Austrálie přišla za tři roky o třetinu koalů, hrozí jim vyhynutí

Austrálie za poslední tři roky přišla o třicet procent koalů medvídkovitých. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Australskou nadaci na ochranu koalů, podle níž za úbytkem stojí především vlny sucha, lesní požáry a kácení stromů za účelem nové výstavby.

 Nadace odhadla, že v roce 2018 žilo v Austrálii více než osmdesát tisíc koalů, jejich počet ale klesl na letošních méně než osmapadesát tisíc. „Úbytek je poměrně dramatický,“ prohlásila předsedkyně neziskové organizace Deborah Tabartová, podle níž Austrálie potřebuje zákony na ochranu těchto živočichů. Základní zjištění, která nadace oznámila, říkají:

  • Nejhůř je na tom Nový Jižní Wales s poklesem o 41 procent
  • Koala je vyhuben ve 47 volebních obvodech a pouze v jednom volebním obvodě, Mayo, žije více než pět tisíc koalů
  • Ve všech částech Austrálie byl zaznamenán populační pokles; k úbytku došlo všude a nikde nebyly žádné vzestupné trendy
  • V některých regionech se počet zbývající koalů odhaduje na pouhých pět až deset jedinců

Největší pokles populace koalů zaznamenal stát Nový Jižní Wales, zejména kvůli důsledkům změn klimatu. Právě on byl nejvíc postižený masivními požáry na přelomu let 2019 a 2020, které tam zdevastovaly rozlehlé lesní porosty. Podle ekologů to ale byla „rána z milosti“; z  mnoha oblastí státu totiž koalové vymizeli již před příchodem ničivých ohňů.

Kromě dopadů sucha a požárů totiž zničila životní prostředí ikonického vačnatce také likvidace jeho přirozených ekosystémů developery a staviteli silnic. „Myslím, že to všichni chápou, musíme se změnit. Ale pokud budou ty buldozery pracovat dál, pak se o koaly opravdu bojím,“ řekla Tabartová.

„Starosti nám teď dělají hlavně místa, jako je západ Nového Jižního Walesu, kde kvůli suchu v uplynulých deseti letech zmizela voda z říčních systémů a uhynuly blahovičníky pobřežní, v jejichž korunách koalové žijí,“ podotkla Tabartová.

Řešení je v rukou politiků

Australská vláda v červnu vyzvala veřejnost, aby se vyjádřila k národnímu plánu obnovy pro Nový Jižní Wales, Queensland a Australské hlavní teritorium v okolí Canberry a k tomu, jestli by měl být status koalů zvýšen z druhu „zranitelného“ na „ohrožený“. Připomínky k plánu obnovy je třeba zaslat do konce září, pak se jimi budou úřady zabývat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...