Botswana povolila lov slonů. Zvířata prý příliš škodí lidem

Botswana zrušila zákaz lovu slonů, hlavním důvodem jsou podle prezidenta země stále častější konflikty mezi slony a lidmi, jimž tato zvířata ničí úrodu.

Kritici zákazu, který vstoupil v platnost roku 2014, tvrdí, že omezení přinášelo problémy zejména drobným farmářům a také lidem, kteří dříve na lovu chobotnatců vydělávali.

Botswana má největší množství slonů na světě, v současné době zde žije přibližně 130 tisíc těchto tvorů. Očekává se, že ochránci přírody na toto rozhodnutí budou reagovat negativně, věří totiž, že jde o čistě politické rozhodnutí, které bylo učiněno bez ohledu na následky, které bude mít.

Jak se zachovají turisté?

Deník Guardian uvádí, že zrušení zákazu bude mít negativní dopad na reputaci Botswany, která byla považována za zemi, jíž na ochraně přírody záleží. A může to také přinést odliv peněz z turistického ruchu: negativní reklama se dotkne potenciálních cestovatelů, kteří budou uvažovat o návštěvě africké divočiny.

O zrušení zákazu se uvažuje už od loňského června, kdy prezident země Mokgweetsi Masisi zřídil komisi, jež měla posoudit důsledky zákazu prosazeného jeho předchůdcem Ianem Khamou roku 2014. Letos v únoru tato komise dospěla k názoru, že lov slonů by měl být v Botswaně povolen – a toto rozhodnutí doporučila prezidentovi.

Argument? „Množství a síla konfliktů mezi lidmi a slony a jejich důsledky na živobytí lidí,“ uvedlo ministerstvo přírodních zdrojů, ochrany přírody a turismu v tiskové zprávě. „Přibývá predátorů, kteří způsobují čím dál větší škody, protože zabíjí stále větší množství dobytka,“ dodává ministerstvo s tím, že znovupovolení lovu je prováděno řádně a eticky.

Jak to vypadá se slony v Botswaně?

Výsledky vědeckých výzkumů prokazují, že sloni se v Botswaně stále častěji pohybují z místa na místo. Podle přírodovědců to má více příčin – od klimatické změny, která mění přírodu, až po stále častější přítomnost člověka.

Právě při pohybu krajinou mohou sloni opravdu způsobovat značné škody na majetku i na úrodě farmářů, kteří stojí takové migraci v cestě. Velká zvířat se nedají zastavit běžnými překážkami, a pokud se jim postaví lidé, mohou je sloni i zabít.

Většina botswanských slonů žije v severní části země. Příliš přitom nerespektují hranice a pohybují se mezi Botswanou, Namibií, Zambií a Zimbabwe.

Nejnovější průzkumy ukazují, že slonů v zemi nepřibývá, jak se lidem na botswanském venkově zdá, jen se kvůli častější migraci dostávají s lidmi častěji do kontaktu. Guardian uvádí, že podle ochránců životního prostředí je tedy povolení lovu lákadlem na voliče. Má zvýšit prezidentovu popularitu před podzimními volbami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 10 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 12 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.