Týden vesmíru v Čechách (Czech Space Week) přilákal účastníky z 35 zemí světa. Podle vesmírného architekta a designéra Tomáše Rouska to potvrzuje, že i v tuzemsku mají vesmírné projekty obrovský potenciál. Oblast českého vesmírného průmyslu a výzkumu bych přirovnal k raketě, která se odlepila od odpalovací rampy a začíná zrychlovat, řekl Rousek v Událostech, komentářích.
Vesmírné projekty jsou podle architekta investicí s velkou návratností. „A peníze se neutratí ve vesmíru, vždycky to stát investuje do výrobků, které se vyrábí v Čechách, do českých firem, výzkumníků na českých univerzitách a institucích,“ poznamenal Rousek.
Domnívá se, že i díky podpoře státu mají české firmy možnost vyrábět součástky pro mise, které letí na Měsíc nebo například na Mars. „Je výborné, že díky tomu se můžeme zapojit do těch největších projektů. V podstatě všechny evropské rakety už mají součástky z České republiky a jsou tady ambice řady firem, například v Brně, že připraví misi na Měsíc a spoustu zajímavých technologií,“ upozorňuje architekt.
Zároveň připomněl, že vesmírná architektura přináší řadu technologií, které jsou využitelné i v běžném životě. „Například solární panely se zlepšovaly díky vesmírným výzkumům. Také hospodaření s vodou a její čištění… Všechny tyto věci mají propojení s výzkumem uzavřených habitatů a hydroponických systémů, které se vyvíjejí do vesmíru. Podobně i 3D tisk. Dělali jsme v NASA experimenty s 3D tiskem, navrhoval jsem první koncept lunárního modulu, který by se dal tisknout z měsíčního prachu. A o pár let později jsme postavili první český 3D printovaný dům,“ připomněl Rousek stavbu nazvanou Prvok.
Návrhy pro fotbalový šampionát
Vedle vesmírné architektury se Rousek věnuje i designu „staveb na Zemi“, podílel se například i na návrzích pro olympijské hry nebo mistrovství světa ve fotbale v Kataru, které nyní probíhá.
„Například pro futuristické návštěvnické centrum jsme postavili obří monument, symbol moderního Kataru. Chtěli udělat různé smart cities koncepty, kterými chtěli upgradovat infrastrukturu Kataru na 21. století. Navrhoval jsem od zastávek metra na nábřeží přes různé mosty a třeba cyklistická centra, protože si řekli, že sport by mohl být skvělý na zlepšení životního stylu Katařanů,“ dodal Rousek.
Designér si myslí, že v Česku se snaží architekti zkombinovat staré hodnoty s novými. „Ve chvíli, kdy se tady podíváme například na projekty stanice hyperloop na Jižním Městě v Praze, tam se dá kontext jenom zlepšovat, v podstatě nejsme v konfliktu například s panoramatem Hradu a podobně,“ uzavřel.
