Černý jestřáb už nepotřebuje lidského pilota. Software zvládne létat i v obtížných podmínkách

Vrtulník Black Hawk (neboli Černý jestřáb) vyráběný společností Sikorsky patří k těm nejověřejnějším strojům americké armády. Bylo jich vyrobeno přes čtyři tisíce kusů a plnily úkoly v mnoha částech světa. Teď se výzkumné agentuře DARPA podařilo helikoptéru vylepšit tak, že už nepotřebuje pilota.

Vrtulník Black Hawk uskutečnil svůj první autonomní let bez lidí na palubě 5. února. Trval asi půl hodiny a konal se nad základnou americké armády Fort Campbell v Kentucky. O dva dny později proběhl ve stejném táboře další zcela autonomní let – a opět úspěšně.

„Aby demonstroval svou schopnost přizpůsobit se různým prostředím, která se mohou na misích objevit, pohyboval se bezpilotní Black Hawk typickou rychlostí v typické letové výšce v simulované městské krajině, vyhýbal se simulovaným budovám a zároveň v reálném čase plánoval další trasu, kterou se vydá,“ popsala ve svém prohlášení společnost Lockheed Martin, která vlastní firmu Sikorsky vyrábějící letouny Black Hawk.

Armáda bude létat bez pilotů

„Vrtulník Black Hawk pak autonomně provedl sérii manévrů a nakonec úspěšně přistál,“ dodal výrobce. Vrtulník to dokázal díky technologii ALIAS, kterou vyvinula agentura DARPA neboli Defense Advanced Research Projects Agency, česky Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty.

Ta již dříve vyzkoušela tuto svou technologii na letadlech s pevnými křídly, tentokrát to bylo poprvé, co ji otestovala u helikoptéry. Agentura předpokládá, že tento druh autonomní letové technologie způsobí na budoucích bojišťích přelom, jelikož umožňuje změnit v podstatě jakékoliv letadlo na stroj, který by mohl létat sám.

„Kvůli menšímu pracovnímu zatížení se piloti mohou soustředit na řízení mise namísto řízení stroje,“ vysvětluje Stuart Young, programový manažer v kanceláři DARPA pro taktické technologie. „Díky této jedinečné kombinaci autonomního softwaru a hardwaru bude létání chytřejší a bezpečnější.“

Díky systému ALIAS bude mít armáda podle Younga mnohem větší operační flexibilitu: „To zahrnuje schopnost provozovat letadla v kteroukoli denní či noční dobu, s piloty i bez nich a v různých obtížných podmínkách, jako jsou bitevní, přeplněná či zhoršená vizuální prostředí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 21 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...