Astronomové popsali vlastnosti planetky Apophis, která se za pár let přiblíží k Zemi

Astronomové popsali povrch a další vlastnosti asteroidu Apophis, který by měl už za sedm let jen těsně minout Zemi. Zjistili, že z jeho povrchu se může během průletu kolem Země oddělit značné množství hmoty.

Planetka Apophis byla objevena roku 2004 a od té doby ji celá řada astronomů počlivě sleduje. Byla totiž zařazena do kategorie takzvaných „potenciálně nebezpečných asteroidů“.

První odhady říkaly, že existuje asi dvouprocentní pravděpodobnost, že zasáhne Zemi. Další analýzy to ale už vyloučily. Podle nejnovějších měření mine Apophis Zemi ve vzdálenosti asi 38 tisíc kilometrů zřejmě 13. dubna 2029.

Srovnání asteroidu Apophis se známými stavbami
Zdroj: Wikimedia Commons

Nová studie analyzovala fyzikální vlastnosti tohoto tělesa a také možné dopady, které pro něj může mít jeho přiblížení k Zemi. Hlavní autor výzkumu Gabriel Borderes-Motta popsal, že srážka není jedinou hrozbou při tak těsném přiblížení, jaké za sedm let nastane.

Gravitační interakce mezi planetou a tělesem, jako je Apophis, může změnit jeho tvar, rozbít ho na kusy, uvolnit z jeho povrchu nebo od něj oddělit menší objekty, které kolem něj mohou obíhat. Může dojít i ke změně jeho dráhy. „Naše studie se zaměřuje na poslední dvě možnosti: co se stane s případnými kameny na povrchu a s oběžnou dráhou asteroidu,“ uvedl Borderes-Motta.

Experimentování s asteroidem

Výzkum v oblasti vesmíru představuje pro vědce problém, protože ve většině případů není možné přímo experimentovat s tím, co v kosmu létá. Proto se k mnoha výzkumům přistupuje skrze matematiku a fyziku, přičemž se vědci pokoušejí brát v úvahu co největší počet proměnných.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tým, který vytvořil studii zveřejněnou v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, analyzoval zejména fyzikální aspekty asteroidu: tedy jeho tvar a charakteristiky jeho gravitačního pole. Současně ale sledoval i faktory, které mohou ovlivnit jeho dráhu a úhel sklonu, jako je tlak slunečního záření nebo poruchy způsobené blízkostí Země.

Hlavním obsahem výzkumu byla sada několika simulací –⁠ cílem bylo pokusit se předpovědět, jak budou částice obíhající kolem asteroidu reagovat na různé situace a jak tyto předpoklady mohou ovlivnit chování Apophisu. 

Vyplynulo z něj, že čím nižší je hustota částic v asteroidu a vyšší tlak slunečního záření, tím méně částic zůstává neporušených. Jinými slovy: ve scénáři, kdy by Apophis měl nízkou hustotu, by se z jeho povrchu během přiblížení k Zemi odstranilo přibližně devadesát procent volných kamenů. Výsledky navíc ukázaly, že přiblížení Apophisu by mohlo mírně ovlivnit příliv a odliv a způsobit některé sesuvy půdy na povrchu asteroidu.

Tým doufá, že přiblížení asteroidu k Zemi v roce 2029 bude příležitostí ke zdokonalení 3D modelu používaného k provádění vesmírných simulací a také jim umožní přesněji zkoumat a předpovídat dopady přiblížení na povrch Apophisu. To vše by znamenalo rozšíření znalostí o asteroidech, což by lidstvu umožnilo lépe se připravit na případ, že by se do blízkosti Země dostaly další a ještě nebezpečnější planetky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.