Astronomové popsali vlastnosti planetky Apophis, která se za pár let přiblíží k Zemi

Astronomové popsali povrch a další vlastnosti asteroidu Apophis, který by měl už za sedm let jen těsně minout Zemi. Zjistili, že z jeho povrchu se může během průletu kolem Země oddělit značné množství hmoty.

Planetka Apophis byla objevena roku 2004 a od té doby ji celá řada astronomů počlivě sleduje. Byla totiž zařazena do kategorie takzvaných „potenciálně nebezpečných asteroidů“.

První odhady říkaly, že existuje asi dvouprocentní pravděpodobnost, že zasáhne Zemi. Další analýzy to ale už vyloučily. Podle nejnovějších měření mine Apophis Zemi ve vzdálenosti asi 38 tisíc kilometrů zřejmě 13. dubna 2029.

Srovnání asteroidu Apophis se známými stavbami
Zdroj: Wikimedia Commons

Nová studie analyzovala fyzikální vlastnosti tohoto tělesa a také možné dopady, které pro něj může mít jeho přiblížení k Zemi. Hlavní autor výzkumu Gabriel Borderes-Motta popsal, že srážka není jedinou hrozbou při tak těsném přiblížení, jaké za sedm let nastane.

Gravitační interakce mezi planetou a tělesem, jako je Apophis, může změnit jeho tvar, rozbít ho na kusy, uvolnit z jeho povrchu nebo od něj oddělit menší objekty, které kolem něj mohou obíhat. Může dojít i ke změně jeho dráhy. „Naše studie se zaměřuje na poslední dvě možnosti: co se stane s případnými kameny na povrchu a s oběžnou dráhou asteroidu,“ uvedl Borderes-Motta.

Experimentování s asteroidem

Výzkum v oblasti vesmíru představuje pro vědce problém, protože ve většině případů není možné přímo experimentovat s tím, co v kosmu létá. Proto se k mnoha výzkumům přistupuje skrze matematiku a fyziku, přičemž se vědci pokoušejí brát v úvahu co největší počet proměnných.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tým, který vytvořil studii zveřejněnou v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, analyzoval zejména fyzikální aspekty asteroidu: tedy jeho tvar a charakteristiky jeho gravitačního pole. Současně ale sledoval i faktory, které mohou ovlivnit jeho dráhu a úhel sklonu, jako je tlak slunečního záření nebo poruchy způsobené blízkostí Země.

Hlavním obsahem výzkumu byla sada několika simulací –⁠ cílem bylo pokusit se předpovědět, jak budou částice obíhající kolem asteroidu reagovat na různé situace a jak tyto předpoklady mohou ovlivnit chování Apophisu. 

Vyplynulo z něj, že čím nižší je hustota částic v asteroidu a vyšší tlak slunečního záření, tím méně částic zůstává neporušených. Jinými slovy: ve scénáři, kdy by Apophis měl nízkou hustotu, by se z jeho povrchu během přiblížení k Zemi odstranilo přibližně devadesát procent volných kamenů. Výsledky navíc ukázaly, že přiblížení Apophisu by mohlo mírně ovlivnit příliv a odliv a způsobit některé sesuvy půdy na povrchu asteroidu.

Tým doufá, že přiblížení asteroidu k Zemi v roce 2029 bude příležitostí ke zdokonalení 3D modelu používaného k provádění vesmírných simulací a také jim umožní přesněji zkoumat a předpovídat dopady přiblížení na povrch Apophisu. To vše by znamenalo rozšíření znalostí o asteroidech, což by lidstvu umožnilo lépe se připravit na případ, že by se do blízkosti Země dostaly další a ještě nebezpečnější planetky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
před 13 hhodinami

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
před 14 hhodinami

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
včera v 20:32

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
včera v 07:06

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...