Astronomové popsali vlastnosti planetky Apophis, která se za pár let přiblíží k Zemi

Astronomové popsali povrch a další vlastnosti asteroidu Apophis, který by měl už za sedm let jen těsně minout Zemi. Zjistili, že z jeho povrchu se může během průletu kolem Země oddělit značné množství hmoty.

Planetka Apophis byla objevena roku 2004 a od té doby ji celá řada astronomů počlivě sleduje. Byla totiž zařazena do kategorie takzvaných „potenciálně nebezpečných asteroidů“.

První odhady říkaly, že existuje asi dvouprocentní pravděpodobnost, že zasáhne Zemi. Další analýzy to ale už vyloučily. Podle nejnovějších měření mine Apophis Zemi ve vzdálenosti asi 38 tisíc kilometrů zřejmě 13. dubna 2029.

Srovnání asteroidu Apophis se známými stavbami
Zdroj: Wikimedia Commons

Nová studie analyzovala fyzikální vlastnosti tohoto tělesa a také možné dopady, které pro něj může mít jeho přiblížení k Zemi. Hlavní autor výzkumu Gabriel Borderes-Motta popsal, že srážka není jedinou hrozbou při tak těsném přiblížení, jaké za sedm let nastane.

Gravitační interakce mezi planetou a tělesem, jako je Apophis, může změnit jeho tvar, rozbít ho na kusy, uvolnit z jeho povrchu nebo od něj oddělit menší objekty, které kolem něj mohou obíhat. Může dojít i ke změně jeho dráhy. „Naše studie se zaměřuje na poslední dvě možnosti: co se stane s případnými kameny na povrchu a s oběžnou dráhou asteroidu,“ uvedl Borderes-Motta.

Experimentování s asteroidem

Výzkum v oblasti vesmíru představuje pro vědce problém, protože ve většině případů není možné přímo experimentovat s tím, co v kosmu létá. Proto se k mnoha výzkumům přistupuje skrze matematiku a fyziku, přičemž se vědci pokoušejí brát v úvahu co největší počet proměnných.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tým, který vytvořil studii zveřejněnou v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, analyzoval zejména fyzikální aspekty asteroidu: tedy jeho tvar a charakteristiky jeho gravitačního pole. Současně ale sledoval i faktory, které mohou ovlivnit jeho dráhu a úhel sklonu, jako je tlak slunečního záření nebo poruchy způsobené blízkostí Země.

Hlavním obsahem výzkumu byla sada několika simulací –⁠ cílem bylo pokusit se předpovědět, jak budou částice obíhající kolem asteroidu reagovat na různé situace a jak tyto předpoklady mohou ovlivnit chování Apophisu. 

Vyplynulo z něj, že čím nižší je hustota částic v asteroidu a vyšší tlak slunečního záření, tím méně částic zůstává neporušených. Jinými slovy: ve scénáři, kdy by Apophis měl nízkou hustotu, by se z jeho povrchu během přiblížení k Zemi odstranilo přibližně devadesát procent volných kamenů. Výsledky navíc ukázaly, že přiblížení Apophisu by mohlo mírně ovlivnit příliv a odliv a způsobit některé sesuvy půdy na povrchu asteroidu.

Tým doufá, že přiblížení asteroidu k Zemi v roce 2029 bude příležitostí ke zdokonalení 3D modelu používaného k provádění vesmírných simulací a také jim umožní přesněji zkoumat a předpovídat dopady přiblížení na povrch Apophisu. To vše by znamenalo rozšíření znalostí o asteroidech, což by lidstvu umožnilo lépe se připravit na případ, že by se do blízkosti Země dostaly další a ještě nebezpečnější planetky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 3 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...