Brazilská Národní akademie pro vědecký a technologický rozvoj (CNPq) oznámila, že už nemá dost peněz na výzkumné granty a platy pro vědce. Na ně je odkázáno přes 80 tisíc výzkumníků a studentů, informuje odborný žurnál Sciencemag. Na vědu takto dopadají březnové škrty, které prosadila vláda prezidenta Jaira Bolsonara.
Agentura oznámila 15. srpna na Twitteru, že omezuje finanční podporu pro vědecké projekty. Tohoto kroku se Brazilci obávali od okamžiku, kdy se vláda rozhodla v březnu v rámci širších reforem snížit financování této instituce meziročně o 21 procent: z 998 milionů realů (5,7 miliardy korun) roku 2018 na 785 milionů realů (4,5 miliardy korun) roku 2019. CNPq na Twitteru informovala, že se pokouší minimalizovat důsledky těchto omezení.
Už dříve varovala, že jí letošní rozpočet nemůže a nebude stačit. Aby mohla fungovat po zbytek roku, požádala o další finanční podporu. Kongres ji sice už v červnu schválil, ale brazilské ministerstvo financí tento přesun peněz neschválilo. V emailu pro web Science jeho mluvčí uvedl, že se ministerstvo zatím nerozhodlo a že v tom není tlačeno žádným pevným datem.
Pro brazilské vědce je tato situace značně znepokojující. Na konci července se sedm bývalých předsedů CNPq obrátilo na vládu otevřeným dopisem, v němž prosí, aby se snažila jakýmkoliv způsobem problém co nejrychleji vyřešit. Online petice, která žádá o zvýšení financování akademie už má v současnosti přes 270 tisíc podpisů.
V čem je problém
Ukončení financování grantů přináší vědcům a studentům obrovské problémy. Ti, kdo je využívají, totiž nesmí mít žádný jiný druh příjmu – důvodem je snaha, aby se věnovali vědecké kariéře na sto procent. Tisíce lidí se tak ze dne na den ocitly bez jakýchkoliv příjmů. „Je to dost depresivní,“ řekl ekolog José Alexandre Diniz-Filho, který se sám v této situaci ocitl.
Tyto škrty mají dopady nejen na samotné příjemce grantů z CNPq, ale na celou brazilskou vědu. „Zasáhne to každého, kdo se v Brazílii vědě věnuje, ať už jeho plat pochází od CNPq nebo ne,“ vysvětluje Lilianne Nakazono, studentka astronomie, která pracuje na velkém mezinárodním projektu s robotickým dalekohledem v Chile. „Když nebudeme mít studenty a doktorandy, kteří s námi budou spolupracovat, tak s tímhle projektem nepohneme,“ říká.
Prezident popírající vědecká zjištění
Škrty v agentuře CNPq jsou jen jedním z mnoha omezení, jimž v poslední době brazilská věda čelí. Například na začátku srpna kvůli neshodám s brazilským prezidentem Bolsonarem skončil ve funkci šéf Národního ústavu pro výzkum vesmíru INPE Ricardo Galvao.
Prezident v červenci označil údaje o odlesňování amazonského pralesa v Brazílii, které INPE zveřejnil dříve, za nepravdivé. Podle nich se odlesňování brazilského pralesa v Amazonii zvýšilo za předchozí rok o 88 procent. Galvao prezidentova slova označil za „vtip čtrnáctiletého chlapce“.
Náznaků, že Bolsonaro hodlá vědu omezovat, bylo více i podle žurnálu Nature. „Ale zatím to nikdy nebyla krize, jako je tato,“ komentoval změny ve financování vědy pro Sciencemag ekolog Diniz-Filho.
