Používání herbicidů může v půdě zvýšit množství bakterií, jež jsou odolné vůči antibiotikům. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Molecular Biology and Evolution. Problém podle vědců může představovat i malé množství těchto přípravků.
Herbicidy patří k nejpoužívanějším chemikáliím v zemědělství. V nové studii se čínští a britší vědci zaměřili na dopad těchto sloučenin na bakterie a houby žijící v půdě. Konkrétně se výzkum soustředil na tři rozšířené herbicidy – glyfosát, glufosinát a dicambu.
Pomocí moderních metod došel výzkumný tým k závěru, že tyto přípravky určené k likvidaci plevele zvyšují hojnost těch bakterií, jež nesou geny odolné vůči antibiotikům.
Důvodem podle vědců je, že mutace, kterým se v přítomnosti herbicidů dařilo, zároveň zvýšily toleranci bakterií vůči antibiotikům. Vystavení těmto chemikáliím vedlo také k častějšímu přenosu „odolných“ genů mezi bakteriemi.
Problematické může být i malé množství
Podobné vzorce studie odhalila v jedenácti čínských provinciích, kde se zmiňované chemikálie používaly. „Naše výsledky naznačují, že opakované používání herbicidů by mohlo nepřímo vést k růstu odolnosti vůči antibiotikům v půdních mikrobiomech,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! jeden z autorů studie Ville Friman z britské University of York.
Podle vědců přitom stačí i velmi málo herbicidů k tomu, aby se významně změnilo genetické složení populací půdních bakterií. „I když tyto geny nejsou samy o sobě škodlivé, snižují účinnost antibiotik během klinické léčby,“ vysvětlil Friman.
Dodal, že tyto geny jsou schopné snadno se pohybovat mezi různými prostředími, a zemědělské oblasti by se tak mohly stát jejich významným globálním zdrojem.
Bakterie odolné vůči antibiotikům přitom znepokojují odborníky již delší dobu. Na problém například pravidelně upozorňuje Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo Lékaři bez hranic. Kvůli neúčinnosti tohoto typu léčiv ve světě totiž ročně umírají stovky tisíc lidí.
Použití zmíněného glyfosátu u rostlin, které se využívají pro potravinářské účely, je v současnosti v Česku zakázané. Poprvé jej tuzemští zemědělci nesměli použít loni. Přípravek na plevel omezují také některá česká města. Podle části odborníků může mít chemický postřik s glyfosátem zřejmě negativní vliv i na zdraví zvířat.
Chemickou látku glyfosát označuje Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny za pravděpodobně karcinogenní. Naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), o jejichž posudky se opírá Evropská komise, považují glyfosát za neškodný.
