Čeští vědci pomohli popsat pravěkého brouka. Žil po boků dinosaurů na území dnešního Maďarska

Vědcům se podařilo popsat brouka, jehož desítky milionů let staré fosilie našli badatelé v jantaru u města Ajka v západní části Maďarska. Experti z mezinárodního týmu vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty, zvířecí podobu zrekonstruovali za pomoci moderní výpočetní tomografie.

Zoologové pravěkého brouka zařadili mezi kovaříky. Zachoval se z něj asi pětimilimetrový kousek, který prozkoumal mezinárodní tým složený z odborníků z Maďarska, České republiky a Ruska.

Jantaru se podle místa výskytu říká ajkait. „Náš objev přináší několik prvenství. Nejen že se jedná o vůbec prvního brouka popsaného z ajkaitu, ale také o prvního popsaného fosilního brouka z území dnešního Maďarska a zároveň o prvního popsaného druhohorního kovaříka z pevninské Evropy,“ uvedl Kundrata, který se výzkumem kovaříkovitých brouků zabývá.

Rekonstrukce brouka

Brouk se v jantaru nezachoval celý, vědci jej ale i přesto pomocí dostupných informací, které získali na základě úspěšné rekonstrukce jeho morfologie, dokázali systematicky zařadit. Jelikož šlo o zcela nový rod a druh, dostal jméno Ajkaelater merkli. Jméno bylo zvoleno na počest města Ajka i bývalého dlouholetého kurátora Maďarského přírodovědného muzea Ottó Merkla, který nečekaně zemřel na začátku roku 2021.

Vědci se domnívají, že Ajkaelater merkli byl, stejně jako jeho předpokládaní dnešní příbuzní, svým vývojem vázaný na dřevo. Tato teorie podporuje představu zalesněného a víceméně bažinného ekosystému, který se v období pozdní křídy v okolí dnešního města Ajka podle dostupných důkazů vyskytoval, doplnili zástupci univerzity.

Prehistorie uložená v jantaru

Druhohorní jantar, tedy fosilizovaná pryskyřice, se nachází v nalezištích po celém světě. Pouze několik lokalit, například v Myanmaru, Libanonu, Španělsku či Francii, je však známo tím, že obsahuje větší množství fosilií.

V Maďarsku se druhohorní jantar vyskytuje zejména v oblasti bývalé těžby hnědého uhlí v okolí města Ajka v západní části země. Jeho stáří se odhaduje na přibližně 85 milionů let, jde tedy o období života dinosaurů.

Podobný úspěch jako v případě aktuálního Ajkaelatera vědci oznámili také před rokem, kdy se jim podařilo zrekonstruovat podobu brouků, jejichž 99 milionů let staré fosilie nalezli badatelé v jantaru z Myanmaru.

Mezinárodní tým pod vedením Davida Perise z Bonnské univerzity a Robina Kundraty z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty zjistil detailní morfologii těchto brouků rovněž pomocí moderní výpočetní tomografie a zařadil je do příbuzenství kovaříků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 16 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 17 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 18 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
8. 4. 2026
Načítání...