Bez spermie i vajíčka. Nizozemští vědci poprvé vytvořili syntetická embrya

V laboratořích vznikla umělá myší embrya, na jejichž vytvoření vědci použili jiné buňky než spermie a vajíčka. Výzkum zárodků je komplikovaný z etického i praktického hlediska, nový objev by to mohl změnit.

Podle odborného časopisu Nature, kde výzkum vyšel, jde o přelomový experiment. Nejedná se o žádný pokus o klonování lidí ani zvířat, ale o snahu lépe pochopit, proč takové množství těhotenství selže v jejich počáteční fázi.

Vědci embrya vyrobili v laboratoři, pak je na nějakou dobu vložili do děloh živých myší a nechali je tam dozrát. Cílem práce je pomoci vylepšit úspěšnost lidských porodů.

Spontánní přerušení těhotenství

K velkému množství přerušení těhotenství dochází ještě předtím, než si žena vůbec uvědomí, že by mohla být těhotná, tedy když se oplodněné vajíčko neusadí v děloze. Experti tomuto složitému procesu a jeho zákonitostem ještě úplně nerozumí, předpokládají ale, že by se mohlo jednat o souvislost s abnormálním vývojem u embrya.

Vědci by sice tento fenomén rádi studovali, ale je to složité jak po stránce čistě praktické, tak i z etického hlediska. Současný úspěšný pokus vytvořit embryo nikoliv ze spermií a vajíček, ale z kmenových buněk by mohl pomoci získat vědě dostatečné množství zárodků pro takový druh výzkumu.

Kmenové buňky jsou schopné změnit se v mnoho dalších druhů buněk v těle. Tým Nicolase Rivrona z Maastrichtské univerzity této jejich vlastnosti využil k tomu, aby zkombinováním dvou typů kmenových buněk z myší vytvořil struktury podobné embryím. Pod mikroskopem vypadaly úplně stejně jako typická mladá embrya, proto je vědci implantovali do děloh živých myší – něco podobného ještě nikdo předtím nezkusil.

Blíží se pokusy na lidech?

„Jsme nyní schopní vytvářet extrémní množství těchto embryí a studovat je. Mohlo by nám to pomoci pochopit, proč se některá embrya v těle neujmou a také dopad řady léků, které pomáhají s plodností,“ uvedl pro BBC Nicolas Rivron.

Potvrdil přitom, že se rozhodně neplánuje experiment, kde by byly místo myších buněk použity buňky lidské – to by vyžadovalo získat množství povolení a výjimek, tento druh výzkumu totiž není povolen.

Souhlasí s tím i další expert, kterého BBC oslovila, profesor Robin Lovell-Badge z britského institutu Francise Cricka. Podle něj se ani vzdáleně neblížíme k něčemu, jako jsou pokusy na lidech. „Což je pro základní výzkum škoda, protože by bylo opravdu důležité mít neomezené zásoby lidských embryí, abychom pochopili interakce mezi buňkami,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 9 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 9 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 13 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 13 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 15 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
19. 1. 2025Aktualizováno19. 1. 2025

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...