Austrálie prohlásila koaly za ohrožený druh. Má to pomoci jejich záchraně

Nahrávám video

Australská vláda prohlásila na části svého území koaly medvídkovité za ohrožený druh. Kabinet tak vyslyšel volání ekologických organizací a badatelů, kteří upozorňovali na rychlý pokles stavu tohoto druhu, jež patří mezi symboly Austrálie, uvedl deník The Guardian. Podle některý odhadů se populace koalů v posledních letech snížila až o třicet procent.

„Posiluji ochranu koalů v Novém Jižním Walesu, na území hlavního města a v Queenslandu tím, že jsem je přeřadila z původního zranitelného druhu do druhu ohroženého,“ uvedla ministryně životního prostředí Sussan Leyová.

Podle ní stavy koalů ohrožují zničující požáry, které v letech 2019 a 2020 velmi silně zasáhly právě Nový Jižní Wales, nemoci, rozšiřování měst a ztráta jejich přirozeného prostředí.

Po větší ochraně koalů volají již delší dobu ekologické iniciativy a badatelé. Australský představitel Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Dermot O'Gorman upozorňuje, že během jednoho desetiletí se koalové stali z druhu, který nebyl nikterak chráněn, druhem ohroženým.

„To je strašně rychlý pokles pro jedno z nejikoničtějších zvířat na světě,“ uvedl O'Gorman, podle kterého je rozhodnutí ministryně „pochmurné, ale důležité“. Věří však, že je stále čas koaly zachránit. Další ekologové ale tvrdí, že vláda s touto ochranou zaspala, a kabinet vyzývají k přísnější ekologické legislativě. „Pro vládu je to výzva, aby se postavila neustálému ničení prostředí koalů,“ tvrdí ekologická aktivistka Alexia Wellbeloveová.

Čemu to pomůže?

Přesun mezi ohrožené druhy posílí ochranu koalů tím, že zpřísní pravidla pro posuzování dopadů podnikatelských aktivit na životní prostředí. Vláda by také měla vypracovat plán obnovy druhu, který by měl určit hlavní hrozby a najít řešení. V lednu kabinet vyčlenil na ochranu koalů dodatečných padesát milionů dolarů (přes miliardu korun), což ale ekologové označili za pověstnou „kapku v moři“.

V loňském roce australská nadace na ochranu koalů uvedla, že v předchozích třech letech se počet těchto zvířat, jež obývají především východní pobřeží Austrálie, snížil o třicet procent na 58 tisíc. Podle nadace prudký pokles začal už před ničivými požáry z let 2019 a 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled