Astronomové našli exoplanetu u červeného trpaslíka. Leží kousek od Země u blízké Barnardovy hvězdy

Nově objevená planeta dostala jméno „Barnardova hvězda b“. Podle jejích objevitelů se jedná o „Superzemi“ – tím upozorňují na to, že má hmotnost jako přibližně 3,2 Zemí. Kolem své hvězdy oběhne jednou za 233 dní.

Barnardova hvězda je po Alfě Centauri druhou nejbližší hvězdnou soustavou – leží ve vzdálenosti pouhých 6 světelných let. Protože má ale tato hvězda velmi výrazný pohyb, už za „pouhých“ 10 tisíc let se dokonce stane naším nejbližším hvězdným a planetárním vesmírným sousedem.

Život zde nehledejte

Planeta u Barnardovy hvězdy je zřejmě kamenitá, od hvězdy se nachází značně daleko – tak daleko, že se nenachází v takzvané obyvatelné zóně hvězdy. To znamená, že na ní nemůže existovat voda v tekutém skupenství, která je podle vědců nezbytnou podmínkou pro existenci života. Pokud zde nějaká voda je, pak se vyskytuje ve skupenství ledu o teplotě kolem 170 stupňů pod nulou.

Vědci ale podotýkají, že pokud by měla planeta atmosféru (což nejsou schopní potvrdit ani vyvrátit), mohla by se na planetě teplota pohybovat výše a podmínky by tedy byly více pohostinné.

Astronomové zveřejnili výsledky výzkumu v odborném časopise Nature. Guillem Anglada Escudé z londýnské Queen Mary University, která na studii spolupracovala, uvedl: „Barnardova hvězda je mezi astronomy nechvalně známý objekt – byla to totiž první hvězda, kde měly být nalezeny planety – ale později se ukázalo, že se vědci spletli. Doufejme, že tentokrát mají pravdu.“

Blízká hvězda

Barnardova hvězda je slabá, málo hmotná hvězda typu červený trpaslík. Právě červení trpaslíci jsou astronomy považovaní za nejlepší kandidáty na existenci exoplanet, tedy planet, které se nacházejí mimo naši sluneční soustavu. Její nově objevená planeta je tedy druhou nejbližší od Země – tou úplně nejbližší je Proxima b, která obíhá kolem červeného trpaslíka Proxima Centauri ve vzdálenosti čtyř světelných let od Země. Také ji objevil tým vědců z Queen Mary University.

Barnardova hvězda
Zdroj: IEEC/Science-Wave - Guillem Ramisa

Vědci tentokrát vycházeli z analýzy dvaceti let dat o chování Barnardovy hvězdy z celé řady přístrojů umístěných v několika zemích světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
před 11 mminutami

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 2 hhodinami

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 18 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.