Česká Akademie věd začala spolupracovat s americkým ministerstvem energetiky. USA zajímají naše lasery

Předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) Eva Zažímalová ve Washingtonu svým podpisem stvrdila počátek kooperace mezi jednotlivými pracovišti Akademie věd a Department of Energy, federálním úřadem Spojených států amerických. Ministerstvo enrgetiky USA disponuje 17 národními výzkumnými laboratořemi, jeho rozpočet jen na vědu tvoří šest miliard dolarů ročně a má na starosti řešení energetických, environmentálních a jaderných výzev.

Nová dohoda podle Akademie věd vytváří rámec pro budoucí dodatky o konkrétní spolupráci s jednotlivými ústavy AV ČR. První z těchto dodatků je už na světě: projektovou smlouvu s Department of Energy uzavřel za Ústav fyziky plazmatu AV ČR jeho ředitel Radomír Pánek.

Spolupráce Akademie věd ČR a Department of Energy je součástí Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vědeckotechnické spolupráci. „Dnes signovaný kontrakt nezavazuje Akademii ke konkrétním formám spolupráce, ale umožňuje relativně snadné dojednání dalších projektů mezi jednotlivými ústavy, tak jak se to dnes podařilo Ústavu fyziky plazmatu,“ uvedla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, která do USA odcestovala na celkem pětidenní návštěvu jako součást senátní delegace.

České lasery patří ke světové špičce

Na jednání v Department of Energy předsedkyni doprovodil místopředseda Akademie věd Jan Řídký. „Představili jsme zde výzkumnou činnost ústavů i programy Strategie AV 21 včetně aplikačních laboratoří. Enormní zájem mají naši američtí partneři zejména o spolupráci na projektech ELI nebo HiLASE, ale nejenom zde,“ potvrzuje Řídký, místopředseda AV ČR pro oblast věd o neživé přírodě.

  • Slovo LASER je akronymem z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation neboli zesilování světla stimulovanou emisí záření.

Zmíněné projekty se věnují laserovým technologiím: jejich využítí je velmi různorodé – od vývoje nových materiálů přes optické přístroje až po energetiku.

Tématem budoucí spolupráce proto mohou být i další obory, jimiž se Department of Energy zabývá, mimo jiné nukleární fyzika, informatika nebo biologické a biologicko-ekologické vědy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 13 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 15 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...