Česká Akademie věd začala spolupracovat s americkým ministerstvem energetiky. USA zajímají naše lasery

Předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) Eva Zažímalová ve Washingtonu svým podpisem stvrdila počátek kooperace mezi jednotlivými pracovišti Akademie věd a Department of Energy, federálním úřadem Spojených států amerických. Ministerstvo enrgetiky USA disponuje 17 národními výzkumnými laboratořemi, jeho rozpočet jen na vědu tvoří šest miliard dolarů ročně a má na starosti řešení energetických, environmentálních a jaderných výzev.

Nová dohoda podle Akademie věd vytváří rámec pro budoucí dodatky o konkrétní spolupráci s jednotlivými ústavy AV ČR. První z těchto dodatků je už na světě: projektovou smlouvu s Department of Energy uzavřel za Ústav fyziky plazmatu AV ČR jeho ředitel Radomír Pánek.

Spolupráce Akademie věd ČR a Department of Energy je součástí Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vědeckotechnické spolupráci. „Dnes signovaný kontrakt nezavazuje Akademii ke konkrétním formám spolupráce, ale umožňuje relativně snadné dojednání dalších projektů mezi jednotlivými ústavy, tak jak se to dnes podařilo Ústavu fyziky plazmatu,“ uvedla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, která do USA odcestovala na celkem pětidenní návštěvu jako součást senátní delegace.

České lasery patří ke světové špičce

Na jednání v Department of Energy předsedkyni doprovodil místopředseda Akademie věd Jan Řídký. „Představili jsme zde výzkumnou činnost ústavů i programy Strategie AV 21 včetně aplikačních laboratoří. Enormní zájem mají naši američtí partneři zejména o spolupráci na projektech ELI nebo HiLASE, ale nejenom zde,“ potvrzuje Řídký, místopředseda AV ČR pro oblast věd o neživé přírodě.

  • Slovo LASER je akronymem z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation neboli zesilování světla stimulovanou emisí záření.

Zmíněné projekty se věnují laserovým technologiím: jejich využítí je velmi různorodé – od vývoje nových materiálů přes optické přístroje až po energetiku.

Tématem budoucí spolupráce proto mohou být i další obory, jimiž se Department of Energy zabývá, mimo jiné nukleární fyzika, informatika nebo biologické a biologicko-ekologické vědy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 3 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 21 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 23 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...