Britští vědci se snaží naučit psy, aby po čichu poznali nemocné s koronavirem

Výzkumníci ve Spojeném království zahájí speciální výcvik psů. Má za cíl je naučit po čichu rozeznat lidi nakažené nemocí covid-19 dříve, než se u nich projeví příznaky. Projekt finančně podpořila britská vláda. Vědci věří, že v případě úspěchu by jejich projekt mohl pomoct výrazně rozšířit možnosti testování.

Odborníci již dříve úspěšně vytrénovali psy, aby rozeznali pachy některých závažných chorob – jako jsou například nádorová onemocnění, Parkinsonova choroba či malárie. Nyní se britští vědci snaží zjistit, zda je možné labradory a kokršpaněly vycvičit tak, aby u lidí byli schopni rozeznat také přítomnost covidu-19.

Na projektu, který britská vláda podpořila půl milionem liber, spolupracují výzkumníci z London School of Hygiene & Tropical Medicine s Univerzitou v Durhamu a charitou Medical Detection Dogs.

Vědci mají k dispozici vzorky od pacientů s covidem-19

„Naše dřívější práce ukázala, že malárie má výrazný zápach a spolu s charitou Medicial Detection Dogs jsme úspěšně vycvičili psy, aby tuto nemoc dokázali přesně rozpoznat,“ řekl  vedoucí vědeckého týmu profesor James Logan.

Změnu tělesných pachů přitom podle něj způsobují i onemocnění dýchacích cest. „To v nás vzbuzuje naději, že psi budou schopni detekovat také covid-19,“ řekl Logan. V případě, že by byl projekt úspěšný, mohlo by to znamenat revoluci při odhalování této nemoci a současně také možnost screeningu velkého počtu lidí.

Pro výcvik mají vědci k dispozici vzorky od pacientů z londýnských nemocnic. S nimi pak budou trénovat šestici psů, aby se naučila covid-19 po čichu rozeznat. Odborníci přitom věří, že každý pes by mohl za hodinu „otestovat“ až 250 lidí a s vysokou úspěšností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 14 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 15 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled