Řadu hrozeb umí lidé rozpoznat, jiné jsou však skryté a prakticky neviditelné. Patří k nim zejména ty geologické – a k nejhorším se řadí sesuvy půdy. Zabýval se jimi první díl dokumentárního cyklu Tiché hrozby, který Česká televize vysílala v pátek od 20 hodin na ČT24. Další díly uvidí diváci v následujících týdnech vždy v pátek ve stejný čas, pořad moderuje Václav Moravec.
V červnu roku 2013 došlo na rozestavěné dálnici D8 k obrovskému sesuvu půdy, který stavbu zavalil a také poškodil vlakové koleje. Ohrozil pokračování výstavby a zpomalil další vylepšování dálniční sítě. Celkem se pohnula masa o rozměrech asi 500 tisíc metrů krychlových.
„Ač se nám to nezdá z našeho lidského pohledu měřítka času, tak krajina žije a neustále se vyvíjí. Jde akorát o to, jestli se v daném časovém období vyvíjí rychleji, nebo pomaleji,“ vysvětluje inženýrský geolog Josef Stemberk v pořadu Tiché hrozby. A právě ty rychlejší vývoje, které krajinu čas od času postihují, jsou spojeny s přírodními katastrofami. Sesuvy půdy k nim podle vědce jednoznačně patří.
Stemberk upozorňuje, že na našem území existují velmi blízko sebe území, která jsou zcela bezpečná, a pak ta, kde jsou hrozby mnohem vyšší. Příčinou je mimo jiné geologický vývoj Českého masivu, kvůli kterému patří sesuvy půdy k nejčastějším problémům spojeným s krajinou. A také k nejnákladnějším, jak dokazuje právě situace na dálnici D8, ale třeba také situace v obci Poláky.
Na přelomu let 2014 a 2015 došlo u této vesnice k rozsáhlému sesuvu půdy, který zničil desítky rekreačních chat. Jeho příčinou bylo podmáčené jílovité podloží v kombinaci se zatížením svahu stavbami postupně rozšiřovaných chat. K podobným sesuvům tam docházelo už v letech 1958 až 1972. Geologové náklady na zajištění svahu odhadli až na půl miliardy korun.
Případy obce Poláky i dálnice D8 mají jedno společné: u obou míst je už desítky let známo, že tam sesuvy půdy hrozí.
Dobře zmapovaná území
Takové sesuvy se na území Česka vyskytují v zásadně ve třech hlavních regionech – v Českém středohoří, v České křídové tabuli (tedy v pískovcových skalních městech) a v Karpatech, tedy v pásu podél hranic se Slovenskem. Česká republika má tato území dobře zmapovaná.
V roce 1961 byl velký sesuv na Slovensku, na základě toho dostaly geologické organizace za úkol zmapovat veškerá potenciální sesuvná území v Čechách i na Slovensku. Díky tomu se začalo pečlivě mapovat, jaká území jsou svahovými pohyby ohrožena.
„V současné době jsou nejvíce ohrožená území v pásu od Chebska podél Krušných hor přes České středohoří a jde to až na Moravu,“ vysvětluje Josef Stemberk.
Co hrozí Česku?
Této hrozbě se věnuje také dokumentární cyklus Tiché hrozby. Téma „Krajina v pohybu“ o sesuvech byl prvním z dílů, další tři odvysílá ČT24 v následujících pátečních večerech, tedy 27. září a 4. a 11. října. Budou věnovány tématům zemětřesení (Zemětřesné roje), nebezpečným atmosférickým jevům (Bouřlivé počasí) a nebezpečí z vesmíru (Blízký vesmír).
Po projekci jednotlivých filmů vždy následuje debata s odborníky. Diváci se tak mohou seznámit nejenom s prací vědců, ale i s nejnovějšími poznatky v oblastech, jako je například výzkum sesuvů, zemětřesení, klimatu či kosmického počasí.
V případě sesuvů se experti věnovali i praktickým otázkám – například jak zjistit, zda je pozemek v sesuvném území, nebo kdo je odpovědný za škodu, když k sesuvu dojde.
Podle tvůrců je cílem dokumentárního cyklu ukázat, co současná moderní věda o přírodních hrozbách ví, a pokládat otázky, zda jsme schopni jim předcházet nebo zajistit taková opatření, například prostřednictvím státní správy a samospráv, která by ničivé dopady těchto katastrof alespoň omezila.
„Spolupráce České televize s Akademií věd na tomto projektu je logická, protože série dokumentů s názvem Tiché hrozby v sobě zahrnuje hned několik aspektů veřejné služby. Nejenže poutavým způsobem prezentuje výsledky vědecké práce špičkových českých pracovišť, ale zároveň informuje o konkrétních přírodních rizicích a dává i návod k jejich eliminaci,“ poznamenal ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal.
