Astronomové našli nejdrobnější hvězdu ve známém vesmíru. Je menší než Jupiter

Vědci z univerzity v Cambridgi oznámili, že objevili hvězdu, jejíž rozměry jsou bizarně malé. Přestože je jen o fous větší než planeta Saturn, přitažlivost na jejím povrchu je třistakrát větší než na Zemi.

Podle studie, kterou objevitelé hvězdy zveřejnili, je tak malá, jak jen hvězda teoreticky drobná může být – ještě menším rozměrům pak brání fyzikální zákony. Je to dostatečná velikost na to, aby ještě mohla probíhat fúze v jejím jádru. Pokud by byla ještě menší, nemohlo by k tomuto procesu docházet.

Nově objevená hvězda leží asi 600 světelných let daleko od Země; je součástí binárního systému. Vědci ji odhalili, když přecházela před svým větším partnerem v systému. Dostala jméno EBLM J0555-57Ab, uvádí její objevitelé v článku vydaném v odborném časopise Astronomy & Astrophysics.

„Náš objev ukazuje, jak drobné mohou hvězdy být,“ popisuje Alexander Boetticher, jeden jejích z objevitelů. „Kdyby tato hvězda vznikla jen s trošku menší hmotností, nemohla by v ní už termojaderná fúze probíhat dlouhodobě, takže hvězda by se změnila na hnědého trpaslíka.“

Malá, chladná, nenápadná

Hvězdu objevili astronomové v rámci experimentu WASP, jehož cílem je nacházet ve vesmíru neznámá tělesa. „Tato hvězda je menší a zřejmě i chladnější než mnoho exoplanet typu plynný obr, které jsme už popsali,“ uvedl Boetticher. „Najít tento typ hvězd je nesmírně složité, paradoxně dokonce náročnější než objevit exoplanetu. Odhalili jsme ji pomocí přístrojů, jimiž hledáme planety.“

Hmotnost hvězdy EBLM J0555-57Ab je přibližně stejná jako u hvězdy TRAPPIST-1, ale její velikost je asi o třicet procent menší. „Takové menší hvězdy představují ideální podmínky pro objev planet podobných Zemi, i pro dálkové zkoumání jejich atmosféry,“ prohlásil spoluautor studie Amaury Triaud. „Ale než se vrhneme na výzkum samotných planet, musíme nejprve porozumět jejich hvězdám, to je zcela klíčové.“

Tento typ hvězd, tedy o velikosti menší než 20 procent našeho Slunce, je ve vesmíru zdaleka nejpočetnější, ale zatím vědci příliš nerozumí tomu, jak fungují – kvůli jejich nevýraznému jasu se špatně hledají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 20 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...