Austrálie přišla za tři roky o třetinu koalů, hrozí jim vyhynutí

Austrálie za poslední tři roky přišla o třicet procent koalů medvídkovitých. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Australskou nadaci na ochranu koalů, podle níž za úbytkem stojí především vlny sucha, lesní požáry a kácení stromů za účelem nové výstavby.

 Nadace odhadla, že v roce 2018 žilo v Austrálii více než osmdesát tisíc koalů, jejich počet ale klesl na letošních méně než osmapadesát tisíc. „Úbytek je poměrně dramatický,“ prohlásila předsedkyně neziskové organizace Deborah Tabartová, podle níž Austrálie potřebuje zákony na ochranu těchto živočichů. Základní zjištění, která nadace oznámila, říkají:

  • Nejhůř je na tom Nový Jižní Wales s poklesem o 41 procent
  • Koala je vyhuben ve 47 volebních obvodech a pouze v jednom volebním obvodě, Mayo, žije více než pět tisíc koalů
  • Ve všech částech Austrálie byl zaznamenán populační pokles; k úbytku došlo všude a nikde nebyly žádné vzestupné trendy
  • V některých regionech se počet zbývající koalů odhaduje na pouhých pět až deset jedinců

Největší pokles populace koalů zaznamenal stát Nový Jižní Wales, zejména kvůli důsledkům změn klimatu. Právě on byl nejvíc postižený masivními požáry na přelomu let 2019 a 2020, které tam zdevastovaly rozlehlé lesní porosty. Podle ekologů to ale byla „rána z milosti“; z  mnoha oblastí státu totiž koalové vymizeli již před příchodem ničivých ohňů.

Kromě dopadů sucha a požárů totiž zničila životní prostředí ikonického vačnatce také likvidace jeho přirozených ekosystémů developery a staviteli silnic. „Myslím, že to všichni chápou, musíme se změnit. Ale pokud budou ty buldozery pracovat dál, pak se o koaly opravdu bojím,“ řekla Tabartová.

„Starosti nám teď dělají hlavně místa, jako je západ Nového Jižního Walesu, kde kvůli suchu v uplynulých deseti letech zmizela voda z říčních systémů a uhynuly blahovičníky pobřežní, v jejichž korunách koalové žijí,“ podotkla Tabartová.

Řešení je v rukou politiků

Australská vláda v červnu vyzvala veřejnost, aby se vyjádřila k národnímu plánu obnovy pro Nový Jižní Wales, Queensland a Australské hlavní teritorium v okolí Canberry a k tomu, jestli by měl být status koalů zvýšen z druhu „zranitelného“ na „ohrožený“. Připomínky k plánu obnovy je třeba zaslat do konce září, pak se jimi budou úřady zabývat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 10 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...