„Byli radostí bez sebe.“ Irský farmář nelegálně objevil tisíce let staré sekery

Irské národní muzeum asi před měsícem obdrželo zásilku dvou seker, které jsou staré čtyři tisíce let. Anonymní odesílatel čepele uložil do krabice, kterou vyplnil pěnou, aby se nástroje nepoškodily. Muž, který vzácné archeologické kousky objevil, se přihlásil teprve teď, informoval deník The Guardian. Nálezcem je farmář z Westmeathu.

Farmář Thomas Dunne podle svých slov na čepele narazil náhodou na svém poli v Banagheru na konci června. „Sekal jsem na siláž a najednou se mi v sekačce vzpříčil kus kovu. Chtěl jsem zjistit, odkud se vzal, aby se náhodou nedostal do kombajnu a nezničil ho. Tak jsem zavolal člověka, o kterém vím, že má detektor,“ popsal farmář. „Našli jsme je (čepele seker) na straně pole pod řadou buků,“ dodal.

Zákon v Irsku zakazuje hledat předměty pomocí detektoru kovů, pokud k tomu úřady předtím nevydaly zvláštní povolení. Za porušení nařízení hrozí až tři roky za mřížemi, případně pokuta až 63 486 eur (1,6 milionu korun). Farmáře Dunna se ale pokuta v souvislosti se vzácným nálezem týkat nebude.

Nečekaně důležitý objev

Irské národní muzeum v reakci na balíček s čepelemi požádalo, aby k nim anonymní dárce poskytl více informací. Uvedlo, že je „nezbytně nutné znát přesné místo, kde byly předměty nalezeny, z důvodů rituálních až nadpřirozených“. Instituce se ve výzvě odvolala na mezinárodní studii kovových nástrojů z doby bronzové, jíž se účastní.

Dunne si nejdříve myslel, že místo čepelí narazil na úlomek koňské podkovy. Řekl, že byl v šoku, když zjistil, že objevil něco tak vzácného.

„Co jsem vlastně našel, to jsem zjistil asi až o týden později, když to dávali ve zprávách. Přinejmenším mě to překvapilo. Když se nad tím zamyslíte, je to úplná šílenost,“ řekl deníku The Irish Times. Národní muzeum podle něj bylo „z tohohle celého nálezu radostí bez sebe“.

Archeologické nálezy předmětů, u nichž se neví, komu patří, v Irsku připadnou státu a jako národní památky se uchovávají v několika muzeích pro budoucí generace, píše The Guardian.

Vědci z národního muzea se teď chystají navštívit lokalitu, kde farmář sekery našel. Pokusí se tam zjistit více informací o lidech, kteří toto místo před čtyřmi tisíci lety obývali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 14 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 20 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 20 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 20 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...