„Byli radostí bez sebe.“ Irský farmář nelegálně objevil tisíce let staré sekery

Irské národní muzeum asi před měsícem obdrželo zásilku dvou seker, které jsou staré čtyři tisíce let. Anonymní odesílatel čepele uložil do krabice, kterou vyplnil pěnou, aby se nástroje nepoškodily. Muž, který vzácné archeologické kousky objevil, se přihlásil teprve teď, informoval deník The Guardian. Nálezcem je farmář z Westmeathu.

Farmář Thomas Dunne podle svých slov na čepele narazil náhodou na svém poli v Banagheru na konci června. „Sekal jsem na siláž a najednou se mi v sekačce vzpříčil kus kovu. Chtěl jsem zjistit, odkud se vzal, aby se náhodou nedostal do kombajnu a nezničil ho. Tak jsem zavolal člověka, o kterém vím, že má detektor,“ popsal farmář. „Našli jsme je (čepele seker) na straně pole pod řadou buků,“ dodal.

Zákon v Irsku zakazuje hledat předměty pomocí detektoru kovů, pokud k tomu úřady předtím nevydaly zvláštní povolení. Za porušení nařízení hrozí až tři roky za mřížemi, případně pokuta až 63 486 eur (1,6 milionu korun). Farmáře Dunna se ale pokuta v souvislosti se vzácným nálezem týkat nebude.

Nečekaně důležitý objev

Irské národní muzeum v reakci na balíček s čepelemi požádalo, aby k nim anonymní dárce poskytl více informací. Uvedlo, že je „nezbytně nutné znát přesné místo, kde byly předměty nalezeny, z důvodů rituálních až nadpřirozených“. Instituce se ve výzvě odvolala na mezinárodní studii kovových nástrojů z doby bronzové, jíž se účastní.

Dunne si nejdříve myslel, že místo čepelí narazil na úlomek koňské podkovy. Řekl, že byl v šoku, když zjistil, že objevil něco tak vzácného.

„Co jsem vlastně našel, to jsem zjistil asi až o týden později, když to dávali ve zprávách. Přinejmenším mě to překvapilo. Když se nad tím zamyslíte, je to úplná šílenost,“ řekl deníku The Irish Times. Národní muzeum podle něj bylo „z tohohle celého nálezu radostí bez sebe“.

Archeologické nálezy předmětů, u nichž se neví, komu patří, v Irsku připadnou státu a jako národní památky se uchovávají v několika muzeích pro budoucí generace, píše The Guardian.

Vědci z národního muzea se teď chystají navštívit lokalitu, kde farmář sekery našel. Pokusí se tam zjistit více informací o lidech, kteří toto místo před čtyřmi tisíci lety obývali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 28 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...