Astronomové našli nejdrobnější hvězdu ve známém vesmíru. Je menší než Jupiter

Vědci z univerzity v Cambridgi oznámili, že objevili hvězdu, jejíž rozměry jsou bizarně malé. Přestože je jen o fous větší než planeta Saturn, přitažlivost na jejím povrchu je třistakrát větší než na Zemi.

Podle studie, kterou objevitelé hvězdy zveřejnili, je tak malá, jak jen hvězda teoreticky drobná může být – ještě menším rozměrům pak brání fyzikální zákony. Je to dostatečná velikost na to, aby ještě mohla probíhat fúze v jejím jádru. Pokud by byla ještě menší, nemohlo by k tomuto procesu docházet.

Nově objevená hvězda leží asi 600 světelných let daleko od Země; je součástí binárního systému. Vědci ji odhalili, když přecházela před svým větším partnerem v systému. Dostala jméno EBLM J0555-57Ab, uvádí její objevitelé v článku vydaném v odborném časopise Astronomy & Astrophysics.

„Náš objev ukazuje, jak drobné mohou hvězdy být,“ popisuje Alexander Boetticher, jeden jejích z objevitelů. „Kdyby tato hvězda vznikla jen s trošku menší hmotností, nemohla by v ní už termojaderná fúze probíhat dlouhodobě, takže hvězda by se změnila na hnědého trpaslíka.“

Malá, chladná, nenápadná

Hvězdu objevili astronomové v rámci experimentu WASP, jehož cílem je nacházet ve vesmíru neznámá tělesa. „Tato hvězda je menší a zřejmě i chladnější než mnoho exoplanet typu plynný obr, které jsme už popsali,“ uvedl Boetticher. „Najít tento typ hvězd je nesmírně složité, paradoxně dokonce náročnější než objevit exoplanetu. Odhalili jsme ji pomocí přístrojů, jimiž hledáme planety.“

Hmotnost hvězdy EBLM J0555-57Ab je přibližně stejná jako u hvězdy TRAPPIST-1, ale její velikost je asi o třicet procent menší. „Takové menší hvězdy představují ideální podmínky pro objev planet podobných Zemi, i pro dálkové zkoumání jejich atmosféry,“ prohlásil spoluautor studie Amaury Triaud. „Ale než se vrhneme na výzkum samotných planet, musíme nejprve porozumět jejich hvězdám, to je zcela klíčové.“

Tento typ hvězd, tedy o velikosti menší než 20 procent našeho Slunce, je ve vesmíru zdaleka nejpočetnější, ale zatím vědci příliš nerozumí tomu, jak fungují – kvůli jejich nevýraznému jasu se špatně hledají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 14 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 16 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 20 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 21 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 22 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 23 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...