Biologové natočili vzácnou chobotnici se zářivě barevnými chapadly

Biologům na dvou opačných koncích planety se v poslední době podařilo po dlouhých desítkách let znovu pozorovat vzácný druh chobotnice, která patří k nejtajemnějším tvorům v oceánu.

Vědci v Itálii a Austrálii zveřejnili záběry argonauta fialového (Tremoctopus violaceus), zářivě barevného hlavonožce, který je známý například extrémním rozdílem mezi velikostí samic a samců. Napsaly o tom deníky The Guardian a La Repubblica.

V Austrálii natočila argonauta mořská bioložka Jacinta Shackletonová při potápění u Velkého bariérového útesu:

„Když jsem ho viděla poprvé, domnívala jsem se, že jde o mladou rybu s dlouhými ploutvemi, ale když jsem se dostala blíž, došlo mi, že jde o samici argonauta fialového, takže mě zaplavila vlna radosti a vzrušení,“ popsala vědkyně svůj zážitek.

„Do šnorchlu jsem křičela… a byla jsem tak nadšená, že jsem měla potíže zadržet dech, abych se mohla potopit a natočit to,“ citoval její slova deník The Guardian.

Italští vědci mohli v článku pro odborné periodikum MDPI argonauta popsat díky všímavosti lidí v městečku Torre Canne poblíž apulijského Bari. Ti natočili chobotnici během procházky.

Argonaut fialový je vzácný druh chobotnice, která laikům často připomíná sépii. Pozoruhodná je zejména extrémním pohlavním dimorfismem, tedy rozdílem v podobě mezi samicemi a samci. Zatímco samice často dorůstá až do délky dvou metrů, samci bývají velcí jen zhruba 2,5 centimetru. Co se týče poměru váhy u jedinců různého pohlaví, vítězí samice v poměru deset tisíc až čtyřicet tisíc ku jedné.

Právě z tohoto důvodu vědci o existenci samců dlouho ani nevěděli, poprvé byl nějaký pozorován teprve roku 2002.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 5 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 17 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...