Evropská jižní observatoř provozuje nejvýkonnější astronomické přístroje na světě a čeští astronomové se na výzkumu, který na nich vzniká, intenzivně podílejí.
Češi už 10 let objevují zázraky vesmíru na Evropské jižní observatoři
Tato mezivládní organizace pro výzkum vesmíru byla založena už v roce 1962 čtyřmi státy – byly to Belgie, Francie, Německo a Švédsko. Česká republika se stala členským státem v roce 2007, tehdy jako třináctá členská země.
Rozhovor s ředitelem ESO (zdroj: ČT24)
V současnosti má Evropská jižní observatoř (ESO), řízená Xavierem Barconsem, už patnáct členských zemí a zvláštní status v ní drží jihoamerické Chile.
Centrála ESO v Německu
ESO provozuje astronomické observatoře na třech místech chilské pouště Atacama. Všechna místa byla vybrána s ohledem na to, aby na nich panovaly ideální klimatické a meteorologické podmínky pro zkoumání vesmíru.
La Silla
La Silla, první ze tří observatoří, funguje už od sedmdesátých let dvacátého století. Leží v nadmořské výšce 2400 metrů. Na observatoři mají celkem osmnáct dalekohledů, jen polovina z nich ale patří ESO. Mezi nejznámější dalekohledy zde patří NTT, 3,6metrový dalekohled a další.
La Silla
Astronomický ústav AV ČR zde pozoruje s dánským dalekohledem o průměru 1,54 metru, který česká strana modernizovala – úpravu provedla firma ProjectSoft Hradec Králové. Tento dalekohled je ovládán z observatoře v Ondřejově. Po několik roků odsud čeští astronomové také pozorovali s německým dalekohledem MPG/ESO o průměru 2,2 metru.
Paranal
Tato observatoř leží na vrcholku hory Cerro Paranal v nadmořské výšce 2635 metrů, asi 120 kilometrů od města Antofagasta. Místo je zvoleno tak, aby se nacházelo co nejdál od zdrojů světelného znečištění, s minimemem vzdušné vlhkosti a prachu – díky tomu je vzduch zcela čistý a nenarušuje pozorování. Oblast je současně tektonicky velmi stabilní, takže je drahý projekt v bezpečí před otřesy půdy.
Paranal
Astronomové zde disponují třemi dalekohledy:
- Very Large Telescope (VLT) tvoří čtyři hlavní dalekohledy se zrcadly o průměru 8,2 metru, dá se použít i jako interferometr, díky čemuž jde využívat pro měření vzdáleností ve vesmíru.
- VLT Survey Telescope je 2,6metrový optický dalekohled s aktivní optikou v oblasti viditelného spektra.
- VISTA je 4,1metrový optický dalekohled v oblasti viditelného i infračerveného spektra. Oba poslední přístroje jsou zhotoveny pro fotografování velkých ploch oblohy.
Chajnantor
Na observatoři Chajnantor, která se nachází ve výšce 5062 metrů nad mořem v poušti Atacama, se nachází radioteleskop APEX (Atacama Pathfinder EXperiment) a především síť radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), na nichž ESO spolupracuje i s dalšími státy.
ALMA
Interferometr ALMA je jeden z největších vědeckých projektů současnosti, jedná se o projekt tří partnerů, ESO je jen jedním z nich. Astronomický ústav provozuje jeden z evropských uzlů ALMA a je vedoucí organizací ve využití radioteleskopů ALMA pro pozorování Slunce.
Nejslavnější úspěchy ESO
Evropská jižní observatoř se může pochlubit celou řadou úspěchů, které posunuly hranice vědy zase o kus dál.
Optický protějšek gravitačních vln
Letos v říjnu detektory přistroje ESO našly poprvé optický protějšek zdroje gravitačních vln. Pozorování přitom naznačují, že tento unikátní objekt je výsledkem splynutí dvojice neutronových hvězd, což je dlouho hledaný jev známý jako kilonova.
Uvedený úkaz je podle odborníků mimo jiné provázený výronem těžkých chemických prvků do okolí. Je tedy i zdrojem šířícím do vesmírného prostoru pro lidstvo vzácné kovy, jako je zlato nebo platina. Do rozsáhlého sledování unikátního jevu, jehož první signál byl na Zemi zaznamenán 17. srpna, se zapojilo množství vědců po celém světě. Podílelo se na něm sedm desítek dalekohledů.
Dvojník Země s potenciálem života
Astronomové z ESO objevili letos v květnu doslova „za humny“ Sluneční soustavy planetu přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a mohla by tedy na ní případně být tekutá voda.
Planeta, o kterou se jedná, Proxima b, je podle vědců pravděpodobně kamenným tělesem a na jejím povrchu by mohly panovat podmínky vhodné pro přítomnost vody v kapalném stavu. Teoreticky je tudíž nejbližším adeptem na existenci života mimo Sluneční soustavu.
Proxima Centauri je nejbližším hvězdným sousedem Slunce, nachází se ve vzdálenosti něco málo přes „pouhé“ čtyři světelné roky. Jedná se o takzvaného červeného trpaslíka. Tyto hvězdy jsou chladnější než Slunce, zato ale mohou vyzařovat intenzivní rentgenové a ultrafialové záření, což představuje jeden z problémů pro případnou přítomnost života na Proximě b.
Největší hvězda naší galaxie
Astronomové z ESO objevili roku 2013 dosud největší hvězdu, jaká kdy byla pozorována v naší galaxii Mléčné dráze. Objekt ve vývojové fázi protohvězdy je nyní zhruba pětsetkrát hmotnější než Slunce a stále roste. Časem se však smrskne zhruba na pětinu svého nynějšího objemu, tedy na stonásobek našeho Slunce.
Protohvězda či prahvězda je vývojové stadium hvězdy poté, co se mateřská mlhovina začne smršťovat, ale předtím, než vznikne výsledná hvězda. „Tyto hvězdy jsou nejen vzácné, ale jejich zrod se odehrává extrémně rychle a jejich dětství je krátké. Nález tak masivního objektu v tak rané fázi vývoje je tudíž mimořádným výsledkem,“ říká astrofyzik Jan Bolte z Technické univerzity v Berlíně.
Budoucnost ESO
Letos v květnu byla v Chille zahájena stavba Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který se má stát největším optickým teleskopem na světě. Tento dalekohled bude asi pětkrát větší než nejrozměrnější stávající nástroje k pozorování vesmíru.
Model E-ELT
Primární zrcadlo teleskopu bude mít průměr 39 metrů. Aparát bude umístěn na 3000 metrů vysoké hoře, která se nachází uprostřed pouště Atacama. Uveden do provozu má být v roce 2024.
Zařízení má mimo jiné hledat vzdálené planety, které obíhají kolem jiných hvězd, přičemž by měl být schopen najít i menší planety, než dokázaly dosavadní přístroje. Teleskop by mohl také odhalit podrobnosti o atmosféře vzdálených planet, což je klíčovým krokem k poznání, zda je na těchto planetách přítomný život.