Část nakažených koronavirem má neurologické potíže, ukazují případy po celém světě

Menší část nakažených novým koronavirem vykazuje neurologické potíže včetně zmatení, záchvatů či mrtvice. Takové symptomy u některých pacientů hlásí podle listu The New York Times (NYT) lékaři v mnoha zemích. Typickými příznaky nemoci COVID-19, kterou koronavir způsobuje, jsou kašel, horečka a potíže s dýcháním. Vědci také zaznamenali neobvyklé symptomy v podobě ztráty čichu a chuti či srdečních potíží.

Na počátku března přišel na pohotovost ve floridském městě Boca Raton 74letý muž, který si stěžoval na kašel a horečku. Rentgen nicméně vyloučil zápal plic, proto lékaři poslali pacienta domů. Druhý den ho příbuzní do nemocnice přivezli znovu, neboť horečka se ještě zvýšila. Pacient měl potíže s dechem, lékařům ale nebyl schopen sdělit své jméno a vysvětlit, co ho trápí, neboť nedokázal promluvit.

Senior, který se vedle chronické plicní choroby potýkal s Parkinsonovou nemocí, se jen trhaně oháněl rukama a nohama a zdálo se, že ho postihl záchvat. Následně u něj byla potvrzena nemoc COVID-19.

V úterý lékaři v Detroitu zaznamenali další nezvyklý případ nemoci COVID-19, nakaženou je zhruba padesátiletá zaměstnankyně aerolinií. Byla zmatená a stěžovala si na bolest hlavy. Jméno dokázala sdělit, postupně ale přestávala reagovat. Vyšetření následně odhalilo v části mozku abnormální otoky a záněty a také odumírání části buněk. Lékaři u ženy diagnostikovali akutní nekrotizující encefalopatii, která je vzácnou komplikací v případě chřipek a jiných virových infekcí.

Důkazy z celého světa

Podobné případy doprovázející pandemii nemoci COVID-19 ohlásili i lékaři v Itálii a dalších zemích. U některých pacientů byly zaznamenány blouznivé stavy ještě před tím, než se u nich objevily horečky a potíže s dýcháním, uvedl lékař Alessandro Padovani z univerzitní kliniky v italské Brescii, kde byla zprovozněna zvláštní lůžka pro pacienty nakažené koronavirem s neurologickými komplikacemi.

Pacienti s encefalopatií jsou zmatení, neteční a mohou se jevit i otřeseně, chovat se podivně, zírat do prostoru a trpět záchvaty vyžadujícími okamžitou péči. Experti při takových stavech varují ošetřující lékaře, aby měli na paměti, že tito pacienti mohou být nakažení, proto musí sami sebe chránit před infekcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 2 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 4 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 7 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 9 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...