České autonomní drony míří do Perského zálivu. Budou hasit, sekat i stavět

Nahrávám video
Staví zdi i hasí. Drony z ČVUT budou soutěžit s elitou
Zdroj: ČT24

Obhájit úspěch z mezinárodní robotické soutěže před třemi roky chce tým vědců z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), který se letos opět zúčastní soutěže dronů ve Spojených arabských emirátech. Před třemi roky získali čeští technici v Abú Zabí kompletní sbírku medailí. Na začátku ledna představili novinářům autonomní helikoptéry, se kterými budou o přední umístění v mezinárodní konkurenci bojovat letos. Do Emirátů odletěli v neděli, soutěž se uskuteční 23. až 25. února.

Zástupci ČVUT postoupili do finále soutěže na průběžně prvním místě ze zhruba dvou set registrovaných týmů. Na soutěži v Abú Zabí poměří se svými drony, které lítají samostatně s využitím počítačových senzorů, své schopnosti ve třech disciplínách.

Pro testování vyvíjeného systému vyrostla v kampusu školy na Karlově náměstí maketa patrové budovy, kde vědci zkoušejí drony v hašení ohnisek požáru. Další autonomní vrtulníky tam připravují na stavění zdi z polystyrenových cihel a nebo propichování balonku pomocí žiletek.

„Chceme obhájit vítězství, které jsme získali v posledním ročníku,“ uvedl člen týmu Vojtěch Spurný. Podle vedoucího týmu Martina Sasky je letos ve finále soutěže poměrně velká konkurence. „Máme určitě šanci být na předních příčkách, ale ta užší špička, myslím, bude pět až šest týmů. Takže kdybychom byli horší než šestí, tak bych byl asi nespokojený,“ řekl.

Před třemi roky získal tým ČVUT na soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC) v Abú Zabí kompletní sadu medailí. Zvítězil ve sběru předmětů pomocí skupiny autonomních helikoptér. V kategorii autonomní přistání na vozidle skončilo družstvo ČVUT druhé a v soutěži Grand Challenge vybojovalo spolu s univerzitou v Padově bronzovou medaili.

Sedm milionů odměny

Finále soutěže se letos zúčastní tři desítky týmů z celého světa. Patnáct nejlepších podpořili organizátoři finančně. „Dostali jsme tak 300 tisíc amerických dolarů, tedy zhruba sedm milionů korun,“ řekl Saska. Tyto peníze podle něj vědci využijí hlavně na cestu a vybavení. Práce se platí většinou z různých projektů a výzkumu, dodal. Tým tvoří v současnosti zhruba pětadvacet lidí. Kromě techniků z ČVUT jsou v něm i zástupci amerických univerzit z Pensylvánie a New Yorku.

Tým Vojtěcha Spurného odletěl tuto neděli, aby měl dost času na místě se na soutěž připravit. V Emirátech pak budou mít vědci do soutěže pět týdnů na dokončení vývoje dronů.

Soutěž se poprvé uskutečnila před třemi roky. Letos je to její druhý ročník, loni a předloni se nekonala. Pořadatelé podle Spurného nechtějí soutěž organizovat každý rok, v budoucnu by měla být každé dva roky, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 9 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 19 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...