Česká Akademie věd začala spolupracovat s americkým ministerstvem energetiky. USA zajímají naše lasery

Předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) Eva Zažímalová ve Washingtonu svým podpisem stvrdila počátek kooperace mezi jednotlivými pracovišti Akademie věd a Department of Energy, federálním úřadem Spojených států amerických. Ministerstvo enrgetiky USA disponuje 17 národními výzkumnými laboratořemi, jeho rozpočet jen na vědu tvoří šest miliard dolarů ročně a má na starosti řešení energetických, environmentálních a jaderných výzev.

Nová dohoda podle Akademie věd vytváří rámec pro budoucí dodatky o konkrétní spolupráci s jednotlivými ústavy AV ČR. První z těchto dodatků je už na světě: projektovou smlouvu s Department of Energy uzavřel za Ústav fyziky plazmatu AV ČR jeho ředitel Radomír Pánek.

Spolupráce Akademie věd ČR a Department of Energy je součástí Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vědeckotechnické spolupráci. „Dnes signovaný kontrakt nezavazuje Akademii ke konkrétním formám spolupráce, ale umožňuje relativně snadné dojednání dalších projektů mezi jednotlivými ústavy, tak jak se to dnes podařilo Ústavu fyziky plazmatu,“ uvedla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, která do USA odcestovala na celkem pětidenní návštěvu jako součást senátní delegace.

České lasery patří ke světové špičce

Na jednání v Department of Energy předsedkyni doprovodil místopředseda Akademie věd Jan Řídký. „Představili jsme zde výzkumnou činnost ústavů i programy Strategie AV 21 včetně aplikačních laboratoří. Enormní zájem mají naši američtí partneři zejména o spolupráci na projektech ELI nebo HiLASE, ale nejenom zde,“ potvrzuje Řídký, místopředseda AV ČR pro oblast věd o neživé přírodě.

  • Slovo LASER je akronymem z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation neboli zesilování světla stimulovanou emisí záření.

Zmíněné projekty se věnují laserovým technologiím: jejich využítí je velmi různorodé – od vývoje nových materiálů přes optické přístroje až po energetiku.

Tématem budoucí spolupráce proto mohou být i další obory, jimiž se Department of Energy zabývá, mimo jiné nukleární fyzika, informatika nebo biologické a biologicko-ekologické vědy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 21 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.