Česká Akademie věd začala spolupracovat s americkým ministerstvem energetiky. USA zajímají naše lasery

Předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) Eva Zažímalová ve Washingtonu svým podpisem stvrdila počátek kooperace mezi jednotlivými pracovišti Akademie věd a Department of Energy, federálním úřadem Spojených států amerických. Ministerstvo enrgetiky USA disponuje 17 národními výzkumnými laboratořemi, jeho rozpočet jen na vědu tvoří šest miliard dolarů ročně a má na starosti řešení energetických, environmentálních a jaderných výzev.

Nová dohoda podle Akademie věd vytváří rámec pro budoucí dodatky o konkrétní spolupráci s jednotlivými ústavy AV ČR. První z těchto dodatků je už na světě: projektovou smlouvu s Department of Energy uzavřel za Ústav fyziky plazmatu AV ČR jeho ředitel Radomír Pánek.

Spolupráce Akademie věd ČR a Department of Energy je součástí Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vědeckotechnické spolupráci. „Dnes signovaný kontrakt nezavazuje Akademii ke konkrétním formám spolupráce, ale umožňuje relativně snadné dojednání dalších projektů mezi jednotlivými ústavy, tak jak se to dnes podařilo Ústavu fyziky plazmatu,“ uvedla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, která do USA odcestovala na celkem pětidenní návštěvu jako součást senátní delegace.

České lasery patří ke světové špičce

Na jednání v Department of Energy předsedkyni doprovodil místopředseda Akademie věd Jan Řídký. „Představili jsme zde výzkumnou činnost ústavů i programy Strategie AV 21 včetně aplikačních laboratoří. Enormní zájem mají naši američtí partneři zejména o spolupráci na projektech ELI nebo HiLASE, ale nejenom zde,“ potvrzuje Řídký, místopředseda AV ČR pro oblast věd o neživé přírodě.

  • Slovo LASER je akronymem z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation neboli zesilování světla stimulovanou emisí záření.

Zmíněné projekty se věnují laserovým technologiím: jejich využítí je velmi různorodé – od vývoje nových materiálů přes optické přístroje až po energetiku.

Tématem budoucí spolupráce proto mohou být i další obory, jimiž se Department of Energy zabývá, mimo jiné nukleární fyzika, informatika nebo biologické a biologicko-ekologické vědy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 9 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 9 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 12 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
před 17 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...