Genetická manipulace může změnit spoustu vlastností rostlin i zvířat. Nyní se vědci pokusí vytvořit s pomocí genů afrických a evropských krav něco úplně nového – superplemeno odolné proti klimatickým změnám a ještě výnosnější. Záměr ovšem vyvolává etické otázky.
Americký miliardář Bill Gates věnoval na konci ledna částku 40 milionů dolarů (asi miliarda korun) edinburghské neziskové organizaci GALVmed (Global Alliance for Livestock Veterinary Medicines), aby se věnovala genetickému výzkumu s výše popsaným cílem. „Můžeme získat krávu, která bude čtyřikrát produktivnější a přitom mít stejnou odolnost,“ popsal projekt Gates v rozhovoru pro The Times.
Proč si vybral právě tuto neziskovou organizaci, vysvětlil v rozhovoru pro britskou BBC: „Mají velké porozumění jak pro nemoci zvířat a to, jak je léčit, tak i pro genetická vylepšení.“ Pokud by se podařilo vytvořit krávu, která by přežila velmi vysoké teploty a přitom produkovala stejné množství mléka jako krávy, které žijí v chladnějších oblastech, mělo by to zásadní dopady na řadu oblastí světa, zejména v Africe, podotkl Gates.
GALVmed pomáhá zemědělcům v nejchudších oblastech světa v tom, aby se k nim dostala léčiva a vakcíny, které umožňují jejich zvířatům přežít. Genetické vylepšení zvířat by mohlo být ještě účinnější obdobou toho, co dělají doposud.
Bill Gates není ani jediný ani první, kdo se pokouší upravovat zemědělská zvířata a rostliny, aby pomohl nasytit lidstvo. Už v sedmdesátých letech dvacátého století přišel agronom Norman Borlaugh s odolnějšími plodinami, které podle analýz pomohly zachránit víc než miliardu lidí před smrtí hladem.
Opravdová cena masa
Záměr umožnit farmářům v horkých oblastech světa (zejména v Africe a Austrálii) chovat krávy stejně výnosné jako v Evropě by určitě pomohl nasytit spoustu hladových krků. Někteří experti už však tento záměr kritizují: hovězí maso totiž způsobuje vznik extrémního množství plynů, které zhoršují změny klimatu.
Například podle údajů Food and Agriculture Organization produkují zemědělská zvířata 14,5 procent všech emisí, které lidská aktivita způsobí. S tím, jak lidstvo jako celek bohatne, se zvyšuje počet lidí, kteří si mohou dovolit konzumovat maso pravidelně – a množství emisí tak stále stoupá; s nimi roste i negativní dopad lidstva na globální klima.
Produkce masa navíc, na rozdíl od rostlinné výroby, vyžaduje obrovské množství vody. Na jeden kilogram hovězího masa se spotřebuje přibližně 15 000 litrů vody. Podle stejného zdroje navíc masný průmysl zabírá asi 30 procent dostupné půdy na Zemi. Pokud by se využilo krmivo pro dobytek pro nasycení lidí, stačilo by pro dalších 3,5 miliardy lidí.
Etické otázky o mase
Bill Gates v rozhovorech, které k tomuto tématu poskytl, přiznal, že zvýšení produkce masa vyvolává závažné etické otázky, věří však, že farmáři i v chudších zemích by měli mít dostupná stejně kvalitní zvířata jako ti v bohatých zemích.
„Přestože je legitimní pokládat si otázky, jestli svět může sytit svůj hlad po mase, aniž bychom zničili přírodu, je faktem, že mnoho chudších lidí závisí na dobytku jak v potravě tak i v příjmu,“ napsal Gates na blogu. „Věřím, že by měli chovat dobytek stejně efektivně jako farmáři v bohatých zemích.“
Tento plán by mohl teoreticky emise snížit. Pokud bude geneticky upravený dobytek efektivnější a bude produkovat více masa i mléka, mohlo by se ho chovat menší množství – a tím by se také mohly snížit v důsledku i emise.
