Bolševník, ondatra nebo vodní mor. Evropská komise vylepšila seznam invazivních druhů

Evropská komise přidala do seznamu nepůvodních invazivních druhů nově dalších devět rostlin a tři živočichy, mezi nimi ondatru a bolševník, řekla dnes za ministerstvo životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Tyto druhy se nemají hromadně likvidovat, pouze ve volné přírodě omezovat. Jak omezení budou vypadat, si každý stát určuje sám. Česká republika však zatím žádnou legislativu nepřijala, dovoz invazních druhů tak zatím kontrolují na pražském letišti veterináři. Členovi zahraniční komise Českomoravské myslivecké jednoty Bohumilu Strakovi se nelíbí, že na to úřad neupozornil dříve.

4 minuty
Invazivní želvy v Polsku
Zdroj: ČT24

„Druhy se nesmějí kromě jiného záměrně přivážet na území EU, a to včetně převozu přes toto území pod celním dohledem, držet, chovat, přepravovat do, z nebo v rámci EU, dále uvádět na trh nebo uvolňovat do životního prostředí,“ řekla  Pospíšilová.

Seznam byl doplněn o tyto organismy:

Ondatra pižmová, Ondatra zibethica, je křečkovitý savec původem ze Severní Ameriky
Psík mývalovitý Nyctereutes procyonoides, psovitá šelma původem z východní Asie, která se hojně vyskytuje i v ČR a páchá velké škody na volně žijících živočiších a biodiverzitě. V roce 2016 bylo uloveno již téměř 2000 jedinců
Husice nilská, Alopochen aegyptiacus, pták původem z Afriky, pro pěkný vzhled je často chován v českých zoo
Bolševník velkolepý, Heracleum mantegazzianum, původem z Asie, původně okrasná rostlina
Klejicha hedvábná, Asclepias syriaca, původem z Ameriky, po staletí pěstovaná i v ČR jako okrasná rostlina
Dochan setý, Pennisetum setaceum, pochází z Afriky a jihovýchodní Asie, u nás se používá jako dekorativní okrasná travina lidově nazývaná „fontána“
Vodní mor americký, Elodea nuttallii, v ČR oblíbená akvarijní rostlina
Plevuňka philoxeroides, Alternanthera philoxeroides, vodní rostlina původem z Ameriky
Barota chilská, Gunnera tinctoria, okrasná rostlina původem z Ameriky
Netýkavka žláznatá, Impatiens glandulifera, původem je z Himálají, kde byla využívána v Evropě jako okrasná a medonosná rostlina
Stolístek různolistý, Myriophyllum heterophyllum, vodní rostlina původem z Ameriky
Microstegium vimineum, invazní travina původem z východní Asie

Bolševník je problém, ondatra ne

„ČR navrhla a v rámci projednávání obhajovala doplnění bolševníku velkolepého jako jednoho z nejznámějších a velmi problematických druhů invazních rostlin u nás i v celé EU,“ řekla Pospíšilová. Zároveň podle ní stát vznášel připomínky k návrhu na zařazení některých dalších druhů, například ondatry pižmové, která v ČR nepůsobí významné environmentální problémy. 

„Navíc je u nás v rámci myslivosti zařazena mezi lovnou zvěř a již nyní je tedy určitým způsobem regulována. Na seznam ji navrhly a prosadily státy jižní Evropy, v nichž se ondatře daří lépe než u nás a škodí zejména břehovým porostům a stavěním nor v hrázích,“ dodala o ondatře Pospíšilová.

Podle Straky nelze ondatru považovat za invazní druh. „Ondatra je křečkovitý savec původem ze Severní Ameriky, zajímavostí je, že u nás v okolí Dobříše bylo první místo v Evropě, kam byla dovezena a odkud se rozšířila počátkem 20. století. Ondatru u nás v ČR již nelze považovat za invazní druh, protože už dávno neexpanduje, její stavy i roční odlov se snižují a stává se již docela vzácnou zvěří,“ uvedl Straka. Podle něj navíc státy hlasovaly o všech 12 druzích najednou, místo aby jednaly o jednotlivých rostlinách a živočiších.

Zahrádkáři ocenili, že se na seznam dostal bolševník a netýkavka. „Za diskutabilní považují odborníci Českého zahrádkářského svazu zařazení gunnery, neboť chybí poznatky o tom, že by se v našich podmínkách projevovala invazivně. Pěstuje se v botanických zahradách a u velmi zkušených pěstitelů,“ sdělila mluvčí svazu Zdeňka Jankovičová.

Pokus o invazi raků

Veterináři od loňského léta, kdy začali na pražském letišti kontrolovat na základě evropské legislativy dovoz nepůvodních invazivních živočichů, zjistili jediné pochybení. Šlo o snahu přivézt 75 raků červených z Indonésie, sdělil již dříve mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer. Český zákon ohledně dovozu invazních druhů neexistuje a ministerstvo životního prostředí ho do konce volebního období ani neplánuje vládě předkládat, uvedlo v únoru. Proti novele loni vystoupila sdružení myslivců, rybářů a zahrádkářů.

Nařízení Evropské unie již loni uvedlo 23 druhů živočichů a 14 druhů rostlin, které svým neřízeným šířením v přírodě ohrožují evropskou biodiverzitu, hospodářství i zdraví člověka. Na území Česka jde třeba o severoamerické druhy raků přenášejících račí mor, veverku liščí a popelavou nebo mývala severního.

  • Invazní živočichové: 
  • karas stříbřitý
  • mýval severní
  • norek americký
  • ondatra pižmová
  • psík mývalovitý
  • střevlička východní
  • želva nádherná
  • Invazní rostliny:
  • ambrózie peřenolistá
  • bolševník velkolepý
  • borovice vejmutovka
  • javor jasanolistý
  • křídlatka česká
  • křídlatka japonská
  • křídlatka sachalinská
  • kustovnice cizí
  • laskavec ohnutý
  • netýkavka malokvětá
  • netýkavka žláznatá
  • pajasan žláznatý
  • pěťour maloúborný
  • střemcha pozdní
  • topinambur hlíznatý
  • trnovník akát
  • třapatka dřípatá
  • vlčí bob mnoholistý
  • zlatobýl kanadský
  • zlatobýl obrovský

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 44 mminutami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 2 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 4 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 4 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 5 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 7 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 22 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...