Astronomové našli exoplanetu u červeného trpaslíka. Leží kousek od Země u blízké Barnardovy hvězdy

Nově objevená planeta dostala jméno „Barnardova hvězda b“. Podle jejích objevitelů se jedná o „Superzemi“ – tím upozorňují na to, že má hmotnost jako přibližně 3,2 Zemí. Kolem své hvězdy oběhne jednou za 233 dní.

Barnardova hvězda je po Alfě Centauri druhou nejbližší hvězdnou soustavou – leží ve vzdálenosti pouhých 6 světelných let. Protože má ale tato hvězda velmi výrazný pohyb, už za „pouhých“ 10 tisíc let se dokonce stane naším nejbližším hvězdným a planetárním vesmírným sousedem.

Život zde nehledejte

Planeta u Barnardovy hvězdy je zřejmě kamenitá, od hvězdy se nachází značně daleko – tak daleko, že se nenachází v takzvané obyvatelné zóně hvězdy. To znamená, že na ní nemůže existovat voda v tekutém skupenství, která je podle vědců nezbytnou podmínkou pro existenci života. Pokud zde nějaká voda je, pak se vyskytuje ve skupenství ledu o teplotě kolem 170 stupňů pod nulou.

Vědci ale podotýkají, že pokud by měla planeta atmosféru (což nejsou schopní potvrdit ani vyvrátit), mohla by se na planetě teplota pohybovat výše a podmínky by tedy byly více pohostinné.

Astronomové zveřejnili výsledky výzkumu v odborném časopise Nature. Guillem Anglada Escudé z londýnské Queen Mary University, která na studii spolupracovala, uvedl: „Barnardova hvězda je mezi astronomy nechvalně známý objekt – byla to totiž první hvězda, kde měly být nalezeny planety – ale později se ukázalo, že se vědci spletli. Doufejme, že tentokrát mají pravdu.“

Blízká hvězda

Barnardova hvězda je slabá, málo hmotná hvězda typu červený trpaslík. Právě červení trpaslíci jsou astronomy považovaní za nejlepší kandidáty na existenci exoplanet, tedy planet, které se nacházejí mimo naši sluneční soustavu. Její nově objevená planeta je tedy druhou nejbližší od Země – tou úplně nejbližší je Proxima b, která obíhá kolem červeného trpaslíka Proxima Centauri ve vzdálenosti čtyř světelných let od Země. Také ji objevil tým vědců z Queen Mary University.

Barnardova hvězda
Zdroj: IEEC/Science-Wave - Guillem Ramisa

Vědci tentokrát vycházeli z analýzy dvaceti let dat o chování Barnardovy hvězdy z celé řady přístrojů umístěných v několika zemích světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 7 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 9 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 22 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 23 hhodinami
Načítání...