Počet numbatů v celé australské přírodě vloni poklesl pod 1000 kusů. Dříve rozšířené zvíře je dnes na pokraji vymření – naděje na jeho záchranu však stále existuje.
Austrálie zachraňuje numbaty. Žíhaní vačnatci dostali novou šanci
- Mravencojed žíhaný se živí termity – nemá dost sil na to, aby jim rozhrabával sídla, a tak je loví aktivně pomocí dlouhého lepkavého jazyka. Má 52 zubů – jako jediný ze suchozemských savců.
Numbat neboli mravencojed žíhaný je na první pohled velmi nápadný vačnatec, který žije především v západní Austrálii. Jde o specializovaného pojídače termitů, který je ale zcela bezbranný proti predátorům, kteří se do Austrálie dostali ze zámoří. Úbytek numbatů je rychlý a až doposud se zdálo, že neexistuje naděje tomu nějak zabránit.
V polovině loňského roku se uskutečnil jeden z posledních pokusů, jak numbaty zachránit. Několik exemplářů ze dvou zoologických zahrad bylo vypuštěno do volné přírody v oblasti rezervace Mount Gibson Wildlife Sanctuary. Poprvé se takto do přírody vypouštěly samice s mláďaty v kapsách – podle ochránců šlo o riskantní krok. Toto riziko však kompenzovalo to, jak zásadní prospěch by úspěch přinesl.
Úspěch přišel, vyhráno není
„Náš vědecký tým zjistil, že čtyři z pěti samic jsou rok po vypuštění živé a zdravé a všechny nosí v kapsách nová mláďata. Jsou to skvělé a úžasné novinky,“ uvedla ředitelka rezervace Melissa Farrellyová.
Znamená to, že mise skončila úspěchem: podařilo se obohatit místní malou populaci numbatů, kteří již ztrácejí genetickou diverzitu, o „čerstvé geny“ ze dvou odlišných míst. Díky tomu je možné, aby zde vznikla robustní populace – a to jak číselně, tak i geneticky. Právě ztráta genetické rozmanitosti je totiž nejčastější příčinou toho, proč ohrožená zvířata vymírají. Protože nejsou schopná obohacovat své geny, přenášejí se vady a mutace mezi zbývajícími jedinci a celá populace se tak během několika málo generací stává zranitelnou.
Vědci zatím u samic, které sledují pomocí radiolokátorů na obojcích, pozorovali 13 mláďat. Oblast Mount Gibson Wildlife Sanctuary je chráněná ploty, aby do ní nemohli proniknout psi, kočky a další predátoři, kteří narušují křehkou a zranitelnou rovnováhu australského ekosystému. Podle Farrellyové by se mohla tato populace, pokud mláďata přežijí, stát udržitelnou a stabilní. Ochranáři doufají, že by zde již brzy mohlo žít asi 200 mravencojedů – tedy pětina celé populace těchto tvorů.