Černý jestřáb už nepotřebuje lidského pilota. Software zvládne létat i v obtížných podmínkách

Vrtulník Black Hawk (neboli Černý jestřáb) vyráběný společností Sikorsky patří k těm nejověřejnějším strojům americké armády. Bylo jich vyrobeno přes čtyři tisíce kusů a plnily úkoly v mnoha částech světa. Teď se výzkumné agentuře DARPA podařilo helikoptéru vylepšit tak, že už nepotřebuje pilota.

Vrtulník Black Hawk uskutečnil svůj první autonomní let bez lidí na palubě 5. února. Trval asi půl hodiny a konal se nad základnou americké armády Fort Campbell v Kentucky. O dva dny později proběhl ve stejném táboře další zcela autonomní let – a opět úspěšně.

„Aby demonstroval svou schopnost přizpůsobit se různým prostředím, která se mohou na misích objevit, pohyboval se bezpilotní Black Hawk typickou rychlostí v typické letové výšce v simulované městské krajině, vyhýbal se simulovaným budovám a zároveň v reálném čase plánoval další trasu, kterou se vydá,“ popsala ve svém prohlášení společnost Lockheed Martin, která vlastní firmu Sikorsky vyrábějící letouny Black Hawk.

Armáda bude létat bez pilotů

„Vrtulník Black Hawk pak autonomně provedl sérii manévrů a nakonec úspěšně přistál,“ dodal výrobce. Vrtulník to dokázal díky technologii ALIAS, kterou vyvinula agentura DARPA neboli Defense Advanced Research Projects Agency, česky Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty.

Ta již dříve vyzkoušela tuto svou technologii na letadlech s pevnými křídly, tentokrát to bylo poprvé, co ji otestovala u helikoptéry. Agentura předpokládá, že tento druh autonomní letové technologie způsobí na budoucích bojišťích přelom, jelikož umožňuje změnit v podstatě jakékoliv letadlo na stroj, který by mohl létat sám.

„Kvůli menšímu pracovnímu zatížení se piloti mohou soustředit na řízení mise namísto řízení stroje,“ vysvětluje Stuart Young, programový manažer v kanceláři DARPA pro taktické technologie. „Díky této jedinečné kombinaci autonomního softwaru a hardwaru bude létání chytřejší a bezpečnější.“

Díky systému ALIAS bude mít armáda podle Younga mnohem větší operační flexibilitu: „To zahrnuje schopnost provozovat letadla v kteroukoli denní či noční dobu, s piloty i bez nich a v různých obtížných podmínkách, jako jsou bitevní, přeplněná či zhoršená vizuální prostředí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 9 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...