Botswana povolila lov slonů. Zvířata prý příliš škodí lidem

Botswana zrušila zákaz lovu slonů, hlavním důvodem jsou podle prezidenta země stále častější konflikty mezi slony a lidmi, jimž tato zvířata ničí úrodu.

Kritici zákazu, který vstoupil v platnost roku 2014, tvrdí, že omezení přinášelo problémy zejména drobným farmářům a také lidem, kteří dříve na lovu chobotnatců vydělávali.

Botswana má největší množství slonů na světě, v současné době zde žije přibližně 130 tisíc těchto tvorů. Očekává se, že ochránci přírody na toto rozhodnutí budou reagovat negativně, věří totiž, že jde o čistě politické rozhodnutí, které bylo učiněno bez ohledu na následky, které bude mít.

Jak se zachovají turisté?

Deník Guardian uvádí, že zrušení zákazu bude mít negativní dopad na reputaci Botswany, která byla považována za zemi, jíž na ochraně přírody záleží. A může to také přinést odliv peněz z turistického ruchu: negativní reklama se dotkne potenciálních cestovatelů, kteří budou uvažovat o návštěvě africké divočiny.

O zrušení zákazu se uvažuje už od loňského června, kdy prezident země Mokgweetsi Masisi zřídil komisi, jež měla posoudit důsledky zákazu prosazeného jeho předchůdcem Ianem Khamou roku 2014. Letos v únoru tato komise dospěla k názoru, že lov slonů by měl být v Botswaně povolen – a toto rozhodnutí doporučila prezidentovi.

Argument? „Množství a síla konfliktů mezi lidmi a slony a jejich důsledky na živobytí lidí,“ uvedlo ministerstvo přírodních zdrojů, ochrany přírody a turismu v tiskové zprávě. „Přibývá predátorů, kteří způsobují čím dál větší škody, protože zabíjí stále větší množství dobytka,“ dodává ministerstvo s tím, že znovupovolení lovu je prováděno řádně a eticky.

Jak to vypadá se slony v Botswaně?

Výsledky vědeckých výzkumů prokazují, že sloni se v Botswaně stále častěji pohybují z místa na místo. Podle přírodovědců to má více příčin – od klimatické změny, která mění přírodu, až po stále častější přítomnost člověka.

Právě při pohybu krajinou mohou sloni opravdu způsobovat značné škody na majetku i na úrodě farmářů, kteří stojí takové migraci v cestě. Velká zvířat se nedají zastavit běžnými překážkami, a pokud se jim postaví lidé, mohou je sloni i zabít.

Většina botswanských slonů žije v severní části země. Příliš přitom nerespektují hranice a pohybují se mezi Botswanou, Namibií, Zambií a Zimbabwe.

Nejnovější průzkumy ukazují, že slonů v zemi nepřibývá, jak se lidem na botswanském venkově zdá, jen se kvůli častější migraci dostávají s lidmi častěji do kontaktu. Guardian uvádí, že podle ochránců životního prostředí je tedy povolení lovu lákadlem na voliče. Má zvýšit prezidentovu popularitu před podzimními volbami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.