Čeští vědci pomohli popsat pravěkého brouka. Žil po boků dinosaurů na území dnešního Maďarska

Vědcům se podařilo popsat brouka, jehož desítky milionů let staré fosilie našli badatelé v jantaru u města Ajka v západní části Maďarska. Experti z mezinárodního týmu vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty, zvířecí podobu zrekonstruovali za pomoci moderní výpočetní tomografie.

Zoologové pravěkého brouka zařadili mezi kovaříky. Zachoval se z něj asi pětimilimetrový kousek, který prozkoumal mezinárodní tým složený z odborníků z Maďarska, České republiky a Ruska.

Jantaru se podle místa výskytu říká ajkait. „Náš objev přináší několik prvenství. Nejen že se jedná o vůbec prvního brouka popsaného z ajkaitu, ale také o prvního popsaného fosilního brouka z území dnešního Maďarska a zároveň o prvního popsaného druhohorního kovaříka z pevninské Evropy,“ uvedl Kundrata, který se výzkumem kovaříkovitých brouků zabývá.

Rekonstrukce brouka

Brouk se v jantaru nezachoval celý, vědci jej ale i přesto pomocí dostupných informací, které získali na základě úspěšné rekonstrukce jeho morfologie, dokázali systematicky zařadit. Jelikož šlo o zcela nový rod a druh, dostal jméno Ajkaelater merkli. Jméno bylo zvoleno na počest města Ajka i bývalého dlouholetého kurátora Maďarského přírodovědného muzea Ottó Merkla, který nečekaně zemřel na začátku roku 2021.

Vědci se domnívají, že Ajkaelater merkli byl, stejně jako jeho předpokládaní dnešní příbuzní, svým vývojem vázaný na dřevo. Tato teorie podporuje představu zalesněného a víceméně bažinného ekosystému, který se v období pozdní křídy v okolí dnešního města Ajka podle dostupných důkazů vyskytoval, doplnili zástupci univerzity.

Prehistorie uložená v jantaru

Druhohorní jantar, tedy fosilizovaná pryskyřice, se nachází v nalezištích po celém světě. Pouze několik lokalit, například v Myanmaru, Libanonu, Španělsku či Francii, je však známo tím, že obsahuje větší množství fosilií.

V Maďarsku se druhohorní jantar vyskytuje zejména v oblasti bývalé těžby hnědého uhlí v okolí města Ajka v západní části země. Jeho stáří se odhaduje na přibližně 85 milionů let, jde tedy o období života dinosaurů.

Podobný úspěch jako v případě aktuálního Ajkaelatera vědci oznámili také před rokem, kdy se jim podařilo zrekonstruovat podobu brouků, jejichž 99 milionů let staré fosilie nalezli badatelé v jantaru z Myanmaru.

Mezinárodní tým pod vedením Davida Perise z Bonnské univerzity a Robina Kundraty z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty zjistil detailní morfologii těchto brouků rovněž pomocí moderní výpočetní tomografie a zařadil je do příbuzenství kovaříků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
včera v 15:23

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
včera v 14:33

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.