Astronomové našli nejdrobnější hvězdu ve známém vesmíru. Je menší než Jupiter

Vědci z univerzity v Cambridgi oznámili, že objevili hvězdu, jejíž rozměry jsou bizarně malé. Přestože je jen o fous větší než planeta Saturn, přitažlivost na jejím povrchu je třistakrát větší než na Zemi.

Podle studie, kterou objevitelé hvězdy zveřejnili, je tak malá, jak jen hvězda teoreticky drobná může být – ještě menším rozměrům pak brání fyzikální zákony. Je to dostatečná velikost na to, aby ještě mohla probíhat fúze v jejím jádru. Pokud by byla ještě menší, nemohlo by k tomuto procesu docházet.

Nově objevená hvězda leží asi 600 světelných let daleko od Země; je součástí binárního systému. Vědci ji odhalili, když přecházela před svým větším partnerem v systému. Dostala jméno EBLM J0555-57Ab, uvádí její objevitelé v článku vydaném v odborném časopise Astronomy & Astrophysics.

„Náš objev ukazuje, jak drobné mohou hvězdy být,“ popisuje Alexander Boetticher, jeden jejích z objevitelů. „Kdyby tato hvězda vznikla jen s trošku menší hmotností, nemohla by v ní už termojaderná fúze probíhat dlouhodobě, takže hvězda by se změnila na hnědého trpaslíka.“

Malá, chladná, nenápadná

Hvězdu objevili astronomové v rámci experimentu WASP, jehož cílem je nacházet ve vesmíru neznámá tělesa. „Tato hvězda je menší a zřejmě i chladnější než mnoho exoplanet typu plynný obr, které jsme už popsali,“ uvedl Boetticher. „Najít tento typ hvězd je nesmírně složité, paradoxně dokonce náročnější než objevit exoplanetu. Odhalili jsme ji pomocí přístrojů, jimiž hledáme planety.“

Hmotnost hvězdy EBLM J0555-57Ab je přibližně stejná jako u hvězdy TRAPPIST-1, ale její velikost je asi o třicet procent menší. „Takové menší hvězdy představují ideální podmínky pro objev planet podobných Zemi, i pro dálkové zkoumání jejich atmosféry,“ prohlásil spoluautor studie Amaury Triaud. „Ale než se vrhneme na výzkum samotných planet, musíme nejprve porozumět jejich hvězdám, to je zcela klíčové.“

Tento typ hvězd, tedy o velikosti menší než 20 procent našeho Slunce, je ve vesmíru zdaleka nejpočetnější, ale zatím vědci příliš nerozumí tomu, jak fungují – kvůli jejich nevýraznému jasu se špatně hledají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...