Část nakažených koronavirem má neurologické potíže, ukazují případy po celém světě

Menší část nakažených novým koronavirem vykazuje neurologické potíže včetně zmatení, záchvatů či mrtvice. Takové symptomy u některých pacientů hlásí podle listu The New York Times (NYT) lékaři v mnoha zemích. Typickými příznaky nemoci COVID-19, kterou koronavir způsobuje, jsou kašel, horečka a potíže s dýcháním. Vědci také zaznamenali neobvyklé symptomy v podobě ztráty čichu a chuti či srdečních potíží.

Na počátku března přišel na pohotovost ve floridském městě Boca Raton 74letý muž, který si stěžoval na kašel a horečku. Rentgen nicméně vyloučil zápal plic, proto lékaři poslali pacienta domů. Druhý den ho příbuzní do nemocnice přivezli znovu, neboť horečka se ještě zvýšila. Pacient měl potíže s dechem, lékařům ale nebyl schopen sdělit své jméno a vysvětlit, co ho trápí, neboť nedokázal promluvit.

Senior, který se vedle chronické plicní choroby potýkal s Parkinsonovou nemocí, se jen trhaně oháněl rukama a nohama a zdálo se, že ho postihl záchvat. Následně u něj byla potvrzena nemoc COVID-19.

V úterý lékaři v Detroitu zaznamenali další nezvyklý případ nemoci COVID-19, nakaženou je zhruba padesátiletá zaměstnankyně aerolinií. Byla zmatená a stěžovala si na bolest hlavy. Jméno dokázala sdělit, postupně ale přestávala reagovat. Vyšetření následně odhalilo v části mozku abnormální otoky a záněty a také odumírání části buněk. Lékaři u ženy diagnostikovali akutní nekrotizující encefalopatii, která je vzácnou komplikací v případě chřipek a jiných virových infekcí.

Důkazy z celého světa

Podobné případy doprovázející pandemii nemoci COVID-19 ohlásili i lékaři v Itálii a dalších zemích. U některých pacientů byly zaznamenány blouznivé stavy ještě před tím, než se u nich objevily horečky a potíže s dýcháním, uvedl lékař Alessandro Padovani z univerzitní kliniky v italské Brescii, kde byla zprovozněna zvláštní lůžka pro pacienty nakažené koronavirem s neurologickými komplikacemi.

Pacienti s encefalopatií jsou zmatení, neteční a mohou se jevit i otřeseně, chovat se podivně, zírat do prostoru a trpět záchvaty vyžadujícími okamžitou péči. Experti při takových stavech varují ošetřující lékaře, aby měli na paměti, že tito pacienti mohou být nakažení, proto musí sami sebe chránit před infekcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 23 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.