chceme využít,“ uvedl vedoucí laboratoře metabolomiky a epigenetiky rostlin Dalibor Húska. Proces by bylo možné využít i pro odstranění těžkých kovů, jako jsou kadmium nebo olovo.

Podle Húsky se tím však jen přesune problém z půdy nebo vody do buňky. „Ideálním výsledkem by mělo být nalezení takové mikrořasy, která umí azobarviva rozložit na netoxické či méně toxické látky,“ řekl Húska.

Z laboratoře do života

Cílem vědců je rovněž zavedení technologie do praxe. Chtějí ji vyzkoušet v čističkách například v podobě bioreaktoru, který by byl propojen s okruhem vody čističky nebo továrny. První výsledky výzkumu by měly být známé do konce letošního roku.

Mezinárodního projektu Greener se účastní 16 evropských institucí a firem a čtyři partneři z Číny, řekla vedoucí výzkumné skupiny bioanalýzy a genového inženýrství Markéta Vaculovičová.

Začal loni v březnu a potrvá do roku 2023. Rozpočet je 5,5 milionu eur (asi 150 milionů korun). Z většiny na něj přispívá Evropská unie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 15 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 18 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 20 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 21 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...