Černý jestřáb už nepotřebuje lidského pilota. Software zvládne létat i v obtížných podmínkách

Vrtulník Black Hawk (neboli Černý jestřáb) vyráběný společností Sikorsky patří k těm nejověřejnějším strojům americké armády. Bylo jich vyrobeno přes čtyři tisíce kusů a plnily úkoly v mnoha částech světa. Teď se výzkumné agentuře DARPA podařilo helikoptéru vylepšit tak, že už nepotřebuje pilota.

Vrtulník Black Hawk uskutečnil svůj první autonomní let bez lidí na palubě 5. února. Trval asi půl hodiny a konal se nad základnou americké armády Fort Campbell v Kentucky. O dva dny později proběhl ve stejném táboře další zcela autonomní let – a opět úspěšně.

„Aby demonstroval svou schopnost přizpůsobit se různým prostředím, která se mohou na misích objevit, pohyboval se bezpilotní Black Hawk typickou rychlostí v typické letové výšce v simulované městské krajině, vyhýbal se simulovaným budovám a zároveň v reálném čase plánoval další trasu, kterou se vydá,“ popsala ve svém prohlášení společnost Lockheed Martin, která vlastní firmu Sikorsky vyrábějící letouny Black Hawk.

Armáda bude létat bez pilotů

„Vrtulník Black Hawk pak autonomně provedl sérii manévrů a nakonec úspěšně přistál,“ dodal výrobce. Vrtulník to dokázal díky technologii ALIAS, kterou vyvinula agentura DARPA neboli Defense Advanced Research Projects Agency, česky Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty.

Ta již dříve vyzkoušela tuto svou technologii na letadlech s pevnými křídly, tentokrát to bylo poprvé, co ji otestovala u helikoptéry. Agentura předpokládá, že tento druh autonomní letové technologie způsobí na budoucích bojišťích přelom, jelikož umožňuje změnit v podstatě jakékoliv letadlo na stroj, který by mohl létat sám.

„Kvůli menšímu pracovnímu zatížení se piloti mohou soustředit na řízení mise namísto řízení stroje,“ vysvětluje Stuart Young, programový manažer v kanceláři DARPA pro taktické technologie. „Díky této jedinečné kombinaci autonomního softwaru a hardwaru bude létání chytřejší a bezpečnější.“

Díky systému ALIAS bude mít armáda podle Younga mnohem větší operační flexibilitu: „To zahrnuje schopnost provozovat letadla v kteroukoli denní či noční dobu, s piloty i bez nich a v různých obtížných podmínkách, jako jsou bitevní, přeplněná či zhoršená vizuální prostředí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 13 mminutami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 3 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 5 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 23 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled