Češi vyvinuli nehořlavý župan, může zvýšit šanci lidí při požáru

V případě, že vypukne požár, budou si moci v brzké budoucnosti civilisté obléci takzvaný nehořlavý župan. Speciální evakuační oblek je napuštěn vodním roztokem, který mu zajišťuje nehořlavost. Oděv představil na mezinárodním technologickém festivalu Future Port Prague 2019 český start-up.

Člověk v tomto županu může odolat přímému ohni a až patnáct minut vzdorovat žáru v hořící budově, dokud se chlazení v obleku nevypaří, řekl vývojář a vynálezce Adam Lučaník.

Technologie již získala český patent a certifikát Fireman pro zásahové protipožární obleky. Pokud by se českým vývojářům podařilo vstoupit do národních patentových fází na klíčových trzích, získali by monopol pro většinu světových trhů – EU, Rusko, USA i arabský svět.

Cesta k nehořlavému županu

Start-up vznikl před třemi lety. Vyvinout evakuační župan původně nebylo podle Lučaníka cílem. Nápad přišel až po jednání se zástupci jedné z válkou postižených zemí, podle nichž je problém chránit civilní obyvatelstvo před přímým ohněm po náletu či atentátu. Současné nehořlavé obleky, vyrobené ze skelných vláken, se při 850 stupních Celsia roztékají.

„Při této teplotě se oděv už na osobu přiškvaří. Jediný způsob, jak ji ochránit, je zabalit ji do ochlazovacího obleku. Proto jsme vyrobili evakuační prostředek, který funguje na tomto principu,“ vysvětlil.

Vývojáři zkoumali technologie, které by zaručily lehkost, zachovaly vlastnosti materiálu a zajistily, že voda člověka neopaří. Vyvinuli tkaninu, kterou dále upravili tak, aby udržela pět litrů tekutiny.

„Každý litr vytvoří sedmnáct set litrů páry, to znamená, že ochrana je masivní. Pokud na něj působíte přímým ohněm a vypaříte celý roztok, vznikne obrovské množství páry, které izoluje člověka od prostředí,“ uvedl Lučaník.

Evakuace z ohně pro všechny

Testovalo se při 1400 stupních Celsia, kdy žár působil osm vteřin z dvanácti hořáků na oblečenou figurínu. Ta musela mít oděv na sobě ještě další tři minuty. „Pokud se budete pohybovat v hořícím domě, teplota pro člověka v našem obleku dosáhne maximálně ke čtyřiceti stupňům Celsia,“ poznamenal Lučaník.

Vznikl tak jednorázový evakuační set a oblek s maskou proti jedovatým plynům určený pro místa, kam se hasiči nedostanou, například ambasády nebo výškové administrativní budovy. Hasiči mohou použít ale i evakuační deky.

Firma už buduje v Česku druhou výrobní linku. „Čekáme na prvního českého zákazníka,“ poznamenal vývojář. V současnosti dokončuje oblek pro teenagera a do roka chce vyvinout i tašku pro evakuaci batolat do dvou let věku a domácích mazlíčků.

„Ti nevydrží ani teplotu 70 stupňů Celsia. Chceme mít komplexní set pro maminku, dítě a miminko,“ dodal. Cena obleku zatím není podle něj pevně stanovena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 59 mminutami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 3 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 4 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
včera v 15:15

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
včera v 13:30

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026
Načítání...