Britská polární základna v Antarktidě se bude muset přestěhovat o zhruba 20 kilometrů dál do vnitrozemí kvůli zvětšující se prasklině v ledu.
- První základna Halley byla založena v roce 1956 v zátoce pojmenované po astronomovi Edmondu Halleymu – muži, jehož jméno nese i slavná kometa.
Vědci na základně Halley VI sbírají od roku 2012 data o „počasí“ ve vesmíru a o klimatických změnách. Nyní ale hrozí, že by stanice zůstala odříznuta od zbytku ledovcového šelfu, na němž stojí. Příčinou je prohlubující se prasklina vzdálená asi sedm kilometrů.
Základna je k přesunům uzpůsobená, neboť je složená z osmi spojených modulů a stojí „na nožičkách“. Přípravy na stěhování byly zahájeny už na přelomu let 2015/2016 a nyní vrcholí, neboť na kontinentu skončila zima.
„Antarktida je velmi nehostinná. Letní sezona je velice krátká, trvá asi devět týdnů. A protože led a počasí jsou nepředvídatelné, musíme být velice pružní,“ uvedl v prohlášení ředitel britského polárního programu Tim Stockings.
Jak přemístit základnu?
Přesun se uskuteční v několika etapách během tří let tak, aby vědecká práce nebyla přerušena. Moduly budou postupně rozpojeny a na nové místo je přestěhují velké traktory. Celá operace by měla skončit do dubna 2018.
Transport nebude tak složitý, jak by se mohlo zdát. Celá stanice je totiž postavená na vyvýšených sloupech – ty ji mají chránit před zvyšující se úrovní sněhu; nikdy se tak nemůže stát, že by se ocitla zcela pod úrovní sněhové pokrývky, což se starším základnám stávalo. Byl to například důvod pro opuštění stanice Halley III: byla postavená roku 1973, měla tvar velké ocelové roury, ovšem ještě bez sloupů. To vedlo k tomu, že roku 1983 husté a dlouhodobé sněžení stanici zcela zasypalo – ocitla se asi 15 metrů pod sněhem.
U stanice Halley IV se už s potenciálním transportem počítalo dopředu. Společnost Hugh Broughton Architects, která ji navrhla, vybavila spodní strany sloupů ližinami, na nichž jde celý objekt přemístit na vhodnější místo.
