Chemický odpad by mohly odstranit řasy. Pracují na tom brněnští vědci

Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně zkoumá možnosti využití mikrořas k odstranění azobarviv a dalších toxických látek z životního prostředí. Vědci se jako jediní z Česka zapojili do mezinárodního projektu nazvaného Greener, který se orientuje právě na vývoj a praktické využití nástrojů k odstranění toxických látek z vody a půdy.

Azobarviva jsou karcinogenní látky, které způsobují kopřivku nebo alergie. Používají se k barvení textilu, plastů, potravin či papíru. Při výrobě nebo samotném barvení část uniká do životního prostředí.

Čističky odpadních vod je nedokážou odstranit. Toxické látky tak kontaminují půdy a povrchové i spodní vody.

Brněnští vědci zjišťují, která z mikrořas umí azobarviva nejlépe pohlcovat. „Existují desetitisíce druhů, které se nejčastěji vyskytují ve vodě. Jsou schopny přežít i při nízkých či vysokých teplotách nebo v kontaminovaném prostředí. Právě těchto vlastností chceme využít,“ uvedl vedoucí laboratoře metabolomiky a epigenetiky rostlin Dalibor Húska. Proces by bylo možné využít i pro odstranění těžkých kovů, jako jsou kadmium nebo olovo.

Podle Húsky se tím však jen přesune problém z půdy nebo vody do buňky. „Ideálním výsledkem by mělo být nalezení takové mikrořasy, která umí azobarviva rozložit na netoxické či méně toxické látky,“ řekl Húska.

Z laboratoře do života

Cílem vědců je rovněž zavedení technologie do praxe. Chtějí ji vyzkoušet v čističkách například v podobě bioreaktoru, který by byl propojen s okruhem vody čističky nebo továrny. První výsledky výzkumu by měly být známé do konce letošního roku.

Mezinárodního projektu Greener se účastní 16 evropských institucí a firem a čtyři partneři z Číny, řekla vedoucí výzkumné skupiny bioanalýzy a genového inženýrství Markéta Vaculovičová.

Začal loni v březnu a potrvá do roku 2023. Rozpočet je 5,5 milionu eur (asi 150 milionů korun). Z většiny na něj přispívá Evropská unie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
včera v 16:39

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
včera v 12:29

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
včera v 11:02

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...