U tasmánských břehů byl objeven „ztracený svět“. Skládá se z řetězce vulkanických hor, které se nacházejí asi 400 kilometrů od tasmánského pobřeží. Podmořská horstva se tyčí do výšky až 3000 metrů ode dna, ale k hladině se ani zdaleka nepřibližují, jsou od ní asi dva kilometry. Celé toto území je nečekaně plné života v nejrůznějších formách. Sopky například slouží i velrybám, zřejmě pro navigaci v oceánu.
Prostor objevilo a zmapovalo australské výzkumné plavidlo Investigator během pětadvacetidenní plavby. Vědci popsali, že tyto hory jsou velmi různorodé a značně se od sebe liší – některé jsou ostré vrcholky, jiné jsou zase zploštělé nebo zakulacené. Podle autorů nové studie je téměř nepochopitelné, že něco tak rozsáhlého až doposud unikalo lidské pozornosti. Hlavní příčinou je fakt, že se lidstvu podařilo zatím prozkoumat pouhých 20 procent oceánů.
„Že jsme získali detailní mapy této oblasti, je důležité. Pomáhá nám to totiž lépe porozumět i chránit jedinečné mořské oblasti. Také nám to nabízí možnosti pro další výzkum,“ popsala Tara Martinová, která se na výzkumu podílela. Použila na zkoumání mořského dna moderní metodu, která ukázala podmořské hory ve výjimečném detailu.
Na objevu je podle vědců fascinující, že se ukázalo i to, jaký má tento prostor význam. Funguje zřejmě jako jakási podmořská oáza, která nabízí ideální podmínky pro spoustu živých organismů. Díky tomu je celá oblast, která se nachází jinak v nepříliš úrodných vodách, plná planktonu, ptáků a zejména nečekaného množství velryb.
„Odhadujeme, že toto místo navštívilo během jednoho dne 28 keporkaků, které druhý den vystřídalo přibližně 60 až 80 kulohlavců černých,“ komentoval výsledky Erik Woehler, biolog z organizace BirdLife Tasmania, který se expedice také zúčastnil. „Také jsme pozorovali velké množství mořských ptáků včetně albatrosů a čtyř druhů buřňáků. Je jasné, že jsou důkazem, že tato mořská oáza podporuje život, ať už přímo v moři, nebo nad ním.“
Tyto vulkanické vrcholky jsou podle vědců také jakýmisi majáky, podle nichž se orientují migrující zvířata, zejména velryby. Výrazné horské vrcholky pro ně představují orientační body, když se pohybují z míst, kde se v zimě rozmnožují, do míst, kde se v létě krmí.
Neznámý svět
Byl to první průzkum této oblasti. Expedice byla časově ohraničená, takže se vědcům nepodařilo popsat všechny detaily tohoto pozoruhodného místa. Například neměli prostředky, které by jim umožňovaly ponořit se přímo k sopkám, a tam studovat, jaké druhy tvorů tam žijí. Proto se na místo plánují podívat ještě letos na dvou dalších výpravách a tentokrát budou mít na palubě vybavení, které jim umožní prostudovat detailně i dno.
Experti doufají, že poznají, zda je místo vulkanicky aktivní, nebo zda tam nejsou hydrotermální průduchy, jimiž se mnohdy do oceánu dostávají živiny a teplo.
Obecně totiž platí, že právě na těchto úrodných a současně izolovaných místech se vyskytují pozoruhodné druhy organismů, jaké nikde jinde na planetě nejsou k vidění. Například před dvěma roky se 2000 kilometrů jihovýchodně od Madagaskaru povedlo objevit v podobném prostředí zcela neznámé druhy bloudivců, zvláštních hlubokomořských kroužkovců.
