Černý jestřáb už nepotřebuje lidského pilota. Software zvládne létat i v obtížných podmínkách

Vrtulník Black Hawk (neboli Černý jestřáb) vyráběný společností Sikorsky patří k těm nejověřejnějším strojům americké armády. Bylo jich vyrobeno přes čtyři tisíce kusů a plnily úkoly v mnoha částech světa. Teď se výzkumné agentuře DARPA podařilo helikoptéru vylepšit tak, že už nepotřebuje pilota.

Vrtulník Black Hawk uskutečnil svůj první autonomní let bez lidí na palubě 5. února. Trval asi půl hodiny a konal se nad základnou americké armády Fort Campbell v Kentucky. O dva dny později proběhl ve stejném táboře další zcela autonomní let – a opět úspěšně.

„Aby demonstroval svou schopnost přizpůsobit se různým prostředím, která se mohou na misích objevit, pohyboval se bezpilotní Black Hawk typickou rychlostí v typické letové výšce v simulované městské krajině, vyhýbal se simulovaným budovám a zároveň v reálném čase plánoval další trasu, kterou se vydá,“ popsala ve svém prohlášení společnost Lockheed Martin, která vlastní firmu Sikorsky vyrábějící letouny Black Hawk.

Armáda bude létat bez pilotů

„Vrtulník Black Hawk pak autonomně provedl sérii manévrů a nakonec úspěšně přistál,“ dodal výrobce. Vrtulník to dokázal díky technologii ALIAS, kterou vyvinula agentura DARPA neboli Defense Advanced Research Projects Agency, česky Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty.

Ta již dříve vyzkoušela tuto svou technologii na letadlech s pevnými křídly, tentokrát to bylo poprvé, co ji otestovala u helikoptéry. Agentura předpokládá, že tento druh autonomní letové technologie způsobí na budoucích bojišťích přelom, jelikož umožňuje změnit v podstatě jakékoliv letadlo na stroj, který by mohl létat sám.

„Kvůli menšímu pracovnímu zatížení se piloti mohou soustředit na řízení mise namísto řízení stroje,“ vysvětluje Stuart Young, programový manažer v kanceláři DARPA pro taktické technologie. „Díky této jedinečné kombinaci autonomního softwaru a hardwaru bude létání chytřejší a bezpečnější.“

Díky systému ALIAS bude mít armáda podle Younga mnohem větší operační flexibilitu: „To zahrnuje schopnost provozovat letadla v kteroukoli denní či noční dobu, s piloty i bez nich a v různých obtížných podmínkách, jako jsou bitevní, přeplněná či zhoršená vizuální prostředí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 52 mminutami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 13 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 22 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...