Všech 139 států, na které připadá celých 99 % produkce emisí oxidu, může do roku 2050 přejít na obnovitelné zdroje energie. Tvrdí to studie vědců ze Stanfordovy univerzity. Řešením je podle nich zejména přechod na dva způsoby získávání elektřiny – z větru a slunce.
Hlavní autor studie Mark Z. Jacobson je expertem na obnovitelné zdroje, není tedy divu, že doporučil právě je. Jsou podle něj nejekonomičtějším způsobem, jak získávat globálně energii ve všech vyspělých zemích světa.
Základem změny, která je podle zprávy nutná, je kompletní elektrifikace všech energetických sektorů – tedy co nejrychlejší opuštění plynu, ropy a dalších fosilních paliv. Elektřina pro dopravu, vytápění a další sektory by se pak měla získávat především ze slunečních a větrných farem.
Autoři uvádějí, jaké příznivé důsledky to bude mít:
- vytvoření více než 24 milionů pracovních míst;
- úspora 22,8 bilionů dolarů ročně v podobě uspořených výdajů v oblasti zdravotnictví a řešení dopadů na životní prostředí;
- úsporu 28 bilionů dolarů ročně za škody, které by vznikly v důsledku změn klimatu;
- zabránění 4–7 milionům předčasných úmrtí ročně a onemocnění stovek milionů lidí, které vyvolávají dopady spalování fosilních paliv.
Autoři práce tvrdí, že pracují se zcela realistickými daty a přechod na solární a větrné hospodářství je uskutečnitelný. Věří, že tato změna by byla doprovázena výrazným poklesem spotřeby energie – využívání elektřiny je totiž výrazně úspornější než u fosilních paliv. Nejvíce energie se dá ušetřit na jejím transportu – celková úspora čistě elektrifikované energetiky oproti dnešku se odhaduje asi na 23 procent. Celou rozsáhlou asi dvousetstránkovou studii si můžete přečíst na webu Stanfordu.
Jaký koktejl namíchá budoucnost?
Energetika blízké budoucnosti bude podle této zprávy značně diverzifikovaná. Měla by být založena na pestrém energetickém koktejlu tak, že 57 % elektřiny dodají různé formy solární energetiky, 27 % větrné turbíny a zbytek mix vodních, geotermálních a přílivových elektráren.
Velmi důležitým zdrojem energie by měly být solární střechy, tedy panely umístěné na střechách, případně přímo tvořící střechy. Právě tento koncept prosazuje například americký miliardář Elon Musk, který už nabízí od května roku 2017 solární tašky. Jsou vyrobené z tvrzeného skla, díky čemuž jsou více než třikrát silnější než standardní střešní tašky. „Proto nabízíme nejlepší záruku v oboru – životnost vašeho domu nebo nekonečno, podle toho, jaká situace nastane dřív,“ uvedl Elon Musk na tiskové konferenci.
Druhým zdrojem, který by mohl ještě výrazně narůst, jsou větrné elektrárny v příbřežních vodách. Nezabírají zemědělskou půdu, v posledních letech se podařilo zvýšit jejich odolnost vůči vlivům extrémního počasí a umí velmi účinně využívat silných větrů, které nad hladinou moře vanou. Navíc je může využívat 108 ze 139 analyzovaných států.
Naopak na své hranice narazila výstavba klasických vodních elektráren – vědci odhadují, že roku 2050 bude jejich kapacita přibližně stejná jako roku 2015. Může jich sice ještě přibývat, ale jejich účinnost může být omezena nižším množstvím srážek, které se v analyzovaných zemích v budoucnu očekávají. Přesto nám voda energii ještě dávat může, značnou a nevyužitou kapacitu má totiž ještě výstavba přílivových elektráren.
Nečekané je, že experti ze Stanfordovy univerzity vůbec neuvažují o jaderné energii. „Jádro“ je sice velmi účinné, ale autoři práce o něm neuvažují kvůli složitým externalitám, jež jsou s ním spojené. Především jde o dlouhou dobu schvalování i realizace jaderných elektráren – pohybuje se kolem dvaceti let, takže by do roku 2050 ani nestihly vzniknout.
Bude to drahé
Přínosy sice zní jednoznačně pozitivně, ale autoři analýzy přiznávají, že přechod na tento systém má i odvrácenou stránku. Je jí obří investice, která by byla pro vytvoření této změny potřebná: v globálním součtu se pohybuje kolem až 125 bilionů dolarů.
Změny v České republice
Mezi státy zpracovanými ve studii je také Česká republika. Konkrétně pro ČR by přínosy přechodu na čistou energetiku znamenaly zabránění 4,3 tisíce úmrtí, roční úsporu 42 milionů dolarů v důsledku snížení znečištění ovzduší a roční úsporu 68 miliard dolarů ve snížení škod v důsledku změn klimatu (více než 1,5 bilionu korun; čísla se vztahují ke střednímu scénáři k roku 2050).
Pro ČR také nechybí vyčíslení ekonomických přínosů v podobě vzniku 108 tisíc nových pracovních příležitostí, které v sobě skýtají finanční přínos necelých 9 miliard dolarů ročně (téměř 200 miliard korun).
„Státy, včetně České republiky, mohou díky přechodu na obnovitelné zdroje uspořit obrovské prostředky v podobě výdajů za řešení zdravotních následků a dopadů na životní prostředí vznikajících v důsledku spalování fosilních paliv. Vlády by proto měly ve svých energetických strategiích akcelerovat rozvoj využití šetrných zdrojů energie,“ shrnul klíčová zjištění studie Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.
„Práci týmu ze Stanfordovy univerzity není nutné chápat jako dogma. Řešení budoucího mixu energetických zdrojů se může v reálném světě lišit. Klíčové je, že ukázali, jak se svět může zbavit své závislosti na spalování uhlí nebo ropy, a navíc kolik může společnost vydělat, využije-li možnosti energetiky šetrné k životnímu prostředí,“ dodává Martin Sedlák.
