Australští vědci objevili v oceánu „ztracený svět“. Je plný života i obrovských hor

U tasmánských břehů byl objeven „ztracený svět“. Skládá se z řetězce vulkanických hor, které se nacházejí asi 400 kilometrů od tasmánského pobřeží. Podmořská horstva se tyčí do výšky až 3000 metrů ode dna, ale k hladině se ani zdaleka nepřibližují, jsou od ní asi dva kilometry. Celé toto území je nečekaně plné života v nejrůznějších formách. Sopky například slouží i velrybám, zřejmě pro navigaci v oceánu.

Prostor objevilo a zmapovalo australské výzkumné plavidlo Investigator během pětadvacetidenní plavby. Vědci popsali, že tyto hory jsou velmi různorodé a značně se od sebe liší – některé jsou ostré vrcholky, jiné jsou zase zploštělé nebo zakulacené. Podle autorů nové studie je téměř nepochopitelné, že něco tak rozsáhlého až doposud unikalo lidské pozornosti. Hlavní příčinou je fakt, že se lidstvu podařilo zatím prozkoumat pouhých 20 procent oceánů.

„Že jsme získali detailní mapy této oblasti, je důležité. Pomáhá nám to totiž lépe porozumět i chránit jedinečné mořské oblasti. Také nám to nabízí možnosti pro další výzkum,“ popsala Tara Martinová, která se na výzkumu podílela. Použila na zkoumání mořského dna moderní metodu, která ukázala podmořské hory ve výjimečném detailu.

Na objevu je podle vědců fascinující, že se ukázalo i to, jaký má tento prostor význam. Funguje zřejmě jako jakási podmořská oáza, která nabízí ideální podmínky pro spoustu živých organismů. Díky tomu je celá oblast, která se nachází jinak v nepříliš úrodných vodách, plná planktonu, ptáků a zejména nečekaného množství velryb.

„Odhadujeme, že toto místo navštívilo během jednoho dne 28 keporkaků, které druhý den vystřídalo přibližně 60 až 80 kulohlavců černých,“ komentoval výsledky Erik Woehler, biolog z organizace BirdLife Tasmania, který se expedice také zúčastnil. „Také jsme pozorovali velké množství mořských ptáků včetně albatrosů a čtyř druhů buřňáků. Je jasné, že jsou důkazem, že tato mořská oáza podporuje život, ať už přímo v moři, nebo nad ním.“

Tyto vulkanické vrcholky jsou podle vědců také jakýmisi majáky, podle nichž se orientují migrující zvířata, zejména velryby. Výrazné horské vrcholky pro ně představují orientační body, když se pohybují z míst, kde se v zimě rozmnožují, do míst, kde se v létě krmí.

Neznámý svět

Byl to první průzkum této oblasti. Expedice byla časově ohraničená, takže se vědcům nepodařilo popsat všechny detaily tohoto pozoruhodného místa. Například neměli prostředky, které by jim umožňovaly ponořit se přímo k sopkám, a tam studovat, jaké druhy tvorů tam žijí. Proto se na místo plánují podívat ještě letos na dvou dalších výpravách a tentokrát budou mít na palubě vybavení, které jim umožní prostudovat detailně i dno.

Experti doufají, že poznají, zda je místo vulkanicky aktivní, nebo zda tam nejsou hydrotermální průduchy, jimiž se mnohdy do oceánu dostávají živiny a teplo.

Obecně totiž platí, že právě na těchto úrodných a současně izolovaných místech se vyskytují pozoruhodné druhy organismů, jaké nikde jinde na planetě nejsou k vidění. Například před dvěma roky se 2000 kilometrů jihovýchodně od Madagaskaru povedlo objevit v podobném prostředí zcela neznámé druhy bloudivců, zvláštních hlubokomořských kroužkovců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...