Austrálie přišla za tři roky o třetinu koalů, hrozí jim vyhynutí

Austrálie za poslední tři roky přišla o třicet procent koalů medvídkovitých. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Australskou nadaci na ochranu koalů, podle níž za úbytkem stojí především vlny sucha, lesní požáry a kácení stromů za účelem nové výstavby.

 Nadace odhadla, že v roce 2018 žilo v Austrálii více než osmdesát tisíc koalů, jejich počet ale klesl na letošních méně než osmapadesát tisíc. „Úbytek je poměrně dramatický,“ prohlásila předsedkyně neziskové organizace Deborah Tabartová, podle níž Austrálie potřebuje zákony na ochranu těchto živočichů. Základní zjištění, která nadace oznámila, říkají:

  • Nejhůř je na tom Nový Jižní Wales s poklesem o 41 procent
  • Koala je vyhuben ve 47 volebních obvodech a pouze v jednom volebním obvodě, Mayo, žije více než pět tisíc koalů
  • Ve všech částech Austrálie byl zaznamenán populační pokles; k úbytku došlo všude a nikde nebyly žádné vzestupné trendy
  • V některých regionech se počet zbývající koalů odhaduje na pouhých pět až deset jedinců

Největší pokles populace koalů zaznamenal stát Nový Jižní Wales, zejména kvůli důsledkům změn klimatu. Právě on byl nejvíc postižený masivními požáry na přelomu let 2019 a 2020, které tam zdevastovaly rozlehlé lesní porosty. Podle ekologů to ale byla „rána z milosti“; z  mnoha oblastí státu totiž koalové vymizeli již před příchodem ničivých ohňů.

Kromě dopadů sucha a požárů totiž zničila životní prostředí ikonického vačnatce také likvidace jeho přirozených ekosystémů developery a staviteli silnic. „Myslím, že to všichni chápou, musíme se změnit. Ale pokud budou ty buldozery pracovat dál, pak se o koaly opravdu bojím,“ řekla Tabartová.

„Starosti nám teď dělají hlavně místa, jako je západ Nového Jižního Walesu, kde kvůli suchu v uplynulých deseti letech zmizela voda z říčních systémů a uhynuly blahovičníky pobřežní, v jejichž korunách koalové žijí,“ podotkla Tabartová.

Řešení je v rukou politiků

Australská vláda v červnu vyzvala veřejnost, aby se vyjádřila k národnímu plánu obnovy pro Nový Jižní Wales, Queensland a Australské hlavní teritorium v okolí Canberry a k tomu, jestli by měl být status koalů zvýšen z druhu „zranitelného“ na „ohrožený“. Připomínky k plánu obnovy je třeba zaslat do konce září, pak se jimi budou úřady zabývat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 8 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 12 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 15 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 16 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...