Čelisti dinosaura, mozek ptáka. V USA našli pozůstatky pozoruhodného tvora

V USA se našly zachované fosilie pravěkých ptáků ichthyornisů. Měli ještě znaky dinosaurů, ale také už ptáků.

Mořský pták, který žil před 85 miliony let v oblasti teplého a mělkého moře, jež kdysi rozdělovalo severoamerický kontinent, se podle vědců vyznačoval překvapující směsicí znaků dinosaurů a moderních ptáků. Odborníci informovali o nálezu čtyř nových fosilií ichthyornise, který měl jak zobák, tak zuby a který žil podobným stylem jako dnešní racci.

První kosterní pozůstatky tohoto živočicha se našly už v 70. letech 19. století, ty nové pocházejí z Kansasu a Alabamy a patří k nim dobře zachovaná lebka. Pomohla odborníkům rozšířit znalosti o ichthyornisech.

Vyvinuli se z malých opeřených dinosaurů. Na rozdíl od už dříve známých archaeopteryxů, kteří žili před 150 miliony let, byli ichthyornisové dobří letci. Tvar těla se zjednodušil a přizpůsobil k letu, jako je tomu u moderních druhů ptactva, uvedl podle agentury Reuters paleontolog Bhart-Anjan Bhullar z Yaleovy univerzity.

Čelisti dinosaura, mozek ptáka

„Přes modernější tvar těla a křídel si zachoval téměř stejný stav zubů jako dinosauři, měl silný skus a silné dinosauří čelisti. Svět ale vnímal jako pták, měl velké ptačí oči a rozšířený mozek,“ řekl Bhullar.

I když zobáky měli i starší primitivní ptáci, například confuciusornis, který žil před 125 miliony let, ichthyornis byl první, jehož zobák byl vybaven špičkou, jež umožňovala uchopit, zobat a manipulovat. „Udržet kluzkou vodní kořist pomáhaly zřejmě ostré zuby a zobák a čelisti asi umožnily zručně manipulovat s věcmi, jak to dokážou moderní ptáci. A také si mohl urovnávat peří,“ domnívá se paleontolog Daniel Field z Bathské univerzity.

Ichthyornis byl velikosti rybáka s rozpětím křídel asi 60 centimetrů. Živil se pravděpodobně rybami a měkkýši. Ptáci, kteří měli zuby, vyhynuli spolu s dinosaury a dalšími druhy po dopadu asteroidu před 66 miliony lety, píše Reuters.

Charles Darwin využil poznatků z nalezených fosilií ichthyornise a hesperornise, ptáka z období křídy, který měl zuby a uměl se potápět, k podpoře své evoluční teorie.

Ichthyornis je příkladem toho, jak je evoluce složitá a zároveň elegantní, tolerantní k individuálním a zároveň masivním, celistvým změnám, řekl Bhullar. Nové poznatky o ichthyornisech byly zveřejněny v odborném časopise Nature.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.