Australské požáry na přelomu roku připravily o život až tři miliardy zvířat, ukázal výzkum

O život nebo životní prostor přišly během australských požárů na přelomu let 2019 a 2020 asi tři miliardy zvířat. Popsala to skupina vědců, která provedla první hlubokou analýzu této katastrofy a jejíž závěry nyní přinesl deník The Guardian.

Podle expertízy bylo požáry postiženo 143 milionů savců, 180 milionů ptáků a 51 milionů žab. Zdaleka nejhůř ale požáry dopadly na plazy – těch bylo ohněm zasaženo 2,5 miliardy.

Výrazy „zasaženo“ nebo „postiženo“ znamenají, že ne všechna tato zvířata zemřela v plamenech nebo žáru, ale oheň jejich životní prostředí poškodil tak vážně, že šance na přežití u nich byla minimální, a zřejmě tedy zemřela.

Pro Světový fond na ochranu přírody (WWF) tuto bilanci připravilo deset australských vědců; jejich závěry jsou ještě negativnější než původní odhady – ty hovořily „jen“ o miliardě mrtvých zvířat. Podle Dermota O'Gormana, ředitele australské pobočky WWF, je těžké najít jinou katastrofu, která by v moderních dějinách vzala tolika zvířatům život.

„Tohle loňské požáry řadí mezi nejhorší přírodní katastrofy v moderních dějinách,“ uvedl O'Gorman.

Také podle profesora Chrise Dickmana, který výzkum vedl, je množství mrtvých zvířat nečekaně velké. „Tři tisíce milionů obratlovců – to je obrovské číslo. Je tak velké, že se jen špatně představuje; je to téměř polovina lidské populace planety,“ uvedl ekolog.

Pozornost veřejnosti se upnula na ikonické druhy zvířat, například na koaly. Ve skutečnosti ale mnohem více požáry utrpěla menší a méně nápadná zvířata, jako jsou například druhy drobných plazů, třeba scinkové.

Příčiny a následky

„Musíme opravdu začít přemýšlet, jak zkrotíme démonického džina, kterého jsme vypustili z lahve,“ vyzval Dickman. „Musíme se podívat na to, jak rychle se dokážeme vzdát spalování uhlíku a jak rychle přestaneme šíleně kácet lesy.“

Australští vědci varovali před vlivem skleníkových plynů v atmosféře už od 80. let dvacátého století, když profesor Tom Beer upozornil, že větší koncentrace těchto látek zvýší riziko požárů na kontinentu.

V březnu letošního roku zase klimatologové popsali, že extrémně suché a horké počasí, které bylo hlavní příčinou požárů, je při vyšších teplotách planety asi čtyřikrát pravděpodobnější než v devadesátých letech dvacátého století. A pokud se teplota planety zvýší o dva stupně, pak bude takové počasí dokonce osmkrát pravděpodobnější.

Další kamínek do mozaiky důkazů přinesla Australská meteorologická služba. Ta ukázala, že sezona počasí, které nahrává vzniku požárů, v současnosti začíná už v srpnu – to je o tři měsíce dříve než v padesátých letech dvacátého století.

Co požáry způsobily

Červencová studie tří ekologů popsala, že požáry na přelomu roku vedly k nejhorší ztrátě životního prostředí pro ohrožené druhy od doby, co Austrálii kolonizovali Britové.

Další výzkum, který vyšel v polovině letošního roku, zase na základě práce dvacítky australských biologů prokázal, že 49 původních druhů, které zatím nebyly ohrožené, se mezi nimi ocitlo. Podle australských vládních dat je vymřením ohroženo 471 druhů původních rostlin a 191 druhů obratlovců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 13 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 16 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 16 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 18 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 20 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...