Austrálie zachraňuje numbaty. Žíhaní vačnatci dostali novou šanci

Počet numbatů v celé australské přírodě vloni poklesl pod 1000 kusů. Dříve rozšířené zvíře je dnes na pokraji vymření – naděje na jeho záchranu však stále existuje.

  • Mravencojed žíhaný se živí termity – nemá dost sil na to, aby jim rozhrabával sídla, a tak je loví aktivně pomocí dlouhého lepkavého jazyka. Má 52 zubů – jako jediný ze suchozemských savců.

Numbat neboli mravencojed žíhaný je na první pohled velmi nápadný vačnatec, který žije především v západní Austrálii. Jde o specializovaného pojídače termitů, který je ale zcela bezbranný proti predátorům, kteří se do Austrálie dostali ze zámoří. Úbytek numbatů je rychlý a až doposud se zdálo, že neexistuje naděje tomu nějak zabránit.

V polovině loňského roku se uskutečnil jeden z posledních pokusů, jak numbaty zachránit. Několik exemplářů ze dvou zoologických zahrad bylo vypuštěno do volné přírody v oblasti rezervace Mount Gibson Wildlife Sanctuary. Poprvé se takto do přírody vypouštěly samice s mláďaty v kapsách – podle ochránců šlo o riskantní krok. Toto riziko však kompenzovalo to, jak zásadní prospěch by úspěch přinesl.

Úspěch přišel, vyhráno není

„Náš vědecký tým zjistil, že čtyři z pěti samic jsou rok po vypuštění živé a zdravé a všechny nosí v kapsách nová mláďata. Jsou to skvělé a úžasné novinky,“ uvedla ředitelka rezervace Melissa Farrellyová.

Znamená to, že mise skončila úspěchem: podařilo se obohatit místní malou populaci numbatů, kteří již ztrácejí genetickou diverzitu, o „čerstvé geny“ ze dvou odlišných míst. Díky tomu je možné, aby zde vznikla robustní populace – a to jak číselně, tak i geneticky. Právě ztráta genetické rozmanitosti je totiž nejčastější příčinou toho, proč ohrožená zvířata vymírají. Protože nejsou schopná obohacovat své geny, přenášejí se vady a mutace mezi zbývajícími jedinci a celá populace se tak během několika málo generací stává zranitelnou.

Vědci zatím u samic, které sledují pomocí radiolokátorů na obojcích, pozorovali 13 mláďat. Oblast Mount Gibson Wildlife Sanctuary je chráněná ploty, aby do ní nemohli proniknout psi, kočky a další predátoři, kteří narušují křehkou a zranitelnou rovnováhu australského ekosystému. Podle Farrellyové by se mohla tato populace, pokud mláďata přežijí, stát udržitelnou a stabilní. Ochranáři doufají, že by zde již brzy mohlo žít asi 200 mravencojedů – tedy pětina celé populace těchto tvorů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 9 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 11 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 15 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 17 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...