Český fotograf pořídil snímek Perseid, který vyhrál ocenění NASA

Americká kosmická agentura NASA každý den vyhlašuje nejlepší astronomickou fotografii z celého světa. V pondělí 12. srpna toto ocenění získal český fotograf Petr Horálek se snímkem Perseid.

Pondělí 12. srpna je dnem, kdy vrcholí roj Perseid, jejich pozorování ale bude bránit jak oblačnost, tak i Měsíc téměř v úplňku. Dobře jsou ale Perseidy vidět na snímku od Horálka.

Jeho oceněná fotografie vznikla v loňském roce v Parku temné oblohy Poloniny na Slovensku. Na snímku je dobře vidět zdánlivý bod, odkud meteory společně vylétají.

Poloninská oblast ležící na hraničním trojbodu Slovenska, Polska a Ukrajiny nabízí dost možná nejtmavší noční oblohu ve střední Evropě – „díky velkému štěstí na dobré počasí se tak nabídla opravdu skvělá kosmická podívaná,“ uvedl fotograf.

„Celooblohová mozaika vznikala mezi 6. a 14. srpnem 2018 a z celkového počtu 468 meteorů zobrazuje 149 nejvýraznějších, které za tu dobu na obloze zazářily,“ popisuje Horálek.

„Na zpracování obrazu bylo užito celkem na 200 jednotlivých snímků, některé sloužily k vytvoření podkladové panoramatické celooblohové mozaiky, zbytek jsou pak snímky jednotlivých meteorů zachycených sekvenčně dvěma fotoaparáty Canon 6D s identickým nastavením a objektivem s 12mm ohniskem. Jeden z aparátů vždy mířil na sever, druhý na jih a oba dohromady tak dokázaly zabrat prakticky celou nebeskou klenbu a zároveň ještě poskytnout snímky meteorů v lepším rozlišení, než kdyby se fotilo na jediný aparát s celooblohovým objektivem.“

Samotné snímání v průběhu osmi nocí zabralo přes 50 hodin času, zpracování v počítači (tvorba podkladového snímku, barevné korektury, výběr meteorů, jejich zregistrování s podkladovou maskou a postupné přidávání do mozaiky pomocí vrstev) trvalo podle fotografa zhruba ještě dvojnásobek. „Celkově tak práce na výsledném snímku přesáhla 140 hodin čistého času práce a jde tak jednoznačně o časově nejnáročnější fotografický projekt, jaký jsem doposud připravoval,“ dodal pro web Astro.cz Horálek.

Co jsou Perseidy?

Meteorický roj Perseidy je každoroční nebeskou událostí, která je pozorovatelná mezi 17. červencem a 24. srpnem, s maximem vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum připadá na 13. srpen v 10 hodin středoevropského letního času – noc s největším počtem meteorů tedy bude ta z pondělí na úterý.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

V nocích kolem maxima se dá podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd očekávat až 100 meteorů za hodinu. „V praxi jednoho pozorovatele to ale znamená maximálně pár desítek za hodinu, protože nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze,“ popisuje vědec. 

Oblíbené rčení sice říká „Padá hvězda, něco si přej“, ale Perseidy nejsou žádné hvězdy. Jedná se o meteory, tedy o svítící stopy velmi malých částeček meziplanetární hmoty, v případě Perseid se jedná o pozůstatky z komety Swift-Tuttle. Ty se srážejí se Zemí a velkou rychlostí 59 kilometrů za sekundu vstupují do atmosféry a shoří. Meteory vypadají jako svítící body, které během pár sekund proletí částí oblohy. Někdy za nimi zbývá ještě pár sekund stopa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 11 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...