Austrálie přišla za tři roky o třetinu koalů, hrozí jim vyhynutí

Austrálie za poslední tři roky přišla o třicet procent koalů medvídkovitých. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Australskou nadaci na ochranu koalů, podle níž za úbytkem stojí především vlny sucha, lesní požáry a kácení stromů za účelem nové výstavby.

 Nadace odhadla, že v roce 2018 žilo v Austrálii více než osmdesát tisíc koalů, jejich počet ale klesl na letošních méně než osmapadesát tisíc. „Úbytek je poměrně dramatický,“ prohlásila předsedkyně neziskové organizace Deborah Tabartová, podle níž Austrálie potřebuje zákony na ochranu těchto živočichů. Základní zjištění, která nadace oznámila, říkají:

  • Nejhůř je na tom Nový Jižní Wales s poklesem o 41 procent
  • Koala je vyhuben ve 47 volebních obvodech a pouze v jednom volebním obvodě, Mayo, žije více než pět tisíc koalů
  • Ve všech částech Austrálie byl zaznamenán populační pokles; k úbytku došlo všude a nikde nebyly žádné vzestupné trendy
  • V některých regionech se počet zbývající koalů odhaduje na pouhých pět až deset jedinců

Největší pokles populace koalů zaznamenal stát Nový Jižní Wales, zejména kvůli důsledkům změn klimatu. Právě on byl nejvíc postižený masivními požáry na přelomu let 2019 a 2020, které tam zdevastovaly rozlehlé lesní porosty. Podle ekologů to ale byla „rána z milosti“; z  mnoha oblastí státu totiž koalové vymizeli již před příchodem ničivých ohňů.

Kromě dopadů sucha a požárů totiž zničila životní prostředí ikonického vačnatce také likvidace jeho přirozených ekosystémů developery a staviteli silnic. „Myslím, že to všichni chápou, musíme se změnit. Ale pokud budou ty buldozery pracovat dál, pak se o koaly opravdu bojím,“ řekla Tabartová.

„Starosti nám teď dělají hlavně místa, jako je západ Nového Jižního Walesu, kde kvůli suchu v uplynulých deseti letech zmizela voda z říčních systémů a uhynuly blahovičníky pobřežní, v jejichž korunách koalové žijí,“ podotkla Tabartová.

Řešení je v rukou politiků

Australská vláda v červnu vyzvala veřejnost, aby se vyjádřila k národnímu plánu obnovy pro Nový Jižní Wales, Queensland a Australské hlavní teritorium v okolí Canberry a k tomu, jestli by měl být status koalů zvýšen z druhu „zranitelného“ na „ohrožený“. Připomínky k plánu obnovy je třeba zaslat do konce září, pak se jimi budou úřady zabývat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 17 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...