Česká aplikace pomůže sledovat žraloky a rozkrývat změny v oceánech

Pražský startup Mapotic připravil a spustil novou verzi systému na sledování žraloků pro americkou neziskovou organizaci OCEARCH. Ta ve spolupráci s vědci sbírá data o pohybu žraloků v oceánech a změnách jejich migračních tras. Dosavadní verze už nároky na sledování většího množství mořských dravců nezvládala, uvedl Ivoš Gajdorus z Mapoticu.

Organizace OCEARCH monitoruje pohyb žraloků pomocí technologie satelitních polohovacích zařízení, takzvaných tagů na žraločích hřbetních ploutvích. Když se zařízení přiblíží k hladině, odešle signál na satelit, který údaje zpracuje a pošle na cloudové úložiště.

„Z něho jsou data následně načítána na web a do mobilní aplikace, kde jsou s jistým zpožděním, kvůli nebezpečí pytláků, vizualizována,“ popsal Gajdorus proces. „Biologové a výzkumné týmy tak mohou sledovat a vyhodnocovat žraločí pohyb a na základě toho lépe porozumět aktuálním změnám probíhajícím ve světových oceánech.“

Cesty žraloků na internetu či v mobilní aplikaci pozoruje vedle expertů i mnoho laiků a podle Gajdoruse původní technologie pro současné počty sledovaných žraloků už nestačila. Vývojáři z českého startupu, který se zaměřuje na inovativní mapové služby, tedy na jaře začali vyvíjet posílenou verzi.

Ukázka aplikace
Zdroj: OCEARCH

Želvy a velryby

Nový design systému má mimo jiné zvládnout nárazové špičky v provozu a umožní sledovat i další druhy - například želvy nebo velryby.

„V plánu jsou také další rozšíření funkcionality, například o přidávání zvířat do seznamů 'oblíbených', notifikace, přizpůsobení mapy, aby ukazovala jen ty druhy, které chce uživatel sledovat, nebo vylepšování projektu, aby zobrazoval počasí a mořské proudy v reálném čase,“ doplnil Gajdorus.

Organizace OCEARCH vznikla před deseti lety. Jeden z prvních očipovaných žraloků byla v roce 2012 samice Mary Lee. Její putování nyní sleduje i na Twitteru více než 130 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 22 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...