Astronomové našli exoplanetu u červeného trpaslíka. Leží kousek od Země u blízké Barnardovy hvězdy

Nově objevená planeta dostala jméno „Barnardova hvězda b“. Podle jejích objevitelů se jedná o „Superzemi“ – tím upozorňují na to, že má hmotnost jako přibližně 3,2 Zemí. Kolem své hvězdy oběhne jednou za 233 dní.

Barnardova hvězda je po Alfě Centauri druhou nejbližší hvězdnou soustavou – leží ve vzdálenosti pouhých 6 světelných let. Protože má ale tato hvězda velmi výrazný pohyb, už za „pouhých“ 10 tisíc let se dokonce stane naším nejbližším hvězdným a planetárním vesmírným sousedem.

Život zde nehledejte

Planeta u Barnardovy hvězdy je zřejmě kamenitá, od hvězdy se nachází značně daleko – tak daleko, že se nenachází v takzvané obyvatelné zóně hvězdy. To znamená, že na ní nemůže existovat voda v tekutém skupenství, která je podle vědců nezbytnou podmínkou pro existenci života. Pokud zde nějaká voda je, pak se vyskytuje ve skupenství ledu o teplotě kolem 170 stupňů pod nulou.

Vědci ale podotýkají, že pokud by měla planeta atmosféru (což nejsou schopní potvrdit ani vyvrátit), mohla by se na planetě teplota pohybovat výše a podmínky by tedy byly více pohostinné.

Astronomové zveřejnili výsledky výzkumu v odborném časopise Nature. Guillem Anglada Escudé z londýnské Queen Mary University, která na studii spolupracovala, uvedl: „Barnardova hvězda je mezi astronomy nechvalně známý objekt – byla to totiž první hvězda, kde měly být nalezeny planety – ale později se ukázalo, že se vědci spletli. Doufejme, že tentokrát mají pravdu.“

Blízká hvězda

Barnardova hvězda je slabá, málo hmotná hvězda typu červený trpaslík. Právě červení trpaslíci jsou astronomy považovaní za nejlepší kandidáty na existenci exoplanet, tedy planet, které se nacházejí mimo naši sluneční soustavu. Její nově objevená planeta je tedy druhou nejbližší od Země – tou úplně nejbližší je Proxima b, která obíhá kolem červeného trpaslíka Proxima Centauri ve vzdálenosti čtyř světelných let od Země. Také ji objevil tým vědců z Queen Mary University.

Barnardova hvězda
Zdroj: IEEC/Science-Wave - Guillem Ramisa

Vědci tentokrát vycházeli z analýzy dvaceti let dat o chování Barnardovy hvězdy z celé řady přístrojů umístěných v několika zemích světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 13 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 15 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled